ODS před kongresem
Je zajímavé pozorovat zbabělost byrokratických struktur, a mezi ně patří i politické strany. Měly by vést specifickou část veřejnosti a přitom nedokáží vést ani samy sebe. Je zřejmé, že se ODS ocitla v nejhlubší krizi od dob Sarajevského atentátu, kdy se část vedení vzbouřila proti praktikám financování strany a pokusila se velmi nešikovně a zbaběle (za jeho nepřítomnosti) svrhnout Václava Klause. Klaus se tehdy projevil jako mimořádně silná figura, vzpouru ustál, skandál zametl pod koberec, stranu udržel - i když šrám zůstal, hluboká jizva, přinejmenším mezera po schopných a slušných lidech, kteří ze strany odešli a dnes tragicky scházejí. Navíc, s jejich odchodem praktiky neskončily, naopak, jak se ukazuje, vše se výrazně zhoršilo.

V roce 2009 je strana v situaci, kdy vidí, že to s Topolánkem nejde dál, jenže nemá odvahu sáhnout k jinému řešení. Momentálně je Jiří Paroubek nejvýznamnější postavou, která poskytuje volební podporu Občanským demokratům. Kde jsou ty časy, kdy jsme žehrali na Zemanův opilecký hovadismus! Paroubek fascinuje vrstvy ze čtvrté cenové skupiny, to je jeho volební záloha, nadbíhá stařenkám krmící ptáčky v parku. Teď se mu utrhla ruka a obořil se na uvažovanou návštěvu holandského kritika islámu... však on obrátí, až mu někdo gramotný šetrně sdělí, že islamismus v Čechách opravdu není populární, a že kritika islamismu nerovná se rasismus a xenofobie, jak se Jeho Tupstvo mylně domnívá.

Co se stane na kongresu? Několik vyšeptalých pokusů o kritiku, ty můžeme čekat. Ale proměnu organismu prolezlého klientelismem - za situace, kdy hlavní oporou pražské ODS je zprofanovaný starosta Prahy 5 Jančík?

Ve hře je příliš mnoho stamiliónů a miliard na to, aby se někdo reálně snažil měnit konstrukci domečku z karet.

Pan Matějka může klidně spát
Nový prezident EU mi nesmí přes práh, vykřikuje ve svém blogu na iDnesu František Matějka. Myslím, že je třeba ho uklidnit. Je opravdu tak malá pravděpodobnost, že by se Herman Van Rompuye dobejval k Matějkům do kvartýru, že hraničí s nulou. Jestli tedy někdo dnes zazvoní ve tři ráno u Matějků u dveří, chci se vsadit o litr podmáslí, že to nebude Herman Van Rompuye.

JAK ŽIVOT JDE: Jak se daří Barniemu
Koncem října jsem tu referoval o příhodě, kterou jsme měli s Barniem, jedním ze dvou osmáků, které tu v kleci přechováváme po dobu, co Anna Marie bude studovat v Tübingen na výměnném pobytu Erasms. Připomenu, že jsme ho našli polomtrvého, už studeného, že jsem ho oživil na hrudi (tlukot srdce) a dopravili jsme ho pak s Ljubou do Libuše na kliniku.

Takže, Barniemu se daří velmi dobře, i když vypadá jinak, než jeho - doslova - bratr Monty. To je těžkotonážní osmák. Když vezmu Montyho do ruky, mám pocit, že Terminátorovi vypadl sval a já ho v poslední chvíli chytil do hrstí. Zato Barnie je tintítko, žebírka se mu dají počítat. Jenže Barnie je živé stříbro, nesmírně zvědavý a podnikavý. Jednou denně pouštíme osmáky na procházku. Monty hned kouká, kde by co sežral, kdežto Barnie se okamžitě žene ke dveřím a chtěl by vymáznout. Je ovšem zavřeno. Sedám do křesla a čtu si - pasu myši, jak tomu říkám. Monty se motá kolem mne, kdežto Barnie mi vyleze po noze, pak nahoru na hruď, sedne si mi na rameno a svými hlodavšími zoubky mi žižlá lalůček ucha. Ovšem když dám osmákům do klece seno, Monty ho stele do domečku, kdežto Barnie běhá v běhacím mlýnku.
Není rovnosti mezi myšmi. Monty je volič sociální demokracie, Barnie bude volut TOP 09.