2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
středa 4.6. 2003,
  • Prezident Klaus jmenoval Miloslava Výborného ústavním soudcem
  • Klaus přijal Tvrdíkovu demisi, čímž Tvrdík přestal být členem vlády - ono se před tím špidlalo, že tam jaksi bude přisedat
  • Nejpravděpodobnějším nástupcem Tvrdíka je Miroslav Kostelka
  • Zemědělci se sjedou ve středu na protestní akci před sídlem vlády v Praze
  • Státní zástupkyně žádá pro komunistického předáka Karla Hoffmanna pět let
  • Vojenští letci dostanou nový americký trenažér
  • Městské zastupitelství v Praze prohlásilo, že policie nestíhá Janu Bobošíkovou , ta však tvrdí opak
  • Počasí v Praze: Předčasné léto - teplo až horko, předzvěst bouřek

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Čekání na horké léto
    Čekají nás protesty a zase protesty. Vyšlápnou do toho Asociace samostatných odborů, Lékařský odborový klub o Školské odbory: slibují, že obrátí Prahu vzhůru nohama. A nejen o ni. Ke Zdi nářků u předsednictva vlády ve Strakově akademii v Praze se - jako už tolikrát - chystají zemědělci. Je to tak - teprve teď přichází to správné vládnutí. Dosavadní vlády od roku 1989 byly zvyklé na lid zkrotlý, hubu držící. Hubydržení je u konci. Lidi si nenechají mlčky líbit reformu typu "budeme je ještě víc ždímat". Samozřejmě že protesty ještě více zkomplikují a pravděpodobně i zhorší situaci: ta reforma je nezbytná, dluh katastrofálně roste a "něco" se s tím dělat musí. Nesmí to ale být tahle drobečková politika nekompetentů zvyklých plížit se u zdi. Je třeba zásadních kroků - a jak se zdá, právě Slováci nám dávají dobrý příklad, třeba zrovna tou rovnou devatenáctiprocentní daní, která začíná na Slovensko lákat i české firmy.

    Pět let pro Hoffmanna
    Státní zástupkyně žádá v závěrečné řeči pětiletý trest pro někdejšího komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna. Dnes už jeho jméno něco říká málo komu. Mně ano. Byl jsem zaměstnaný v rozhlase v roce 1968 a pamatuji si na ty noční hodiny, kdy tento Karel Hoffmann protizákonně nařídil vypnutí rozhlasu, zatímco jeho spoluspiklenci zajistili hladké přistání Brežněvovým invazním jednotkám. Kdyby - tenkrát - někdo řekl nám, co jsme tam tehdy byli a připravovali protiokupační vysílání, řekl, že tento zrádcovský padouch bude třináct let po pádu komunismu na svobodě, pomysleli bychom si, že se zbláznil. Nevěřím, že bude Hoffmann potrestán. On se najde nějaký "legální důvod", proč ho poslat domů. Pravý důvod je v tom, že starý režim je do nového pořád ještě prorostlý, tvoří jeho podhoubí, a všechny řeči o nutnosti "vyrovnat se s minulostí" jsou jen pokrytecké žvásty. Vyrovnání s minulostí vyústilo v tezi, že si obyvatelstvo mohlo za komunismus samo a pokud je zde nějaký konkrétní viník, tak je to Karel Gott.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Okouzlující návštěva Paříže
    Stál jsem u barového pultu vinárny Vínečko v Budečské ulici a dal jsem se do řeči s mladou dámou, která též zakotvila u barpultu a měla přede mnou náskok jedné skleničky. Známe se už pár let a nebylo těžké zavést řeč na vše možné. Právě se vrátila z Paříže. To je téma mně vcelku příjemné - sloužil jsem před pár lety u francouzské firmy a dnes už nespočítám, kolikrát jsem v Paříži byl - znám z ní ovšem především zasedačky, kanceláře a DTP studia.

    "Paříž je skvělá, úžasná, opravdu jsme si to tam užili," jásala ta mladá dáma. Byl jsem mírně zvědav na to, co na ni udělalo největší dojem. Odhadoval jsem ji na bulváry, na elegantní prodejní galerie na Champs Elysée, překvapilo mě, kdyby to měl být Palais Pompidou. Pokračovala:
    "To město samo o sobě je nic moc, samý auta, samej Francouz... ale: kousek odtamtud je Disneyland! Tam vodjedeš autobusem, zaplatíš vstupný, je to pálka, ale dá se to unýst, a pak tam můžeš bejt celej den na atrakcích..."
    Pokračovala výčtem atrakcí: horská dráha, ale vysokánská, centrifuga, strašidelnej zámek, řeka s peřejema a krokodýlama...

    Připadal jsem si trochu trapně, jako kdybych vlezl někomu do koupelny a spatřil tam ženskou osobu, jak si sundavá tepláky a pod nimi má žluté trenýrky s červenými puntíky. Byl bych z toho strašně na rozpacích, protože jsem se nikdy blíže nesetkal se ženskou osobou, která by nosila žluté trenýrky s červenými puntíky, a teď jsem to tu měl před očima, příšerně reálné!
    Vešel někdo s kým jsem měl schůzku a tím skončilo poutavé vyprávění o krásách Paříže. Už se nedozvím, zda je autodrom v Disneylandu tak skvělý, aby stálo za to vážit cestu do Paříže.

    PSÍ PŘÍHODY: Aféra s včelou
    Moje dcera Irena je tu na prázdninách a vnáší ženský prvek (zcela přehnané) pořádkumilovnosti do našeho mládeneckého světa, který s Davidem udržujeme v příjemně pravděpodobném stavu.

    O kuchyni se nebudu zmiňovat.V ní máme pořádek, teď je v ní taky pořádek, ovšem trochu jiný než před tím, jaksi agresivní, dokonce bych řekl arogantní. Dřív nevadilo, že jsem nechal ležet lžičku na desce linky, kdežto teď? Kdybych to udělal, ta lžička by vyskočila a omlátila by se mi o hlavu.
    Zpátky na zahradu. Samozřejmě že se starám o hubení plevelu - jednou za týden projedu trávník sekačkou. Ta neprojede do křovin a mezi kytky, to je jasné, a to, že tam roste bejlí pokládám za průvodní jev přírodního dynamismu. Ne tak Irena, ta to pokládá za nepořádek, který je třeba zlikvidovat.
    K čemuž se schylovalo včera odpoledne za Bartovy dychtivé asistence. Bart miluje zahradní práce, v pořadí: kropení hadicí, sekání trávníku, plení bylin. Líbila se mu i přípravná práce, kdy jsem hledal pracovní rukavice a nalezl asi šest levých rukavic a ne a ne najít byť jen jednu pravou!
    Nakonec jsem rukavice našel. Nevypleli jsme toho mnoho. Irena šlápla bosou nohou na včelu. Posledně, když dostala žihadlo, je to už pár let, jí otekla ruka jako bakule. Takže jsme volali naši hodnou doktorku Káťu a chystali se ke kvapnému odjezdu. První kdo seděl v autě byl Bart, tlemil se, zářil, a dával najevo, že to všechno spískal on.
    Tomu nevěřím. S hmyzí říší nemá žádné styky, to je prokázáno. Včela pracovala na vlastní pěst a zaplatila za to cenu nejvyšší. Bart s námi nesměl. Irena dostala od Káťi druhé píchnutí a Bart, po našem návratu, obdržel piškot jako bolestné. Jsem zvědav, kdy Irena dostane náladu na druhé kolo plení zahrady.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI