2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 26.10. 2004,
  • Václav Klaus považuje policejní odposlechy za skandální, na dnešek si proto pozval Grosse na Hrad
  • Emmerová ujistila prezidenta České lékařské komory Ratha, že neplánuje zestátnění zdravotnictví
  • David Rath je šťasten, zato Jan Jelínek ze Sdružení praktických lékařů nevěří ministryni ani slovo
  • Klaus v dopise běloruskému prezidentu Lukašenkovi označil nedávné referendum za nepřijatelné
  • Hlavní manažerka ODS Libuše Benešová podala před listopadovými volbami výpověď
  • Na policejním prezidiu působí na úrovni ředitele bývalý kmenový příslušník StB
  • Na Šumpersku byl zavražděn 13letý hoch, podezřelým je spolužák
  • Počasí v Praze: babí léto pomalu ztrácí na intenzitě



    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Jak dojít k rozumným poměrům
    Poté, co si pozval na kobereček ministra vnitra, pozval na Hrad prezident Klaus i premiéra Grosse. Chce s ním hovořit o krocích, jež by "nastolily normální poměry".
    Přejme si, aby schůzka dosáhla vytčeného cíle. Co ale jsou "normální poměry"?
    Schůzka bude ve stínu telefonního sluchátka, tedy, byla vyvolána aférou "odposlechů", která bezprostředně následuje na "aféru Kořistka". Obě aféry, jak tvrdíme v našel listě od začátku, jsou pustý nesmysl a dítko nezralých politických poměrů. Lidé vysoce postavení jednají neuváženě a plácají nesmysly a ty pak nabývají gravitační silou netušené průraznosti. Jestliže aféra "Kořistka" má zřejmě nějaké racionální jádro (Topolánkovi emisaři se snažili Kořistku ovlivnit, ani jedna strana to ostatně nepopírá, a je jen otázkou, co kdo komu nabídl a za co), aféra s odposlechy je naprostá virtuální realita. Policie odposlouchávala Peciče a protože je to údajný Klausův přítel, zrodila se spekulace, že mohla tedy slyšet i Jeho Hlas.
    Sám Klaus si zřejmě uvědomil absurditu celé této "aféry" a směřuje další průběh někam, kde je to reálné a racionální. V tom totálně selhal Mirek Topolánek, který se nechal ovládnout svými emocemi a našeptáváním hlupců a baví publikum žvásty o grosstapu. Klaus měl zase jednou pravdu, když ho v první reakci charakterizoval jako "prázdného topola", stačila mu jedna SMS k mistrovské charakteristice!
    Takže jediné, co má smysl a o čem zřejmě bude prezident s premiérem mluvit: jak je to s odposlechy v Česku? Je jich moc, málo nebo přiměřeně? Statistiky ukazují, že jich je u nás víc než v USA., ale jsou to relevantní statistiky? Nesrovnáváme naše statistiky s federálními, zatímco jednotlivé státy a vzhledem ke struktuře demokracie v USA i nižší správní subjekty nemají vlastní odposlechy? Já se ptám, já to nevím. Jen to vím, že USA disponují takovými dohlédacími systémy, jako je ECHELON a CARNIVORE. Do takových systémů máme daleko.
    Co je nepochybně skandální a do nebe volající, že se úryvky odposlechů dostávají do novin, zřejmě s politickým zacílením. To jsme zde už psali minule, toto je nepřípustné a na základě tohoto by měly padat hlavy. Ale nesvědčí to o tom, že je u nás nějaké grosstapo. Svědčí to o tom, že je u nás neslýchaný bordel. A jestli se Klaus s Grossem dohodnou na nějakém rozumném postupu, jak tomu zamezit, bude dobře pro nás pro všechny a Klaus splní roli hlavy státu, když už ODS v hysterické křeči selhává jako opozice.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Chvála posekaných trávníků
    Z auta to tolik nevidíte, ale ze sedla kola můžete leccos zahlédnout. Například to, kolik je všude pěkných posekaných trávníků. Všimli jsme si toho s Ljubou nedávno, když jsme projížděli vesnicemi kolem Hodonína. Mají tam něco jako "předzahrádky", ale spíš to jsou "předtrávníky". Ve vesnici je podél silnice řada domů a před každým předtrávník. Dnes už většina z nich je nakrátko střižená. Dovedu si představit, že sousedé koukají po očku na toho, kdo trávním neposekal. Anebo jinak, paní domu spílá svému muž.
    "Neválej se tu a koukej posekat trávník, Procházkovi ho sekali včera odpoledne a jsme už poslední!"
    Vyprávěl mi před léty, ještě za totáče, jeden známý o návštěvě Kanady. Provdala se mu tam dcera a byl za ní na šest neděl. Co ho nejvíc zaujalo a zasáhlo? To, že se lidi nehádají a že tam zažil jen jedno soptění a syčení, to když nechali u jednoho domu vykvést pampelišku!
    Tak do takového stavu máme ještě daleko, ale první krok je učiněn.
    Před pár dny jsme byli s Ljubou zase na kolech v okolí Blaníku. Tam ve vesnicích sice nemají "předtrávníky", ale na zahradách samozřejmě trávníky jsou a většinou také nakrátko střižené. Staromilec vzpomene na ty staré - dá se snad říci - trávníky ošetřované kachnami a husami, prosycené hovínky a opadaným peřím, takové trávníky znám z venkova z dob dětství. No, taky měly něco do sebe...
    Což mi připomíná, že bych měl přestat kázat a jít a posekat trávu. Vypadá nějak pampeliškově.

    PSÍ PŘÍHODY: Nosicí pejskové
    Jakpak se asi cítí pejskové, které jejich pánové při každém setkání s jiným psem berou do náruče? Když jdu s Bartem, stává se mi to poměrně často. Barta zajímají psi velikostí od pudla nahoru - ignoruje například jezevčíci a to jsou velmi stateční pejskové, kteří proti němu srdnatě nastupují a štěkají mu do tváře to nejhorší potupy a urážky. Jenom odvrací hlavu. Nicméně, je to půlmetrákový řimbaba s hlavou jak kýbl a navíc, je to rotvajler a jak známo, v této době rotvajleři převzali roli zlých psů. Dřív to byli buldoci, dnes jsou to oni, kdo vystupují ve filmech všude tam, kde se má vynořit "děsný pes". Takže budiž, dovedu pochopit, že si někdo vezme to jeho chlupátko do náruče.
    Ale stává se mi to, i když jdu s Iris, s touto ušlechtilo dámou, která nevyhledává hádek natož pak rvaček a stará se jen o to, aby mohla běhat a běhat a běhat, je to jediný sprinter v rodině, zato sprinter na raketový pohon.
    Jak by mi asi bylo, kdybych byl pes v náruči?
    Jakmile jsou psi na vodítku, troufají si víc, než když jsou na volno. Jako kdyby v tom vodítku byl nějaký přívod energie a zároveň jako kdyby se přes vodítko cítili pod ochranou svého pána. Pes, který je velmi skromný a snaží se být nenápadný jak list pod kaštanem je najednou hrdina a řve na lesy, jakmile ho pán upne. Ale nevšiml jsem si, že by nosicí pejskové z výše náruče na okolní svět vřeštěli. Třeba je jim jejich postavení trapné a snaží se zmizet světu z očí.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI