2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 27.10. 2004,
  • Prezident Klaus nepřesvědčil premiéra Grosse, že rostoucí počet odposlechů znamená problém
  • Ministr Bublan se rozhodl, že policejního prezidenta Koláře neodvolá; Gross považuje věc za vyřízenou
  • Senátoři KDU-ČSL budou navrhovat dvouletý odklad pro razantní zvýšení platů policistů, celníků a hasičů
  • Podle zápisu komise ČSSD dala Emmerová koncepci zestátnění zdravotnictví zelenou už počátkem října
  • Komise pro privatizaci Telecomu doporučí vládě prodej 51% státního podílu v této firmě přes trh
  • Čtrnáctiletý chlapec se k vraždě o rok mladšího spolužáka v Hanušovicích přiznal
  • Počasí v Praze: pod mrakem, chladno, chvílemi mrholení



    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Lachnit má co vysvětlovat
    Skoro by se dalo říci, že nová aféra přichází právě včas, když lidi přestává zajímat aféra stará. Bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit čelí hrozbě stíhání ze strany státního zástupce. Kvůli pochybným smlouvám přišel stát v době od 1995 do roku 2002 o sto padesát miliónů korun. Ministerstvo pronajímalo pod cenou majetek a nejvíc se to dělo právě za Lachnita. V novinách se o tom už hodně psalo, ještě v dobách, kdy Lachnit ministroval. V normálním státě by ho to tenkrát donutilo k vysvětlování a pravděpodobně k odchodu. V našem státě to čekalo na politicky vhodnou dobu - ta zřejmě nastává teď, před volbami. Lachnit by se měl poradit s Kavanem. Ten přece taky vysvětlil, že pro stát nevýhodné smlouvy jenom podepsal, ale že za to nenese žádnou odpovědnost!"

    Kde se dobře léčí
    Je to zhruba týden, kdy se expert na zdravotnictví Pavel Vepřek rozhodl zažalovat Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a po ní i zaměstnaneckou pojišťovnu za to, že mu odmítly dát informace. Soud by tedy měl rozhodnout o tom, zda mají lidé nárok na detailní informace o zemřelém včetně zdravotní dokumentace a zda mají právo vědět, jak která nemocnice léčí. Pavel Vepřek záměrně nechtěl znát fakta o úmrtnosti, tedy o tom, s jakým úspěchem která nemocnice řeší jaké případy. Interpretace může být diskutabilní a v nevýhodě by mohly být nemocnice specializované na těžké případy.
    Týden uběhl a jsou tu první výsledky - ledaže by šlo o náhodu, proč zrovna národní referenční centrum se rozhodlo podhrnout clonu tajemství. Kupodivu a paradoxně právě v oboru úmrtnosti. Veřejnost má vědět, s jakým, úspěchem se léčí v jednotlivých krajích rakovina dýchacích cest a jak to dopadá s následky náhlých mozkových příhod. Toto Národní referenční centrum založily zdravotní pojišťovny a sdružení soukromých nemocnic. V zakládacím dokumentu je vytčen cíl činnosti. Je to především vytváření norem pro platby za diagnózy, ale také informování "o kvalitě péče", zaměřená na občany a "širokou odbornou veřejnost".
    Efektivita léčby, to je odvěký problém. Už stará čínská legenda vypráví o císaři, který platil svému lékaři za dny, kdy byl zdráv, kdežto v od nemocného císaře nedostával lékař nic. A od věku věků chtějí lidé vědět, jak na tom zdravotně jsou. Jako vše, co souvisí se zdravím, je i tato problematika složitá. Právě proto nechtěl Pavel Vepřek zašťourat do hnízda s největšími vosami, totiž do úmrtnosti. Rozdíly jsou - jak ukazují včera zveřejněné statistiky, značné: jestliže na Pardubicku je úmrtnost rakoviny dýchacích cest 22,5%, na Vysočině 12%, to je skoro polovina. Mají tam lepší nemocnice a lepší lékaře? Žijí tam lidé zdravěji? Nebo si lidé svoje nevyléčitelně nemocné odvážejí domů? Navíc, statistika vznikla v době, kdy jsou nemocnice kryté tajemstvím. Coby se začalo s nemocnými dít, pokud by nemocnice byly povinné údaje zveřejňovat?
    Údaje včera zveřejněné mají spíše akademický význam. Ideální stav nastínil právě před týdnem Pavel Vepřek - ten chce, aby si lidé mohli na internetu najít detailní informace, jak si která nemocnice stojí. K tomuto stavu bychom se měli dostat a Národní centrum by mohlo být onou institucí, která by patřičné informace veřejnosti předkládalo.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Chleba jak kolo od vozu
    Byl jsem s Ljubou nakupovat v Cafouru v Jinonicích (Carrefour neboli Cafour či Cafourek). V těchhle Cafourech mají výborné pečivo a viděl jsem tam chleba, jaký jsem nespatřil víc jak půl století!
    Inzerovali to jako domácí chléb. A ono to opravdu vypadalo tak, jak v době mého dětství babí Pokorná pekla chleba v domácí peci! Měl jsem v paměti ty její pecny jako obrovská kola - a tenhle cafourkovský chléb byl taky velký jak osmnáctipalcové kolo. Byl poněkud neforemný, na okrajích popukaný a nádherně omoučněný.
    K tomu pečení chleba se vrátím ve Zlatých padesátých. Dnes se zmíním jen o tom cafourovském chlebu. Ljubě se taky zalíbil, jenže, co s ním, koupit si ho?
    Nejmladší člen naší trojice Anna Marie totiž trvá na geometricky přesném zarovnání chleba. Normální městský pece udržíte jakž takž v úhledném stavu, ale jak byste uřízli krajíc v pecnu, který má v průměru jistě osmdesát centimetrů? Kde ho uchovávat? Máme chlebník stavěný na degenerované moderní pecínky. Museli bychom ho mít v nějaké ošatce, zabalený v plátýnku...
    Koupili jsme nějakou modernu a starochleba tam nechali.
    Nikdy nevstoupíš do stejné řeky, děl bájný mudrc.
    Nikdy se nezakousneš do chleba svého dětství.

    PSÍ PŘÍHODY: To je pro havrany, ne pro psy!
    Víkendové počasí pomáhalo vytvářit iluzi, že je tu mez námi ještě aspoň špetička léta. Ale není. Zima je na krku. Už přiletěli havrani. Nevšiml bych si toho, nebýt Iris. Ta samozřejmě je nejlíp informovaná o tom, co se skrývá v trávě a v závějích suchého listí! Lidi už začali nosit havranům staré housky a Iris má pocit, že to je nějaký nášup na přilepšenou pro hodné pejsky.
    Bart by si to taky myslel, jenže Bart nosí košík a zuž dávno se přesvědčil, že některé radosti mu košík upírá: například rvát se a požírat havranům jejich potravu.
    Havrani už poletují kolem a o housky se moc nestarají. Taky je to prožraná pakáž, tihle havrani. Už jsem ti toho všiml dávno. Housek si nevšímají, až když je zle, pak jsou jim dobré.To si zřídí hlásnou službu, jeden sedí na stromě a kouká a stačí, abyste vysypali pytlík s pečivem a poodešli a už jich tam máte dva tucty.
    Divná věc. Taková Iris, troufnu si odhadovat, je krmená jistě líp, než průměrný havran. A přesto houskami nepohrdá. Kampak asi chodí teď havrani na oběd? Do hotelu Mövenpick? Nebo drží podzimní dietu?

    Bart se o havrany nestará. Zato včera večer prohnal nějakého nočního tvora, čert ví, co to bylo, lasička či nějaký podobný pobuda. Potvorec přeběhl přes cestu a zmizel v temném křoví. Bart se za ním demonstračně rozběhl, bez velké vervy, pak se zastavil a čuměl do koruny stromů.
    To víš, pane, já bych tam vylezl, ale TOHLE jsi mi nikdy nedovolil, sděloval mi.
    A já předstíral, že si myslím, že to byla veverka.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI