2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 6.4. 2005,
  • CME prodá 4,2 milionu svých akcií, aby bylo na dokončení nákupu TV Nova
  • Klaus by po pádu vlády pověřil (naposledy) ČSSD jednáním o vzniku vlády nové
  • KDU-ČSL odmítla spojení hlasování o důvěře Grossova kabinetu s jakýmkoli zákonem
  • US-DEU nadále pro demisi vlády, Kraus z ČSSD soudí, že vláda dnes demisi nepodá
  • Komunisti rozhodli, že podmínky KSČM pro důvěru vládě stanoví jejich ústřední výbor
  • Policie prý odeslala Mlynářovi očekávané obvinění, ale tají veškeré podrobnosti
  • Lékař Karas má jít na 2,5 roku do vězení za sražení holčičky v opilosti
  • Vyšetřování neprokázalo, že by Janíčka někdo přiměl k sebevraždě
  • Počasí v Praze: sice oblačno až zataženo, ale stále teplo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Politická slepota
    Měla by na to být specifická diagnóza. Lékaři mají diagnózu na slepotu. Ona specifická slepota se vyskytuje ve sférách politických. Poslední akutní případ postižení politickou slepotou je vystoupení stále ještě ministra a předsedy stále ještě strany Unie svobody Pavla Němce. Jak hlas z Marsu zní jeho výzva prezidentovi Klausovi, aby vydal ujištění, že v případě demise celé vlády pověří sestavením nové vlády zase někoho ze sociální demokracie. Proč? Aby podpořil úsilí Unie přimět k demisi celou vládu. Proč by to proboha měl dělat?

    Kalkul stále ještě ministra Němce je výpočet napsaný klacíkem na vodě. Unie prosazuje demisi celé vlády. Tento má jediný viditelný smysl, že totiž dává zbylým dvěma unionistům alibi, proč prodlužovat agónii. Politickou slepotou jsou stiženi i mnozí krajští činovníci Unie, kteří jsou proti odchodu oněch dvou nešťastníků z vlády. Pokud by Němec s Kühnlem odešli, Unie pořád ještě - až do příštích voleb - zůstává parlamentní stranou a za specifických okolností může sehrát i významnou roli "jazýčku na vahách". A to může, v ideálním případě příznivě, ovlivnit její další osud. Legrační exhibice, jakou předvádí Pavel Němec, jen urychluje odchod Unie do nicoty.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Ne, nevyplácí se to
    Píšu do novin. Vždycky na poslední chvíli. Moji partneři to vědí a určitě mají nějaké termíny dopředu. Vědí, že to ten Neff dodá na poslední chvíli a nechávají si rezervu. Je to taková hra.
    Například do Ikarie, to je měsíčník sci-fi. Do Ikarie píšu každý měsíc, jak bych nepsal, když jsem ji před patnácti lety založil (zanedlouho bude výročí). Pan šéfredaktor Ríša ze mě měsíc co měsíc vymáhá příspěvek. Letos píšu seriál o osidlování Měsíce. No a posledně, když ho ze mě vymáhal, mě chytla slina a poslal jsem dvě pokračování najednou. To vymáhané, na poslední chvíli, a jedno dopředu, to, co bych normálně po krutém vymáhání měl posílat teď v dubnu.
    Dneska mě volá Ríša, co je prej s tím příspěvkem. Já na to, že jsme ho poslal už posledně. "Nic jsem nedostal," vece Ríša.
    "Mám to tady v počítači," na to já. Otevřu soubor a cituju.
    "No jo, ale tohle máme v posledním čísle."
    "Hýml," znepokojil jsem se, "a cop bylo v tom předposledním?"
    Tak se to vysvětlilo. Vlado Ríša, za ta léta zvyklý, že se ze mě všechno vymáhá, vzal v úvahu jen ten druhý, novější soubor, ten zařadil do čísla, a ten předchozí zahodil v domnění, že je to nějaká padlá verze.
    Takže ten seriál bude tak trošínku na přeskáčku. Příště to bude v pořádku. Nechám všechno na poslední chvíli, nic dopředu, a pošlu jen to, co ze mě šéfredaktor vyždímá.

    PSÍ PŘÍHODY:Tak tohle bylo moc!
    Dovedou psi mezi sebou mluvit? Někdy to vypadá tak, že ano. Nejsou to vždycky zdvořilá slova. Kupříkladu Iris. To je velmi jemná dáma. Tedy, byla to jemná dáma, to až ve společnosti s Bartem se učí drsnějším způsobům.
    Tato jemná dáma Iris cupitá po chodníku - ona má velmi elegantní způsob běhu, trochu, jako když kluše koníček. Kousek výš je dům se zahradou a vrátky. Za vrátky číhá pejsek - ňafík.
    Iris cupitá kolem něho a ňafík za brankou poštěkává.
    Iris se ohlédne a něco ne moc vlídného mu odpoví a cupitá dál. Ňafík je chvilku zticha počká si, až je Iris kousek dál, tak asi deset metrů.
    Pak hodně hlasitě - podle svých chabých sil - zaštěká.
    Iris, když to slyšela, se zastavila. Co, že se zastavila. Iris ztuhla, pak se pomaličku otáčela zpátky.
    Byl to opravdu velmi pozvolný pohyb, jako když se napíná luk.
    Pak vyletěla, skočila dvěma, třemi skoky překonala onu desetimetrovou mezeru, vrazila čumák mezi příčky vrátek a s vyceněnými zuby vyřvala vyděšenému ňafíkovi do tváře, co si o něm myslí.
    Copak jí ten ňafíček asi nepěkného řekl?
    Někdy jsem rád, že neumím psí řeč. Nepotřebuju všechno dopodrobna vědět.