2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 22.9. 2003,
  • Hana Marvanová odchází ze sněmovny, nahradí ji kolega s Unie Tomáš Vrbík
  • Tomáš Vrbík se zatím nerozhodl, zda podpoří reformní zákony
  • Premiér Špidla jednal s ministryní zdravotnictví Součkovou a ministrem financí Sobotkou o postupu, jak stablizovat zdravotnictví, nic konrétního stanoveno nebylo
  • V neděli skončila v Senohrabech třídenní konference ministrů zdravotnictví zemí vstupujících do EU, vnzikla Pražská deklarace a závazek, že pracovní výbor ministrů se bude pravidelně scházet
  • Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že od roku 2000 se při stavbě silnic promrhaly 2 miliardy korun
  • U Smolína na Břeclavsku spadnul ultralehký letoun, pilot má otřes mozku
  • Děti zapálily v sobotu sklad s krmiby, stalo se to v Mankovicích na Novojičínsku
  • Počasí v Praze: Léto jakoby se vrátilo, jen barva listí na stromech prozrazuje podzim

    Hledají se zájemci o spolupráci při výrobě první české zombie-komedie - stačí napsat na e-mail brutto@volny.cz a dozvíte se další. Jde o nevýdělečnou nezávislou produkci. Mezi zombie se přihlásili i spisovatelé Ondřej Neff, Jiří Walker Procházka a Vlado Ríša. Staňte se i vy součástí šíleného podniku!

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Hrozivá protiunijní menšina
    Ano ve prospěch vstupu do Unie zvítězilo v sobotu i v Lotyšsku, tedy žádný z uchazečů neřekl "Ne". Unie rozšířena bude, pokud nedojde k něčemu nečekanému. Jenže tohle není jednoznačné ani nebo ne, jak je to při svatbě. V tom Lotyšsku třetina voličů řekla Ne, přičemž víc než čtvrtina nepřišla. To je také hlasování. Na Slovensku řeklo Ne jen 6,2 procent voličů, avšak přes polovinu se jich nedostavilo. Ve Finsku řeklo Ne 43 procent, na Maltě 46 procent, v Dánsku skoro 37 procent. Voliči z bývalých komunistických států projevují před urnou méně skepse, než kolik jich dali najevo voliči z bohaté Skandinávie, zato jejich skepse vyjádřená neúčastí je podstatně větší, než v občansky uvědomělých severských státech.

    Není to svatba, a ti občané, co tak či onak neřekli Ano, budou citlivě reagovat na další směřování Unie. Pokud by měly události vzít dramatický zvrat, dalo by se hovořit o páté koloně čítající desítky miliónů hlav. Tak daleko to dojít nemusí, ale každopádně odpůrci a nezúčastnění budou znamenat významný občanský korektiv. Což je jen dobře, i z hlediska příznivce Unie.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Vločka a strýc Podger
    Na víkend jsem si zajel se Sněhovou Vločkou a fenkou Šogo do Českého Krumlova. Na střeše auta zvaného Pepřenka jsme si přivezli kola, jejího Authora a moji Plečku. Ubytovali jsme se v příjemném penzionu Danny v centru města, sto metrů od zámku. První naše kroky vedly do restaurace, kde jsme si dali něco mezi obědem a večeří a pak jsme zašli na náměstí do informačního střediska, kde jsme si koupili mapu nezbytnou pro orientaci na výletě na kolech proponovaného na zítřejší den. Já jsem se přimlouval za mapu v měřítku 1:75 tisícům, Vločka dala přednost mapě vydané českými turisty v měřítku 1:50 tisícům. Pak jsme se vraceli k penzionu Danny.
    Před penzionem nastal tento dialog:
    "Dej mi klíče." "Já nemám klíče, ty máš klíče." "Já nemám klíče, ty máš klíče."
    Vrátili jsme se do restaurace, kde jsme obědo-večeřeli. Klíče tam nebyly. Druhá etapa byla v informačním centru. Paní šéfová od map, jak nás spatřila, volala: "Neztratili jste klíče?"
    Takže se klíče našly.
    Potud na příhodě není nic zajímavého. Dimenzí shakespearovského dramatu měla teprve získati nazítří.
    To už jsme se oblékali do cyklistického, když se rozpoutal následující dialog:
    "Dej mi mapu." "Já nemám mapu, ty máš mapu." "Já nemám mapu, ty máš mapu."
    Ukázalo se, že cestou, jak jsme hledali klíče, já stačil ztratit mapu!
    Sněhová Vločka začínala ztrácet svůj pověstný klid orientální bojovnice a temné jang v ní nabývalo povážlivé převahy nad slunným jinem. Odběhl jsem do informačního střediska.
    "Zase klíče?" ptala se paní mapová.
    "Ne. Tentokrát je to mapa!" řekl jsem a hnal jsem se ke stojanu s mapami a popadl jsem mapu v měřítku 1:75 tisícům.
    "Ale já myslím, že paní chtěla turistickou mapu v měřítku 1:50 tisícům..." začala paní mapová. Já měl před očima vločku jejíž jinak vlídné modré oči přecházely do barvy mečové oceli.
    "My nejsme žádní turisti! My jsme kolisti!" nenechal jsem se zviklat, popadl mapu a odjel zpátky k Vločce. Ta se povívala na mapu:
    "Jenže to měla být mapa v měřítku 1:50 tisícům a ne mapa v měřítku 1:75 tisícům!"
    S touto mapou 1:75 tisícům jsme odjeli na výlet, úspěšně dojeli do Zlaté Koruny a odtud po žluté, se zastávkou v hostinci u Nováků, jsme dojeli (kola částečně dovlekli přes pařezy) na vrchol kopce (z hlediska cyklisty velehory) Kletě. Tak jsem šel koupit limonády - a měli tam i mapu vydanou Klubem českých turistů v měřítku 1:50 tisícům! Koupil jsem ji, donesl Vločce se slovy "konec dobrý, všechno dobré" a vzdálil jsem se s testovacím fotoaparátem, aby mohla v klidu skloňovat slovo kretén.

    PSÍ PŘÍHODY: Jak se Šogo šprajcla
    Na jiném místě vypravuji o výletě podniknutém se Sněhovou Vločkou do Českého Krumlova. Měli jsme sebou její fenu Šogo. Ta je navyklá na cestování. Neobtěžuje, schoulí se spolujezdci na předním sedadle u nohou anebo se spokojí s maličkým brlůžkem v zadní části auta zvaného Pepřenka. Také v pokoji v penzionu Danny se chovala velmi civilizovaně. Vločka jí rozestřela deku pod stolem a Šogo si tam lehla a tvářila se, že tu bydlí odjakživa. Konec konců, nebylo by to nic špatného tam bydlet, v starobylém romantickém domě v centru města z pohádky.
    Není to jen pohádkové a tajemné město, je to i moderní veselé město. Noci tam nejsou klidné. Tak například k radovánkám patří i rachejtle. Ohňostroj spustil v době, kdy jsme s Vločkou už spali.
    "Slyšíš to? To jsou rachejtle," šeptala Vločka. Podle toho jak jsem se vrtělo poznala, že jsem taky vzhůru.
    Rachejtle přestaly a my jsme usnuli. Po kolařském výletě to není nic těžkého.
    Probudily nás divné zvuky. Supění, úpění, dokonce se zdálo, že někdo nebo něco nám hýbe s postelí. Napadlo mě, že svůj věrný šestiraňák ráže 0,38´´ Smith and Wesson mám doma v trezoru.
    Nebylo třeba šestiraňáku.
    Bylo třeba málem heveru.
    Když totiž začaly rachejtle, vyděšená Šogo zajela pod postel - strach ji přiměl proměnit se v dvourozměrného psa, křížence pejska a ploštice. No a když zase bylo ticho, zatoužila po místečku pod stolem a nemohla z pod postele vylézt!
    Příště dostane klapky na uši.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI