2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
čtvrtek 24.4. 2003,
  • Jiří Rusnok se vzdal mandátu poslance za sociálnědemokratickou stranu, nahradí ho Robin Böhnisch z Hradce Králové
  • Na nejbližší schůzi parlamentu chce vláda opět předložit návrh zákona o zvýšení daně z cigaret a lihovin
  • Také s návrhem zákona o soudech předstoupí na druhý pokus vláda před poslance, ministr Rychetský varuje,že bez zákona se po 1. červenci nebude moci soudit
  • Třetina zaměstnanců Novén huti stávkovala proti zamýšlenému propouštění
  • Generál František Peřina (92 let) se stal čestným občanem města Prahy
  • Karel Srba žádá, aby před soudem vypovídal i jeho někdejší šéf Jan Kavan a jeho náměstkyně Helena Opolecká, Srba je podezřelý m.j. z toho, že bral úplatky a že Kavan s Opoleckou věděli, že se pohybuje na hranici zákona a kryli ho
  • Prezident Václav Klaus je na návštěvě v Rakousku, jednal s prezidentem Klestilem mj. o tom, že by se na vládní úrovni mělo diskutovat o poválečném vysílení Němců
  • Philips omezuje v nové továrně na obrazovky v Hranicích na Přerovsku výrobu
  • Zakladatel zkrachovaného H-systemu Petr Smetka dostal pět let natvrdo, jeho obhájce se okamžitě proti rozsudku odvolal
  • Dvě ženy s podezření z nemoci SARS leží na Bulovce
  • TV Prima přišla s legračním odhalením, že na pražských jízdenkách se liší poučení v českém a anglickém jazyce stran možnosti či nemožnosti přestupu
  • Počasí v Praze: Hezky, i když po část dne pod mrakem

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Tady blbě hrajou
    Tady blbě hrajou, v téhle hospodě mě už neuvidíte, řekl si Jiří Rusnok a složil poslanecký mandát. Je to čin upřímný, v našich poměrech neobvyklý, hodný zatleskání. Obvyklý je pravý opak - poslanec se drží židle, jako by byl přilepený a museli by ho od ní odsekat majzlíkem. Porota by tedy musela vyřknout vysokou známku za umělecký dojem. Rusnokovo odstoupení má ovšem i praktické dopady. Rusnok byl nejsilnějším koněm ze stáje vysočinského důchodce Miloše Zemana. Jeho odchod bude znamenat velké oslabení tohoto křídla, které by snad někdy mohlo dostat název realistický proud v sociální demokracii. Takže Rusnok udělal umělecký dojem značný, jenže politický efekt - přinejmenším pro skupinu kterou prezentoval, je míň než nulový - má zápornou hodnotu. Poté, co Jana Volfová si nasadila šaškovskou čepici svým interview v Právu, ve kterém založení "realistické skupiny" skoro skálopevně oznámila, načež všichni Volfovou jmenovaní "realisté" prohlásili, že o ničem nevědí, Rusnokův odchod znamená pro tyto lidi velkou ztrátu.

    Rusnokovy motivy jsou nejasné, třebaže on sám cosi jako vysvětlení podal. Zůstane členem ČSSD, nepřestoupí tedy do ODS, jak někteří odhadovali. Pikantní by ovšem bylo, kdyby zůstal poslancem a přestoupil do ODS. Tak k této grotesce nedošlo, Rusnok už odevzdal předsedovi sněmovny notářský zápis o abdikaci. To vysvětlení: má prý pocit, že vládní koalici a poslaneckému klubu ČSSD překáží. Nu, kdyby měl odstoupit každý překážející poslanec koalice, moc velká parta by Špidlovi z původní sestavy nezbyla - samý náhradník! Na Rusnoka prý byly svalovány různé politické a parlamentní neúspěchy. Věřme, že někde pod pokličkou zůstaly inteligentnější důvody.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Výjev z hračkářství
    V obchodním domě Carrefour v Praze na Smíchově u Anděla, domácími lidmi zvaném Cafour, jsem zapadl do hračkářství. Potřebuju koupit specifický druh panenky, takovou tu starosvětskou, s kloboučkem, a jednou jsem ji tu zahlédl za rozumnou cenu (normálně stojí skoro tisícovku a to se mi nechce dávat) - panenku potřebuju jako předlohu k focení při testech fotoaparátů pro můj foto-web Digineff. Panenku neměli, odcházel jsem a najednou - nějaká mladá žena volala: "Péťo! Péťo!"

    Žena byla už u východu. zadu v obchodě - je to dost velký, členitý prostor - s mi zdálo, že něco slyším. Šel jsem se tam podívat a našel jsem maličkého chlapečka, sotva tříletého.
    "Paní!" volal jsem k východu, ale maminka už byla pryč. Běžel jsem tedy ven. Ženu jsem nikde neviděl. Vrátil jsem se k chlapečkovi.
    "Jmenuješ se Péťa?" ptal jsem se ho.
    Nevlídně na mě pohlédl. Zmocnil se kočárku, který tu byl vystaven a zamířil k východu. Šel jsem s ním. Čekal jsem, že se ta žena vrátí. Chlapeček s kočárkem projel rámem a bezpečnostní zařízení začalo protestovat.
    "Kasa je tady!" volala na mne slečna prodavačka.
    "To je Péťa," vysvětlil jsem.
    "Za Péťu se taky musí platit."
    "To není můj Péťa."
    Podezíravý pohled. Já nakonec skončím na policii a budou mě šacovat, jestli nemám v kapse pytlík karamel!
    Všechno dobře dopadlo. Chlapečka se ujala prodavačka, kočárek vrátila na místo, vzala ho za ruku a šla hledat maminku, ženu, jak odhaduji, myšlení poněkud chaotického - kde jinde hledat zmizelého kluka, než v hračkářství? Kluk nebrečel. Prodavačka byla pohledná. Třeba se v něm probudila duše z minulého života, duše pořádného chlapáka a proutníka, a byl rád, že si vykračuje po Cafouru vedle cool roštěnky.

    PSÍ PŘÍHODY: Láska s vražedným efektem
    Situace zvaná klasická. Jel jsem autem dolů do Prahy, po klikaté ulici Na Václavce, velmi pomalu. Tady nemá smysl spěchat, pokud vůbec kde v Praze má smysl spěchat. Na chodníku po mé pravé ruce jsem zahlédl pána s pejskem, byl to německý ovčák, drobné postavy, napadlo mě, že je to fena. Mrkl jsem na druhou stranu. A tam vybíhal z domu dalmatik dosti statné postavy, pravděpodobně pes.
    Toto byl výsledek mého prvního pozorování, první, dejme tomu, pětice vteřin.
    Sundal jsem nohu z plynu a položil ji na brzdu. Další vteřiny ukázaly, že to bylo rozumné opatření.
    Dalmatik se rozběhl přes ulici - a zrovna ve chvíli, kdy ho míjelo auto jedoucí nahoru, tedy vůči mně v protisměru. A bum, pes narazil do boku auta. Kopec je tam docela prudký a to auto nejelo moc rychle. Náraz to ale byl dost silný na to, aby dalmatik odletěl metr, dva nazad. Myslíte, že ho to odradilo, že si řekl "ne, ta buchta mi za to nestojí, navíc je s pánem, stejně by z toho nic nebylo"?
    Vím, že si to nemyslíte.
    Dalmatim, kterého právě jen šťastnou náhodou auto nepřejelo, jen mu dalo ránu, proti které je rána od Tysona mateřským pohlazením, nepřestal myslet jen na to jedno a ledva se zmátořil, běžel přes ulici za fenkou, provázenou pánem... A od pána dostal jistě bandurskou a byl potupně zahnán domů.
    Mohl si ale říct "nevzdal jsem to". Slabá náplast na ránu nenaplněné touhy.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI