2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
pátek 22.11. 2002,
  • Na summitu NATO bylo oznámeno, že 7 dalších států bylo přizváno do aliance, jde o Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko
  • Skončila éra dělení zemí do sfér vlivu, poukázal Václav Havel ve svém projevu
  • NATO podpořilo rezoluci RB OSN k Iráku, ale nezavázalo se k vojenské akci jako celek
  • Aliance vytvoří síly rychlé reakce, ČR přispěje třemi útvary
  • Protestní akce v Praze proběhly v klidu a bez násilností
  • Bezpečnostní síly zadržely na hranicích 320 osob v souvislosti se zasedáním NATO
  • Úřady oznámily, že vojenské letouny USA přiměly k přistání letadlo na jehož palubě cestoval kazašský ministr obrany, letoun neměl povolení
  • Ukrajinský prezident Kučma přiletěl do Prahy a projevil zájem o účast na zasedání,a ačkoli nebyl pozván
  • Prezident USA Bush se sešel s německým kancléřem Schroederem
  • Počasí Praha: Nijaké počasí, chladné, bez sluníčka

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Sedm nováčků do Aliance
    Sedm nových států je přizváno do vojenské aliance NATO - to se čekalo. Americké stíhačky přiměly k přistání na letišti v Pardubicích letadlo s kazašskými potentáty. Neměli povolení a letěli navíc pozdě. To se nečekalo, a je to spíš taková komická vložka - člověk nadaný obrazotvorností - což jsem - si představuje, jak asi delegace musel v těch Pardubicích zuřit. Co tyto řádky píšu, zrovna letí nějaká stíhačka nad Prahou. A říkám si, jak by asi reagovali čeští piloti? Ne snad, že by nedokázali přimět kazašské letadlo k přistání, to jistě ano, ale troufli by si? Měli by v zádech dostatečně sebevědomého velitele? To je otázka, na kterou nikdy nedostaneme odpověď. Až kazašské potentáty vypustí na vzduch, uslyšíme asi hodně ostrých slov. Platí na ně české úsloví: kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. Kdo pozdě létá, stíhačku schytá, tak je to v jednadvacátém století. Úsměvný detail:
    Přes policejní zábrany se dostal na Nuselský most bezdomovec a deklaroval úmysl skočit dolů. Na světě snad není střeženější místo, než je tento most. No a vidíte...
    Říká se tomu generálský efekt.
    Závěry? Žádné. Ve městě je klid, a o to silám pořádku šlo. O něčem se mluvit musí, potěšilo by mě, kdyby se ukázalo, že toho chlápka najal Gross pro zábavní efekt.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Jak se fénuje automobil
    Pro ty kdo nečetli Rodinu a přátele včera, předesílám, co se vlastně stalo. Nechal jsem otevřené okno v autě přes noc, zapršelo, ba napršelo... Kdy sedadlo vyschne? Někdy v květnu, až bude tepleji. Do té doby zplesniví. Rozhodl jsem se, že se ho pokusím vyfénovat. Toť obsah předchozího článku.

    Fén vyžaduje příkon elektrické energie. Naštěstí mám dost dlouhou šňůru, nebyl tedy problém fén zapnout, aktivovat, zkrátka - zpustit. Přípravy s velkým zájmem sledoval Bart. On, který se nebojí sekačky, on, který se nebojí motorového fukaru na zametání listí (podařilo se mu prokousnout jeho trysku), on se bojí fénu, jak se ukázalo! Bojí se ho stejně jako vysavače neboli luxu. Kdyby existoval akumulátorový fén mohl bych ho možná používat jako výchovného prostředku: když budeš zlobit, mizero, naprosto brutálně tě vyfénuju!

    Zpět k případu. Pochopitelně mě nudí fénovat sedadlo. Nainstaloval jsem tedy spuštěný fén na sedadlo, přivřel dveře (abych nepřestříhnul šňůru) a šel po svých.

    Po čtvrt hodině jsem šel zkontrolovat výsledek.
    Sedadlo bylo na omak suché a teplé. Fén mlčel.
    Má teplotní pojistku? Nero jsem ho odprásknul?
    Byla to celkem akademická otázka, protože není pravděpodobné, že bych někdy ještě fén potřeboval - ledaže by mi narostly vlasy anebo že bych ještě někdy nechal před deštěm otevřené okno auta.
    No, ukázalo se, že fén má teplotní pojistku - a že vysušil sedadlo je na povrchu. Když jsem pak musel večer někam jet, vyvalily se vlny zdola a dorazil jsem na místo určení s mokrým zadkem.
    Druhá runda fénování - snad - zlikvidovala i spodní vodu. Což zjistím dnes.

    PSÍ PŘÍHODY: Tentokrát prokopnul buben Bart
    Příliš radosti škodí, jak se občas ukazuje... Naposledy včera večer. Bart už ležel na pelechu a spal. Bylo jedenáct večer. Šel jsem za ním a vyzval jsem ho, aby koukal vstávat, že půjdeme na procházku.
    Na tohle Bart slyší kdykoli, nepochybuji, že by radostně vyskočil ve dvě, ve tři ráno.
    Pádil dolů ze schodů a dole v předsíni tančil a skákal. Otevřel jsem dveře, vyskočil ven a pokračoval v tanečcích. Obul jsem se, vyšel ven ... a následoval skok, následovalo chňapnutí, a v euforii Bart překousnul řemen košíku.
    Šlo to překvapivě snadno. Ten řemínek je opravdu tenký a je kupodivu, že vydržel tak dlouho. No jo, ale co s tím? Bez řemínku košík na tlamě nedrží.
    Mám ještě jeden košík, jenže ten má přelomený jeden drát - na pravé straně. Tedy na té straně, která mi naráží do nohy, když Bart jde předpisově po mém levém boku.
    No a když jde předpisově, je si vědom vzornosti svého počínání, vráží mi do nohy, aby mi připomněl:
    Koukej, pane, jak jsem hodnej!
    No a tím mi vráží drát do nohy.

    NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI