2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 27.4. 2004,
  • Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková odmítla v pondělí rezignovat, v neděli ji k tomu nepřímo přes televizi vyzval nový ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi
  • Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že česká armáda nakoupila od jakýchsi podvodníků nekvalitní bulharské rakety, nákupčím za armádu byl Omnipol
  • Aféra konkurzního soudce Jiřího Berky se šíří, jsou do ni vtaženi činitelé z Úřadu vlády a Národního bezpečnostního úřadu, kteří zřejmě jeho činy kryli
  • Privatizační komise doporučila vládě, aby prodala Unipetrol polské společnosti PKN Orlen
  • Městský soud v Praze osvobodil Dagmar Havlovou, byla viněna, že se dopustila v souvislosti s koupí paláce lucerna trestných činů
  • Řetězoví vrazi manželé Stodolovi dostali oba doživotí, prokázali jim osm vražd, převážně starých bezmocných lidí
  • Počasí v Praze: Přes den sice chladno, ale slunečno, večer se zatáhlo

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Geniální Zemanův vynález
    Miloš Zeman se objevil o víkendu v Mostě a oznámil, že by zase jednou byl eventuálně ochoten zachránit - tentokrát sociální demokracie před zkázou. Je tolik zaměstnán označováním těch ostatních za idioty, hyeny a krysy, že nedovede pochopit, jak velkou odpovědnost nese za současný stav sociální demokracie on sám. Jeho objímání stromů nebylo totiž nikdy dost přesvědčivé na to, aby komoušsky zahleděné křídlo jeho strany nepřestalo doufat, že se expředseda z toho bláznění vyspí a zase se vrátí a celý ten šloufovský kolotoč bude pokračovat.

    Nicméně zajímavou myšlenku přece jen Zeman pronesl - že by bylo dobře založit nějaké nové ministerstvo, na veřejné práce, a že by nezaměstnaní neměli dostávat podporu, dokud by nepracovali veřejně a prospěšně. To je geniální ídea! Jen je divné, že už někoho nenapadla už dávno. Je to velká škoda, protože z prostředí veřejných prací, jichž by se účastnil každý desátý pracující občan, by vzniklo jistě mnoho humoristických prací ve stylu Černých baronů. Zavádět donucovací pracovnu v zemi Josefa Švejka, ano, to může napadnout jen mozek tak geniálního myslitele, jímž je Miloš Zeman.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Kill Bill 2 je skvělý film!
    Ve čtvrtek jsme se byli podívat na film Kill Bill 2. Líbila se mi už jednička. Dvojka je ještě lepší, tvrdím já. Není v něm žádná řežba toho druhu, jako byla řežba, která rozčílila tolik kritiků na závěr jedničky (oni totiž kritici zpravidla postrádají smysl pro humor a ironii, jinak by nemohli tuhle práci dělat, stejně jako v řezníkovi nenajdete ani dvacet deka něhy). Zato jsou tam dlouhé dialogy - jako ze spaghetti westernů. Zůstaly zachovány sekvence - kapitoly, každá je natočena jiným stylem, režijním, kamerovým, střihovým, každá je jinak i napsaná. Pochopil jsem, proč ty dvě oslavné kritiky, které jsem zatím četl (jedna byla od Spáčilové, měl jsem z ní radost, vše odpuštěno, Mirko!) prozradily nejdůležitější překvapení filmu (ve stylu a nejvíce překvapeni budete, až se dozvíte, že vrahem je zahradník). Co jiného o takovém filmu napsat? Já se taky vyznám z toho, že na mě udělala největší dojem pasáž, kdy Billův bratr, povoláním vyhazovač v baru, dostává kartáč od svého šéfa, posléze dokonce i doslova, aby vyčistil zadělaný záchod - a pak teprve si Umu pořádně podá, jak je v ráži a potřebuje se na někom vyřádit. Tam nejsou žádné kaskadérské kousky, žádné filmové triky od Lucase udělané, žádné stavby za milióny dolarů, dekorace sestává z jednoho hospodského interiéru, v něm majitel baru, dvě štětky, vyhazovač a nic, než svrchované mistrovství ve všech ohledech - dialog, režie a herecké mistrovství, jak tohle je zahrané!

    Už se těším na negativní kritiky, jednu jsem už objevil, výživnou, v Houserovi. Uvědomil jsem si toto: Není ženy příliš krásné na to, aby nešlo se jí pozvracet do klína. V orientě nenajdete koberec příliš umný na to, aby nebylo možno se vykálet do jeho středu. I v katedrále zazní váš pšouk. Je to možné. Jenom mě vždycky překvapí, když někdo pokládá za potřebné to udělat.

    PSÍ PŘÍHODY: Čolek není hňup
    Pravidelní jakož i dlouhodobí čtenáři si možná vzpomněli na léta minulá a ptají se - kde jsou čolci? V tuto dobu, už po řadu let, nastává tahanice s čolky. Stahují se ke mně na zahradu ze svých podzemních skrýší a skáčou do bazénu gumáku, odkud je lovím a transportuji do jezírka ve skalce. V bazénu zůstat nemohou, protože by je vcucla filtrace.

    A letos?
    Volala na mne onehdy sousedka Jana, že mají v jezírku čolky. Běžel jsem se podívat na skalku, ani čoláčka. V bazénu gumáku též ani čoláček. Oni přiijdou, ujistil jsem Barta, který mi vždycky asistuje při lovu.
    Jen aby, odpověděl mi pohledem.
    Nepřišli.
    Bodejť by přišli. U sousedů mají jezírko větší, mají ho hlubší, a hlavně, mají k němu potůček s filtrací, takže čolkové tam mohou skotačit v proudné okysličené vodě. Čolek není hňup,ví, co je pro něho dobré. Přeju jim to, i když, přiznám, se mi po nich bude trochu stejskat. No, když to nebudu moci steskem vydržet, půjdu se na ně podívat k sousedům.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI