2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 9.7. 2004,
  • Poslanec za Unii Marian Bielesz se ve čtvrtek vzdal poslaneckého mandátu
  • Bielesze by měl nahradit Zdeněk Kořistka, ten už oznámil, že mandát přijme a stane se členem unijního poslaneckého klubu
  • Bielesz popřel, že by za odchod ze sněmovny něco dostal, jenom prý chtěl zabránit tlaku komunistů na vládu
  • Stanislav Gross oddaluje předložení návrhu vlády prezidentovi Klausovi
  • 18.7. by se měl sejít sociálnědemokratický ústřední výbor a projednat politickou situaci
  • Podle předsedy lidovců Kalouska je "na tahu" Stanislav Gross a měl by si i písemně zajistit podporu poslanců ČSSD
  • Stanislav Gross si pochvaloval, že ČSSD je pacient, který se uzdravuje
  • Komunisté nebudou ani nadále podporovat koalici ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, prohlásil po schůzce s Grossem Grebeníček
  • Podle názoru Mirka Topolánka nebude Gross schopen sestavit vládu
  • Zemřel veterán bitvy o Británii Josef Balejka
  • Mladé děvče uprchlo před revizorem do tunelu metra a zastavila tak provoz na trase A
  • Státní dluh v letošním druhém čtvrtletí stoupl na 599,8 miliardy korun
  • Počasí v Praze: Krásně, večer se to pokazilo, píšu v očekávání uragánu

    Mě tak napadlo, že ta schůzka G2 (Gross Grebeníček, vymyslela Sněhová Vločka) skončila fiaskem a že to je zatím to nejlepší, co se dá o Grossově roli v socdemácké komedii zatím říci. Je to ale trochu smutné pozorovat, jak si mladý člověk kope hrob.



    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Měl Zeman pravdu?
    Tak jsme se konečně dočkali, Marian Bielecz se vzdal poslaneckého mandátu, na jeho místo přijde podle všeho Zdeněk Kořistka a cesta ke vládě podpořené stejně legračním poměrem 101 hlasů proti 99 je otevřená. Pokud to tak dopadne, nadarmo pobíhal Stanislav Gross s pytlem peněz a aktovkou plnou jmenovacích dekretů. Ano, pokud to tak dopadne, jeho rozhazování miliónů a prebend nebude mít žádný efekt. Pokud ovšem nepočítáme jeden efekt - že si mnohý z nás povzdechne, že Miloš Zeman měl pravdu, když charakterizoval Stanislava Grosse jako mafiána.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Zemědělské stroje
    Pokračování seriálu o době mého dětství, celý najdete na mém webu Hyena.cz
    Minulý týden jsem byl na Moravě v Krumvíři a tam měli za jednou chalupou starou mlátičku. Tak ty já pozoroval v chodu - tenkrát mi ale připadaly velké, díval jsem se na ně z výšky či spíš z nížky pěti, šestiletého kluka. Mlátičku poháněl parní stroj, tak zvaná lokomobila. Přes Google jsem našel, jak taková lokomobila vypadala, podívejte se sami. Mělo to vysokánský komín, topilo se v tom... myslím, že dřevem, mělo to veliký setrvačník a náhon na transmisi. Ty transmise visely ve stodole na hácích a čekaly, až na ně přijde čas, dlouhé a velmi široké kožené pásy.

    Ta lokomobila ale dovedla pohánět ještě stroj na krouhání řepy, ten taky u sousedů měli, a možná dokonce i cirkulární pilu, je to možné?

    K velkým výkonům mechanizace patřil i samovaz, stroj který obilí kosil a vázal do snopů. Kdysi jsme tady na Psu diskutovali o samovazu a hlavně o provázcích na vázání snopů. Já měl v paměti, že měly na konci dřívko, a nechal jsem se ukecat, že se mýlím. Asi se mýlím, jenže stejně mi ta dřívka z mysli nevyradýrujete.

    Jinak ale té mechanizace moc nebylo, pluh tahali koně nebo krávy (chudší zemědělci používali krávu k dojení i tahu, kdežto bohatší měli extra krávy a koně). Pak taky byl secí stroj, samozřejmě taky tažený zvířectvem. A žebřiňák? Dá se pokládat za mechanizaci?

    PSÍ PŘÍHODY: Tenisák coby pomíjející hodnota
    Bart má v tlamě železné svaly. Není divu. Pořád žvejká gumové hračky (pořád ještě mu vydržel gumový hydrant, který dostal z Ameriky) anebo tenisáky. Jakmile vidíte na našem pozemku Barta, můžete si být jisti, že nějaký tenisák se bude povalovat opodál.
    Vyjížděl jsem včera odpoledne z pozemku a Bart mě vyprovázel, samozřejmě, s tenisákem v hubě.
    "Dej pozor na ten míček, Barte," varoval jsem ho. V jeho slovníku je "míček", slovu "tenisák" nerozumí.
    Bylo to liché varování. Bart vyběhl, aby očuchal zábradlí a křoví a roh podezdívky plotu kolem stadionu Mrázovka a když se vracel, byl bez tenisáku.
    Rozkoš z prožitku okamžiku svobody byla příliš silná na to, aby udržel tenisák, po bartovsku "míček", v hubě.
    "Kde máš míček, Barte? No tak, najdi míček?"
    Díval se na mě úplně klidně. Žádné znepokojení. Čekal jsem, že se zasmuší, že si řekne, sakra, kam já jenom ten míček mohl sakra založit.
    Otočil se, zalezl pod křoví - už na našem pozemku - a vylezl z míčkem v hubě.
    Bartův svět je natolik nasycen tenisáky, že ztráta jednoho z nich nehraje roli.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI