-
Vláda schválila návrh na vydání dluhopisů na úhradu dluhů
- Podle dalšího vládního rozhodnutí konkurence by měla získat možnost pronajímat si
vedení místních sítí Telecomu
- Bývalý pražský primátor Jan Kasl se rozhodl žalovat televizi Nova pro pomluvu, že se
měl údajně zaplést do úplatkářské aféry
- Premiér Špidla vyjádřil soustrast a rozhořčení v souvislosti s masovou vraždou na
ostrově Bali
- Podle právní analýzy je technicky možné schválit ústavní zákon o přímé volbě prezidenta
včas
- Cyril Svobody řekl v rakouském Kurieru, že rakouský nátlak ve věci Benešových dekretů
ohrožuje eventuální dohodu
- Ve Spolaně Neratovice unikl ze zásobníku oxid siřičitý
- Zemřela herečka Gabriela Wilhelmová, bylo jí 60 let
- Hladiny jihočeských řek nadále klesají
- Počasí Praha: Chladno, ale aspoň nepršelo
Brno: škaredě podzimně s občasným mrholením
Lubomír Střítecký
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Chce se vám jet na Bali?
Pravidelně tu komentuji události z naší politické scény. To co se stalo na Bali, v daleké Indonézii, ta masová teroristická vražda především turistů - na naší scénu nepatří. Přímo. Jenže nepřímo ano. Říkali jsme si - svět se zmenšuje, a opravdu se zmenšoval. Díkly vynalézavosti některých lidí, díky pracovitost některých lidí. To oni vynalezli parníky a vlaky a pak letadla a telefony a spojové družice. No a vidíte - máme tu jednadvacáté století a svět se nám vzdaluje. To proto, že jiní lidé se vracejí k neandrtálským konceptům vražedné nenávisti.Nejhorší je, že se ty vraždy dějí ve jménu božím - jen to enchápu, jak se na to Bůhmůže dívat! Když o tom tak přemýšlím, o světě který se nám vzdaluje: plánujete na příští rok dovolenou, vy, tady doma, v Čechách? A opravdu se vám chce jet někam do hodně exotické ciziny... dejme tomu... třeba .... na Bali?
RODINA A PŘÁTELÉ: Jde do tuhého, šmejdi jsou všude
Už jsem myslel, že tu budu vyprávět, jak bylo na Invexu. Místo toho se zmíním o vlně
zločinnosti.
Už před čtrnácti dny mi vyprávěl David, že byl svědkem brutálního přepadení za bílého
dne, v poledne, na živé křižovatce Anděl, před Carrefourem: dva chlapi tam jednoho pána
zastavili, zbili, okradli a od ležícího v krvi muže odešli, se smíchem, v klidu, protože
věděli, že se jim nic nestane. Dnes odpoledne jsem šel do garáže ve Village Cinemas taky na
křižovatce Anděl - do té garáže, kde jsem se onehdy hloupě divil, že tam malují značky pro
místa vyhrazená ženám. Moje fordka káčko měla vypáčené dveře. Nic se nestalo, protože mám
řadicí páku zamčenou sponou z oceli (prý nejbezpečnější ochrana - v každém případě to
zafungovalo) a rádio je atypické a nehodí se do jiného auta než do káčka. A o tři dny staré
noviny zloději nestáli - nic jiného v autě nebylo.
No vida, tohle dopadlo dobře, říkal jsem si. A najednou telefon - mobilem mi volal
David, že ho právě přepadli a chtěli okrást dva smradi v tramvaji. Viděl na nich už na
refýži, že si ho vyhlídli, klasickým způsobem k němu naskočili, dělali dusno, zmatek.
Ubránil se, nic se mu nestalo, jenže on opravdu není žádné tintítko a bez problému udělá
dvě stě kliků. Já bych dopadl hůř.
Nějak se nám to tu zahušťuje. Policie, ta je samozřejmě jinde: například je třeba přísně
dohlédnout na to, aby nikdo nefotil na Karlově mostě s pomocí stativu. Tohle je starost
papalášů z Prahy 1 - kdo má stativ, je profesionál a musí klopit peníze. A taková věc se
asi bez asistence bdělé policie neobejde.
PSÍ PŘÍHODY: Jak se mi nepodařilo Barta obalamutit
Ráno se mi chtělo si poležet - až přes šestou ranní (brzy to bude sedm, hýml, prašivej
poplivanej blbej zimní čas!!!). Bart mě přišel budit a tahat z postele - a vtom mi došlo,
že nemáme chleba.
Naložil jsem Barta do auta, odjel k hokynáři, koupil chleba, Bartovi housku, nastoupil
jsem, psovi dal housku, odjel domů. Čímž samozřejmě byl běžný denní režim v čudu -
normálně to probíhá tak, že mě pes vydoluje z postele, umeju se, obléknu, jdeme na
procházku, dám mu nažrat a pak si udělám snídani, kafe, chleba se sejrem a noviny k tomu.
Takže opakuji, jaká byla situace: byl jsem doma, s chlebem a novinami, po vyjížďce,
ale bez procházky. Bartovi jsem udělal míchanici rejže a psí konzervy Propesco, sobě kafe
a, jak jinak, krajíc chleba s nivou. Pes se nažral, já si přečetl noviny, dopil kafe... a
tajně jsem doufal, že Bart zapomene na procházku.
Nezapomněl.
Ten rituál mu nikdo z hlavy nevyžene. on prostě ví , že se jde ráno ven, a i
kdyby přiletěli Marťani nebo byla na návštěvě královna matka, on si vycházku vynutí.
Jenže já na něho přece jen vyzrál.
On totiž nepozná, jestli to byla vycházka dlouhá nebo krátká. Takže jsme vzal ten
nejkratší možný okruh a za deset minut jsme byli zpátky. Špatné svědomí jsem neměl. Byla
to oplátka za to, jak mě jednou tahal v sedm z postele, přestože jsme byli ve čtyři
ráno spolu venku - a on pak tvrdil, že se to nepočítá.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.