2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 12.7.- pondělí 19.7. 2004,
  • Stanislav Gross navštívil na Vysočině v sobotu Miloše Zemana
  • Zdeněk Škromach dal najevo, že pokud koaliční partneři ČSSD nebudou sekat dobrotu, je v záloze spolčení s komunisty
  • Milan Knížák opět z vlastní viny havaroval a poranil mladou ženu, policie konstatuje, že nerespektoval stopku
  • Postižená žena obvinila v televizi Knížáka, že jí neposkytl pomoc a pokoušel se ovlivňovat svědky
  • Dobrman poranil desetiletou holčičku na návsi v Kojeticích u Prahy
  • V Praze Motole ošetřují na ARO dvouletou holčičku, která podle všech známek byla soustavně týrána
  • Na chorvatském poloostrově Pelješac bylo v pátek nalezeno tělo devětadvacetileté turistky z Prahy, která se ve čtvrtek ztratila
  • Počasí v Praze: Střídá se sluníčko s deštěm, je to zřejmě program pro celé léto

    Na vědomí se dává, že odjíždím na týden do Pytálie na motorce s Martinem Zhoufem, takže příští Hyena bude až za tejden. Mějte se tu pěkně a noste čepici a palčáky!



    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Krize v poločase a její bilance
    Až na další je vládní krize zažehnána, nebo se spíš dostala do nekritické fáze. Lze tak soudit i z toho, že se pro média staly hlavním tématem dvě holčičky poraněné zvířaty. Jedním zvířetem byl pes, druhým zvířetem člověk, těžko soudit, který případ je smutnější. Situace politická momentálně připomíná starobylý alchymistický znak. Výrobci kamene mudrců symbolizovali svoji činnost obrazem hada, požírajícího vlastní ocas.

    Politika může ale brzy vyhnat z první příčky zájmu holčičky pokousané i ztýrané. Její rovnováha stále závisí na tom, zda se někdo opije anebo propadne záchvatu čestnosti nebo poblouznění. Vždyť i toto momentální uklidnění vyvolal nečekaný čin Mariana Bielesze, poslance, o jehož existenci v dolní sněmovně měli ponětí jen velmi mikroskopičtí pozorovatelé parlamentních dějů. Nicméně jakýsi klid nastal, a je tedy možno dílčím způsobem bilancovat, s tou výhradou, že za hodinu to může být zase jinak.

    Vítězové a poražení

    Dosavadní krizí prošel bez ztráty kytičky prezident republiky. Diskusi vyvolalo jen jeho rozhodnutí pozvat na Hrad jen předsedy "relevantních stran". Ohýnek se nerozšířil do podoby požáru, neboť Klaus v zápětí jednal s parlamentními předáky a mezi nimi už opomenutí zase byli. Pokud snad byl v pokušení pomoci vlastní straně ODS naplnit její touhu po předčasných volbách, nedal to najevo, spíš naopak. Přičemž podotkněme, že je stále členem strany, a podle stanov je povinen zasazovat se za její zájmy... Odolal i jinému pokušení a nepokusil se o žádnou havlovskou koncepci "nepolitické vlády odborníků", třebaže by mu tento krok, soudě podle výzkumů, získal potlesk veřejnosti.

    Žádný šrám neutrpěl ani Mirek Topolánek a jeho strana. Odmítl Grossův návrh na Oposmlouvu 2 a nevyměnil Beneše v Nejvyšším kontrolním úřadě za ztrátu charakteru. Tím posílil obraz charakteru vlastního, a cákance korupční špíny utkvěly jedině a jen na andělsky dětském Grossově obličeji.

    Obličej značně protáhl Miroslav Grebeníček. Ten sice bodoval, když okázale odmítl koryta pro svoje lidi (aniž mu je někdo veřejně nabízel) a zastával pozici muže, kterému jde výhradně o čistotu levicového vládního programu. Sociální demokracie pak pověřila Grosse, aby s ním jednal, jenže to bylo už po Bieleszově cimrmanovském "kroku stranou", a čekatel na premiéra s ním neměl o čem reálně jednat, jistě ke své velké úlevě.

    Omyvatelné skvrny

    A co Stanislav Gross? Jak ten přestál bouři u kormidelního kola, místo aby se pohyboval v příšeří podpalubí, kam nikdo nevidí?

    Jako všude jinde v životě jsou v politice důležité výsledky. Momentálně má Stanislav Gross podporu sto a jednoho poslance a to je podstatné. Obnovená rovnováha na špičce jehly totiž prezidentovi stačí. Podepisování věrnostních archů, to je dobový tanec. Podle článku 26 Ústavy "poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy", přičemž ve slibu se hovoří o vlastní cti a svědomí a rozhodně tam není napsáno, že "budu vykonávat to, co jsem podepsal panu Kalouskovi".

    Naproti tomu ale ona pasáž o cti je důležitá. Ke cti patří i to, že vykonávám, co jsem podpisem stvrdil. Jistě bude hodně záležet na přesném znění podepsaného textu. Pokud tam bude něco ve smyslu "přísahám na spásu duše, že budu vykonávat to, co mi v poslaneckém klubu nařídí", zjednoduší se parlamentní stroj na úroveň kafemlejnku. Ten text, ať bude formulován jakkoli, se tak či onak mé slovní karikatuře bude muset blížit. Podpisem budou poslanci abdikovat na volnost jednání výhradně "podle svého nejlepšího vědomí a svědomí", jak jim předepisuje ústavní slib. Takže první viditelnou bouli - pokud to všechno dopadne, jak to teď vypadá - dostane Ústava.

    Samotný Gross, jak řečeno, se pocákal hodně špinavým blátem. Pokud se mu ale opravdu podaří vládu sestavit a ta dostane důvěru, bude to dostatečně očistná sprcha. A v jeho straně budou ubezpečeni, že je schopen všeho, a budou si mnohem méně vyskakovat, jako to dělali proti až příliš slušnému Vladimírovi Špidlovi. Přičemž právě stabilita uvnitř sociální demokracie je hlavní podmínka pro stabilitu vlády, která by mohla vzniknout.

    Post scriptum 12.7.:
    To jsem zvědav, jaký posun to bude mít za tejden!

    RODINA A PŘÁTELÉ: Přípravy na výlet do Itálie
    Co tyto řádky čtete, budu už na cestě na týdenní výlet do Toskánska. Vyrážíme v pondělí za kuropění s Martinem Zhoufem na sedlech našich Suzuki Banditů. V srpnu si urvu ještě jeden týden dovolené, jedeme s Ljubou Krbovou aka Sněhovou Vločkou a kamarády do Chorvatska na loď.

    Zatím ale mám za sebou jenom stádium příprav. Já když se někam chystám sám a podaří se mi proklouznout pod ženským dohledem, vezu, obrazně řečeno, kartáček na zuby, pistoli Walter PPK a šekovou knížku. I má původní představa byla: tři trička, troje bombarďáky a troje fusekle a sandály. To vše se vejde do kufírku na zádi motorky.
    "Košili si nevezmeš?" táže se Ljuba přísně.
    No dobře, košili snad uživím.
    "A svetr si nevezmeš?"
    Nakonec se z toho vyklubala bunda od Warmpeace s neprofukacím vnitřkem (budeš mě za to velebit, vece Ljuba).
    "A co čepice?"
    Do italského slunce je třeba čepice se kšiltem.
    Do pláštěnky na motorku jsem pak naheftoval Martina Zhoufa já. Na poslední chvíli jsem i uvědomil, že opravdu ta perspektiva, že bychom mohli i zmoknout, není tak docela nerealistická vzhledem k tomu, že v poslední době se mi ještě nestalo, abych vyjel na motorce a nezmok.
    A tak dále, a tak dále.
    Vidina o majetku v kufírku se rozplynula. Povezu sebou lodní vak. A bude tak narvanej, že budu muset pistoli Walter PPK a šekovou knížku nechat doma. A kartáček na zuby strčím do kapsy.

    PSÍ PŘÍHODY: Co on tam vyčuchává
    Pes čmuchá. Viděli jste to tisíckrát, právě tak jako já. Někdy mi ale přece jen to čmuchání připadá hodně záhadné.
    Není totiž čmuchání jako čmuchání. Bart čmuchá bez ustání. Existuje cosi jako "běžné čmuchání", něco jako "běžný prací prostředek". Bart kluše prostorem a každou chvilku se o něčeho zastaví, u trsu trávy, u nápadného kamene, když je někde patník, tak u patníku, předmět zběžně oskenuje frňákem, zvedne nohu a podepíše se.

    Tak tohle jsem schopen pochopit, právě tak jako čmuchání po stopě nějakého zvířete. Jeden čas hodně čmuchal u roury , která svádí vodu z odvodňovacího příkopu podél vyhlídkové cesty Mrázovka. Skrýval se tam ježek či jiný tvor.
    Bart je pes, tudíž šelma, má zájem na vyhubení všech jiných tvorů - i to je pochopitelné. Potud nevidím na jeho počínání žádnou záhadu.
    Podivuji se však nad specifickým druhem čmuchání, kdy Bart objeví nějaké místo - obvykle ploché, nevyčnívající - a sjíždí ho nozdrami opakovaně, jako by je hladil, znovu a znovu. Pak ho odvedu, spíš odvleču, a jakmile jdeme zpátky stejnou cestou, bezpečně to místo najde a zase ho zkoumá, dokud nezasáhnu.
    Asi je to stopa nějaké feny, něco jako fotografie filmové hvězdy, na kterou žádostiví mladík civí a civí a zrak nemůže odtrhnout.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI