2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 27.5. 2004,
  • Vláda zrušila 13. a 14. platy zaměstnancům státní správy, včetně členů vlády
  • Vláda požádá parlament o souhlas s nasazením armády v operacích Sil rychlé reakce NATO
  • Ministr financí Bohuslav Sobotka odvolal náměstka kvůli StB
  • Amnesty International v letošní výroční zprávě opět kritizuje ČR za špatné zacházení s Romy a prohlašuje, že loňský rok se vyznačoval nejhorším porušováním lidských práv za uplynulých 50 let
  • Omnipol se hodlá bránit zákazu vývozu špičkových vojenských radarů do komunistické Číny
  • Se vstupem ČR do EU souhlasí téměř dvě třetiny českých občanů, čtvrtina je proti, nejvíce pro jsou stoupenci ODS, proti komunisté a nevoliči
  • Počasí v Praze: Stále chladno, převážně zataženo
        4. FÓRUM DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE - již 8.6.2004
    Výstava většiny výrobců fototechniky /přes 40 prezentačních míst/
    testování fotoaparátů - 10 přednášek - ateliérový workshop
    Nový program - registrace nutná na www.digiforum.cz.

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Dvě z deseti
    Tvrzení, že loňský rok „představuje nejtrvalejší útok na lidská práva a mezinárodní humanitární právo za posledních 50 let“ je hrubý výsměch například desítkám miliónů lidských bytostí, zavražděných rudým státním terorem.Nesrovnávej nesrovnatelné, to by mělo být druhé přikázání. I proti němu se výroční zpráva AI, konstatující nehoráznost o padesátiletém rekordu, přestupuje. Tvrdí, že „vlády a ozbrojené skupiny rozpoutaly válku proti globálním hodnotám“. Které vlády? Saudské Arábie nebo Sýrie, které skrytě podporují hordy vrahů? Nikoli. Je to vláda Spojených států, která poškodila „spravedlnost a svobodu a učinila svět nebezpečnějším“. Je to zneužití války proti terorismu k šíření politické demagogie. Formálně AI odsuzuje terorismus, ale její hlavní cíl je jinde: „vlády musí naslouchat“. Komu? Sílící občanské společnosti. Tedy – vlivovým skupinám, nikým nevoleným, nikým nekontrolovaným, bez legitimity, zato s okamžitým přístupem k médiím. Generální tajemnice AI Irene Khan konstatovala, že silné vlády (rozumějte: USA a Británie) znevažují, marginalizují a ničí „principy mezinárodního práva a nástroje multilaterálních opatření, které nás před těmito (teroristickými) útoky mohou ochránit“. Prezident Bush by bezpochyby obětoval pravou paži a věnoval by ji nasolenou Irene Khan, kdyby mu ukázala, které principy mezinárodního práva a nástroje multilaterárních opatření by mohly postavit hráz teroristickým vrahům. Problém je v tom, že proti vrahům je právo národní i mezinárodní bezmocné a žádné nástroje multilaterárních opatření neexistují. Bohužel reálné jsou jen dvě alternativy, obě chmurné: vojenský zásah a prázdné demagogické žvanění, jež bohužel znevažuje ušlechtilou myšlenku zápasu za lidská práva.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Do divadla - Veselé skoky na hlavu!
    Moc hezké představení je k vidění v Divadle v Celetné. Originální pohybové divadlo tu uvádí taneční grotesku Veselé skoky na hlavu! Ten vykřičník je součástí názvu.
    To se dala dohromady parta herců, kteří mají rádi pohyb a srandu, a z té hromady vypadlo představení. Režii a choreografii dělali tři lidé, Jana Vašáková, Miroslav Hanuš a Martin Pacek. Jak popsat výsledek?

    Protagonistů je osm?: erotomaniakální podnikatel, unavená nymfomanka, kleptomanský student, kandidátka sebevraždy, trempík s kytarou, alkoholická kadeřnice, hysterická fotografka a milovník techna. Ti spolu komunikují nebo nekomunikují tancem a pantomimou. Jsou to ale všechno mladí herci, ne tanečníci a mimové, takže výsledek je variace nebo možná laskavá parodie na žánry tak vznešené, že až poněkud zmramorovatěly, totiž na Tanec a Pantomimu. Je to tedy hra na tanec a pantomimu, což patrně musí jít na nervy ortodoxním vyznavačům Mramoru. Ne, tak tohle představení není ortodoxní.

    V Divadle v Celetné je báječná bezprostřední atmosféra a tohle představení, které se žánrově vymyká ze zavedených pravidel se do něho hodí. Důraz na - až karikované - charakteristiky figur je výborný nápad, struktura je přehledná, neztrácíme se v postavách (prakticky všechny jsou po celou dobu představení na scéně, není tu žádná role typu "paní, nesu vám psaní"). Z herců čiší dobrá nálada a přenáší se na publikum - už dlouho jsem neviděl tak bezprostřední představení.

    Je tedy fakt, že druhá půlka je po přestávce poněkud volnější. Ta první je odehraná v tak zběsilém tempu, že v druhé by museli skákat po stropě, aby ji překonali. Výsledek je, že hra nemá finále - a tento zápor se záměrně nebo bezděčně řeší při děkovačce, kdy herci dají k lepšímu "přidáno" - opakují fackovací tanec z první půlky, který bezpochyby patří k vrcholům špektáklu.

    Každopádně stojí za to na Na hlavu! jít, nejbližší příležitost je 1. června, lístky lze získat i přes web Divadla v Celetné.

    PSÍ PŘÍHODY: Mazaná socha
    Na Václavském náměstí je v tuto dobu k vidění spousta soch - je to galerie moderního umění pod širým nebem. Jedna z nich je - dejme tomu - vyčuraná. Však mě na ni taky upozornil pejsek.
    Než se dostanu k pejskovi, k výstavě samotné. Těžko jsem se bránil pocitu, že jde ve většině případů o kalkulaci, o nápad a vymyšlenou, tedy z prstu vycucanou realizaci. Jako by se zastavil čas - kreace tohoto druhu vídám celý můj život a nikam se vývojově neposunuly, protože dál už cesta nevede. A když náš David Černý dělá svoje veselé sochařské provokace (Svatý Václav v Lucerně, miminka na Žižkovské věži, naposledy kašna se dvěma chlápky močícími do mapy republiky na Malé Straně), mluví se o něm jakoby se zamhouřením oka jako o "kontroverzním výtvarníkovi", čímž se dává najevo, že do není Umění s velkým U. Však ho taky Knížák nemá rád - jako ostatně každého, kdo má víc talentu než on.

    Zpátky na Václavák. Pejsek tam dorážel na zaparkované auto, běhal kolem něho a štěkal. Říkal jsem si, co tomu pejskovi na parkujícím autě tolik vadí? Jdu blíž a slyším podivné zvuky, jakási techno-techno hudba se z něho linula. A ono to nebylo zaparkované auto, ona to byla socha opatřená ze všech stran nápisy, bacha, neodtahovat, toto není zaparkované auto, toto je skulptůra! Věru vyčurané umění. A taky počurané, o což se onen pejsek rozumně postaral.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI