2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 23.2. 2004,
    Sociální demokraté navrhují oproti odporu lidovců Pavla Teličku na post eurokomisaře
  • Středočeská organizace ČSSD vyzvala Miloše Kužvarta, aby se vzdal poslaneckého mandátu
  • Brusel chce znát jméno eurokomisaže do středy
  • Už v šest hodin ráno zařezával Vladimír Špidla v práci
  • Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout je vážný kandidát na na eurokmisaře
  • Miroslav Kalousek "si dovede představit", že by podpořil Vlastu Štěpovou
  • ODS bude žádat Špidlu, aby vysvětlil metodiku výběru kandidátů do evropských čelných úřadů
  • Nastala pravidelná sněhová kalamita
  • Počasí v Praze: Celý den drobně sněžilo, je všude bílo


    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Žena není líheň
    Z iniciativy poslanců Jiřího Karase, Jana Kasala a Petra Plevy bude tento týden sněmovna znovu jednat o novele zákona o umělém přerušení těhotenství, jež by prakticky zakázala interrupce. Argument, který bojovníci proti potratům omílají stále dokola, zní, že život vzniká ihned po spojení zárodečných buněk a proto i ten nejčasnější potrat je vraždou.
    Z přírodovědného hlediska se ale tento názor nedá obhájit. Účelově totiž směšuje život buněčný s vědomým životem lidským. V lidském těle neustále zaniká (a rodí se) tisíce buněk a přesto nikdo netvrdí, že je lidské tělo továrnou na smrt. Ačkoli i tyto buňky, nejen zárodečné, mají potenciál toho skutečného vědomého života.
    V nedělním televizním pořadu "Otázky Václava Moravce" pozvaný profesor Pavel Pafko v diskusi na téma interrupce uvedl, že jestliže lékařským kritériem konce lidské bytosti je podle zákona smrt mozku, měl by být kritériem začátku života lidské bytosti život mozku. Ten vzniká v 22. až 23. týdnu vývoje zárodku.

    Názor na to, kdy začíná lidský život a zda interrupce je či není vraždou, je tedy jenom ideologickým krytím toho kterého světonázoru, daného vírou či nevírou v ta která náboženská dogmata. Preferovat jenom některé přesvědčení by pak znamenalo vznik společnosti rigidně ovládané dogmaty jedné víry na úkor plurality, v níž má každý právo žít podle svého přesvědčení. Pluralitu ale zaručuje dnešní stav. Katolicky založenou ženu, i když jí lékař sdělí, že nosí defektní plod, nikdo k interrupci nenutí, takový zákon neexistuje. Avšak poslanci, předkládající novelu, chtějí tuto základní hodnotu liberální společnosti likvidovat, když všechny ostatní ženy, které katolické přesvědčení nesdílejí, hodlají nikoli morálně, ale mocí zákona nutit, aby se chovaly katolicky.

    Nikdo nepokládá interrupce za žádoucí, leč liberální společnost se nesmí vzdát svobody v této otázce – pokud má zůstat liberální. Nic přece nebrání panu poslanci Karasovi a jeho kolegům, aby se chovali v souladu se svou vírou a když jim jejich přesvědčení nedá jinak, zasadili se třeba právě ve sněmovně o zlepšení podmínek žen, které se potýkají s nechtěným mateřstvím. Jestliže jim to nestačí, řadí se mezi fanatiky, kteří nesnášejí lidi s odlišným přesvědčením a když nejsou schopni je obrátit na svou víru, pokoušejí se z té víry udělat zákon platný pro všechny – i přes všechno mlžení o právu na život.
    Bohužel pan poslanec Karas patří i mezi mužské šovinisty. Velice pozorně jsem poslouchal, jak se minulý týden vyjádřil o ženách na vlnách Radiožurnálu. Podle něho není zárodek součástí ženského těla a ženy nemají tudíž jakékoli právo s ním disponovat. Zcela v souladu se středověkými církevními dogmaty pokládá tedy ženu za cosi jako líheň, toliko za pasivní prostředek lidské reprodukce bez vlastních práv se k té reprodukci vyjadřovat. Jestli to myslí vážně, je diskuse zbytečná a ve sněmovně se jemu a dalším dvěma předkladatelům dá říci jenom ne.

    Mrož


    Telička z Bruselu do Bruselu
    Sociální demokraté navrhují oproti odporu lidovců Pavla Teličku na post eurokomisaře. Věřím, že k tomuto rozhodnutí přispěl vzkaz ministra zahraničí Cyrila Svobody po jeho schůzce s Prodim. Přeložen do češtiny, zněl:
    Chlapci, skončila sranda, oni tu nechtějí žádného idiota, chtějí komisaře a to tak že do středy do rána.
    Muselo se sáhnout po jistotě, a jedinou jistotou je v danou chvíli Pavel Telička. To bylo zřejmé od samého začátku zraku, který nebyl zahalený oponou politického číňanství. Argument proti: Telička je bývalý bolševik. Argument proti protiargumentu: Když nevadilo Teličkovo bolševictví celou tu dobu, co za Českou republiku v Bruselu fechtoval, proč by mělo vadit teď. A je úsměvné, že se Teličkovým bolševictvím ohánějí zrovna lidovci, tedy dědicové strany, která seděla v Národní frontě po celou dobu bolševické diktatury.
    Nemohu nereagovat - právě jsem slyšel v rozhlase nádhernou bejkárnu. Někdo tam zcela vážně oznamoval (19.55), že se bude v rádiu povídat o situaci na Slovensku, kde "Romové rabují obchody a protestují tak proti krácení sociálních dávek". Takže loupežnictví a krádeže jsou povášeny na "protest". Až mě zítra vyčoruje nějaký Olach v tramvaji, bude to protest proti tomu, že mám šrajtofli. Navíc jsou pondělní noviny plné zprááv o tom, že tyto "protesty" organizují lichváři, kteří manipulují Romy, aby z nich mohli ždímat víc peněz. To je ale moc složitá myšlenka pro pana korektního. Stačí plácnout nesmysl o "protestu" a vznáší se na morálním obláčku vedle Che Guevary a Matky Terezy.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Patálie s lavičkami
    Lavička, to je zahradní či parkový nábytek - a je to taky indikátor stavu společnosti. O čem svědčí?
    Jak která. A možná, že je to příliš globální a velkohubé prohlášení, že "svědčí o stavu společnosti". Krátce a dobře - u nás na Mrázovce, na vršku nad Plzeňskou třídou, je park a v něm před lety zřídili vyhlídkovou cestu lemovanou lavičkami. Lidská hovada zničila všechny - až na jednu. Ta byla dobře umístěná, nedaleko plácku před hotelem Blaženka. I to je indikátor: lidská hovada se přece jen pořád ještě ostýchají.

    Minulý týden nastala změna. Někdo odstranil tu poslední přežívající lavičku a instaloval sedm nových, tři u nás nahoře na vršku, a čtyři na vyhlídce ve střední části cesty. Lavičky to byly pěkné, s litinovýma nohama a dřevěnou fošnou coby sedákem a opěradlem.
    To jsem zvědav, jak dlouho vydrží, říkal jsem si, když jsem si je ráno prohlížel. Vydrží do jara? Přežijí léto? Spatří žloutnutí listů, které se teď ještě nestačily vyklubat?
    Do večera byly lavičky pryč!
    Nevylučuji, že je tam lavičková firma nasadila jen zkusmo - byly přišroubované maticí k šroubu zabetonovanému do dlažby. Je to možné, uvidíme časem. I tak si myslím, že dlouho neobstojí, stačí pár pohybů klíčem a matka je vyšroubovaná.
    Rád bych se někdy zeptal hovada, co mu na existenci lavičky tolik vadí, že lavičku musí zlikvidovat.
    Jaká by asi byla odpověď?
    Nejspíš bůůůůůů.

    PSÍ PŘÍHODY: Náš hodný Bart
    V poslední době se mi stalo už několikrát, že mi někdo řekl - vy ale máte hodnýho psa". Zrovna včera - na procházce s Vločkou, Bartem a Šogo nastala situace tak zvaně standardní - Šogo cválala krajinou v kružnicích s poloměrem půl kilometru a Bart se přísně rozhlížel, kde je jaký jedlý pes. Trochu jsme se s Vločkou zakecali, pak se rozhlídnu a vidím...
    Bart je ve společnosti dvou nejjedlejších představitelných psů.
    Jeden byl ridgeback, pes údajně vyšlechtěný v Africe k lovu lvů, nápadný svým pruhem na zádech - chlupy mu tam rostou na druhou stranu, takže vypadá jako bojovně zježený. Ten druhý pes byl velký, černý a chlupatý, tedy jako kdyby z oka vypadl tomu velkému, černému, chlupatému, který před sedmi lety vylítnul z křoví a napadnul Barta a tím ho naučil královské zábavě, totiž psí rvačce.

    A co se stalo?
    Přemýšlel jsem, co udělat. Ty dva psy doprovázely mladé dámy. Jestli se do sebe pustí tři psi, chtělo by to hasiče nebo zásahovou jednotku. Hlavně mezi ně nesahat... Bart měl košík, ti dva ne. Jestli se do Barta zakousnou a nepůjde jim otevřít tlama...
    Co se tedy stalo?
    Nic, dočista nic. Bart je očuchal a odběhl.
    Třeba je ty dámy pomazaly lysolem. Nebo to byly feny převlečené za psy. Nebo to byli robotičtí psi AIBO nejnovější generace.
    Nebo je Bart hodnej.
    Poslední eventualita mi připadá nejméně pravděpodobná.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI