2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 7.4. 2004,
  • Miloš Zeman se vyjádřil v úterní Mladé frontě Dnes, že by sociální demokracie měla mít mimořádný sjezd
  • 13 stran a hnutí se zúčastní voleb do Evropského parlamentu
  • Václav Klaus pozval na středu na Hrad Vladimíra Špidlu
  • Zdeněk Škromach oznámil, že do konce roku bude hotov liberálnější zákoník práce
  • Do Prahy byli převezeni dva Češi poranění při výbuchu plynu v ropné rafinerii v Iráku
  • Počasí v Praze: Bída s nouzí, chladno, mrholení až déšť

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Detektiv kontra koumeles
    Jakmile je právo na něčí straně, není to právo, ale bezpráví. V oblasti bydlení je takového bezpráví víc než dost. Už sám fakt, že existuje pojem "regulované nájemné" je do nebe volající bezpráví. Líbí se samozřejmě tomu, kdo má to štěstí, že v takovém bytě bydlí - to je jeden ze zdrojů motivace předsedy sdružení nájemníků, poslance Stanislava Křečeka. Jestlipak by s takovou vehemencí hájil regulované nájemné, kdyby bydlel v bytě s tržním nájemným? Kdyby věděl, že by platil podstatně méně, pokud by nemravná regulace nájemného byla zrušena? Jenže on bojuje za vlastní ekonomické zájmy a tudíž se nemusí červenat, když například opakuje tezi Mezinárodního svazu nájemného, že bydlení není zboží, ale základní lidské právo.

    Bohužel, realita je taková, že s tímto základním lidským právem se šmelí. Lidský důmysl nezná hranic a hloupý stát nikdy nevyzraje na koumelesy všeho druhu, v daném případě, na kšeftaře s byty.

    To pak si mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petra Dimuna může stýskat, že stát přichází o 2,5 až tři miliardy korun (únik na dani z černého pronájmu nemovitostí) a že o další miliardy přicházejí sami majitelé domů. Proč by si nestýskal, když ho to nic nestojí?

    S chytráctvím volených zástupců lidu a neschopností státu starat se o legitimní zájmy občanů kontrastuje soukromá aktivita postižených. Kde se stát uchyluje v lepším případě k nářku, pokud ho problematika vůbec zajímá, uchylují se soukromníci k obraně svých práv. Zákon, hluboce vkořeněný do móresů minulého režimu, kdy vše patřilo všem a odpovědnost nenesl nikdo, je na straně svévole. Nicméně i za těchto nerovných okolností lze leckdy zákonů využít ve prospěch okrádaných. Nejdříve je třeba shromáždit fakta, aby bylo možno s konkrétními údaji vystupovat před soudem. Proto si majitelé domů - ale i obce, i ty jsou majiteli domů - najímají detektivy, aby odhalili nelegální převody nájemních práv. Ale i zde je typické, že si detektivy najímají především zahraniční majitelé nemovitostí. Že by český člověk házel už dopředu flintu do žita s vědomím, že hlavou zeď neprorazíš? Ostatně, že Stanislav Křeček hájí svoje zájmy, na to taky přišel cizinec, italský podnikatel Girolamo Giormani. Ten dokonce podal žalobu na stát za újmu, která mu regulací nájmů vznikla. Nenechat si nic líbit, to je zásada, kterou bychom se měli od nových spoluobčanů učit.

    Zeman se vrací
    Miloš Zeman se vyjádřil v úterní Mladé frontě Dnes, že by sociální demokracie měla mít mimořádný sjezd. Podle jeho názoru by měla být současná druhá liga vymýcena. Místo ní by měli přijít lidé, kteří jsou úspěšní komunální představitelé a lidé, kteří v životě něco dokázali. Na jeho slovech je jistě mnoho pravdy. V zavedených demokraciích je běžné, že se do vrcholné politiky nikdo nedostane, aniž by měl za sebou úspěšnou dráhu politika na místní úrovni. V naší vrcholné politice je spousta lidí, kteří se tam dostali proto, že se přihlásili. Legrační na tom je to, že přesně tak se dostal do vrcholné politiky sám Miloš Zeman. Vítej nazpět, Miloši!

    RODINA A PŘÁTELÉ: Cesta za Boženou Němcovou
    Jistá firma sídlila v Rumunské ulici. To je úctyhodná ulice, najíždím na ni ze Sokolské, a hned za rohem sídlo bylo. Podotýkám, že jsem naštěstí jel na motorce. Přijedu tam, místo cedule u dveří prázdný obdélníček. Chlapík v recepci po¨tvrdil, že se firma přestěhovala do ulice Boženy Němcové. Dal mi plánek. Nechtěl jsme ho vzít (jak mám na motorce študýrovat mapu?), on mě ale přemluvil, abych si plánek vzal.
    Byl to výjezd z elektronické mapy, velmi malý segment, takže nebylo patrné, jaké je okolí: Legerova, dobře. Lublaňská, dobře. Wenzigova, dobře. Fügnerovo náměstí, znám.
    No jo, jenže najít tu ulici Boženy Němcové!
    Já projel celou Lublaňskou. Našel jsem Wenzigovu, ba i Koubkovu, kdo by to byl řekl, že je v Praze nějaká Koubkova ulice, a kdo vlastně byl ten Koubek? Na webu zjišťuji (teď, ex post), že je pojmenována po Janu Pravoslavu Koubkovi, spisovateli a básníkovi (1805-1854). Jiný člověk téhož příjmení, Josef Koubek, byl majitelem prvního stálého biografu na Královských Vinohradech (zal. 1908, na dnešní Francouzské ulici). Což by mi nepomohlo, ani kdybych to věděl ve chvílích, kdy jsem tudy projížděl.

    Nebudu to rozmazávat.
    Ulice Boženy Němcové je předpolí Nuselského mostu (na straně Nového Města, a ten dům který jsem hledal, je nejnápadnější dům v Praze (nepočítaje Pražský hrad, samozřejmě) - to je ten, který je krytý obrovským billboardem, každý ho vidí, každý, kdo přijíždí od Brna do Prahy!
    Ten chlapík v recepci by nemusel dávat lidem plánek - stačilo by říct, že...
    Teď už to není moje starost. Já vím, kde je ulice Boženy Němcové. A vy to už víte taky.

    PSÍ PŘÍHODY: Namydlené schody
    Nedávno jsem tu psal o tom, jak Bart spadl ze schodů. Ukázalo se, že to není nic těžkého. Bartovi to na schodech klouže - a Šogo taky!
    Co že to najednou? Jednou týdně mi chodí uklízet jedna hodná paní - jinak bych patrně zahynul v hromadách haraburdí. Taky s žehlením košil na tom nejsem nejlíp.

    Potíž je v tom, že jde o paní neobyčejně pilnou a když těch košil je míň - jako například aktuálně, kdy David je na služební cestě - ona pilná paní hledá zaměstnání i jinde, než u žehlicího prkna. Například - jak se ukázalo - ošetřila schody nějakou ochrannou pastou.
    Já ty schody zvládám bez problémů - vlastně jsem si ani nevšiml, že je kryje vrstva pasty. Jenže pejskové jsou mnohem, mnohem čilejší schodoví běžci než já. Po schodech nejdou, oni po schodech utíkají - buď v naději, že je čeká miska žrádla v kuchyni (cesta nahoru), nebo procházka (cesta dolů.
    Od toho jsou pak ty skluzy. Smeká se to Bartovi, smeká se to Šogo. Marně je nabádám, aby si ze mě vzali příklad, aby chodili uvážlivě, aby kladli pečlivě nohy na stupně a přenášeli váhu zvolna, bez prudkých pohybů.
    Když k nim pronáším tato slova, dívají se na mne s ironií v zraku.
    Copak my jsme si to zavařili? Copak my jsme kopali krumpáčem? Copak nás bolí záda?
    Naštěstí i já mám právo na ironický pohled:
    Copak padám se schodů? Copak mně to klouže?

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI