-
Česká republika trvá na polské omluvě za nezákonné "zatčení" polského občana na našem území, jehož se dopustil poslanec polského Sejmu Rudkowski
- Náměstek policejního přezidenta Miroslav Antl po havárii pod vlivem alkoholu odstoupil z funkce, k havárii došlo ve čtvrtek večer v Pardubicích
- Na česko-rakouských hranicích ve Freistadtu demonstranti blokovali v neděli na 38 minut průjezd
- V Horním Žďáru u Karlových Varů se lupiči pokusili vyloupit sklad, při honičce došlo ke střelbě, havárii automobilů a požáru - jeden lupič je na útěku
- Podle Libora Ambrozka je české životní prostředí už srovnatelné s prostředím v zemích EU a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
- Unionisté o víkendu naznačili, že by chtěli ustavit společného prezidentského kandidáta celé koalice, nejspíš by toměl být podle jejich představy Otakar Motejl
- Komunisté postaví jako svého kandidáta advokáta a někdejšího vojenského prokurátora Miroslava Kříženeckého
- Odvolací soud potvrdil trest ve výši 20 měsíců bývalému náměstkovi olomouckého primátora Richardovi Pavlovi za zpronevěru peněz určených k nápravě škod při povodních
- Vojenský vrtulník Mi-24 při hlídkovém letu poblíž Dukovan brknul o elektrické vedení, nic se však nestalo
- Podle sčítání lidu žije v České republice 10 230 060 obyvatel, z toho se k české národnosti přihlásilo 9,25 miliónů občanů
- Jen 25% voličů se chystá v říjnu k senátním volbám
- Počasí Praha: Sobota byla polojasná, neděle polozapršená
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Že by už bylo vyvětráno?
Dobrá zpráva nepatří do novin, dobrá zpráva žádná zpráva, takže sdělení ministra Libora
Ambrozka, že je české životní prostředí už srovnatelné s prostředím v zemích EU a
Organizace
pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, nejspíš spadne pod stůl. Škoda. Kdyby tomu bylo jinak
a
ty dobré zprávy byly přijímány s větším zájmem než špatné, byl by to důvod k veselici na
ulicích. Vždyť, proboha, životní prostředí, to je to co dýcháme a pijeme a v čem žijeme a o
co se staráme nebo starejme!
V přeneseném smyslu to znamená, že po dvanácti letech je jakž takž vyvětráno po
komunistickém režimu.
Režim prvoplánově hlásal, že "odstranil vykořisťování". Ve skutečnosti právě on byl tím
nejhorším vykořisťovatelem. I podle marxistických pouček si žádný pracující člověk
neodnášel
v obálce tu hodnotu, kterou odpracoval.Jenže pak tu bylo druhotné vykořisťování.
Lidé odváděli práci, ale za svoje peníze si nemohli koupit to, co chtěli a potřebovali,
a
nakonec se dopídili za ponižujících podmínek ke zboží druhořadé kvality. I to bylo
druhořadé
vykořisťování.
Jenže to, že komunistický režim nelítostně raboval životní prostředí, zamořoval vzduch,
otravoval vodu, vraždil lesy, to vše mělo dopad na nás na všechny - a však taky po pádu
režimu se prodloužil průměrný věk. Toto jsou neoddiskutovatelná fakta, doložená čísly.
Vtip je v tom, že jenom prosperující ekonomika, vysoce technologicky na úrovni,
dokáže ubránit životní prostředí před člověkem. Tohle nechápou, nebo spíš předstírají
z ideologické předpojatosti, že nechápou, ekologističtí ideologové. A bez vlivu státu, tedy
právního řádu, jeho fungujících nezkorumpovaných institucí, přísných avšak realistických
norem, bez tohoto všeho je ochrana životního prostředí jen iluzí.
O tom všem lze diskutovat, lze se o tom hádat, ale výsledek - že se životní prostředí u nás
zlepšilo - je skvělý a je to důvod k radosti.
Já ji mám.
RODINA A PŘÁTELÉ: Hra o řetězu
V pátek jsem se tu zmiňoval o tom, že jsem vezl Sůzu, svoji motorku, na garanční prohlídku
do servisu. Přijel jsem chvilku po jednom pánovi, takže jsem musel počkat, až to s ním
vyřídí, a poslouchal jsem tedy cvrkot, abych se něčemu přiučil.
Šlo o to, že mu házel řetěz. To víte, řetěz od silné motorky, to je strašně moc namáhané
zařízení, vyrobené z prvotřídních materiálů,ale každý materiál má svoje limity.
"To víte, pane," říkal přijímací technik. "To se musíte o ten řetěz krapet starat.
Občas ho napnout, občas vyčistit, občas namazat."
"To já dělám," říkal ten člověk. "Dělám to furt."
I podle mého laického pohledu řetěz nevypadal na to, že by s ním dělal někdo něco
furt, vyjma projíždění bahnem a hnojníkem.
"My tady máme na to Castrol přípravky," říkal technik. "Tenhle sprej je čistící, a
tenhle mazací."
"Já to čistím furt," trval na svém ten člověk.
Mechanik odvezl motorku a muž se ke mně obrátil. V obličeji měl úsměv vítěze.
"To víš. Castrol spreje," řekl mi. Motorkáři si tykají. "To bych musel bejt
blbec."
"No, Castrol..." řekl jsem opatrně. V autě mám oleje Castrol a přiznám, že v garáži mám
na mazání řetězu Sůzy taky Castrol.
"Castrol je na hovno," řekl muž rázně. "Já to pucuju petrolejem a mažu motorovým
volejem. A taky to jde."
"Určitě to jde namazat motorovým olejem," řekl jsem. "Jenže ten řetěz je vytahanej a
hází."
"To je tím, že ten řetěz taky stojí za hovno," odpověděl a šel se dohadovat o ceně za opravu zhyndrovanýho řetězu (jde to vůbec opravit? Já bych ho nechal opravit, ale třeba to na řetízek od splachovacího zařízení taky bude jezdit).
PSÍ PŘÍHODY: Mít budíka v hlavě
Budík se samozřejmě nejčastěji používá ráno, to logicky vyplývá z povahy věci. Bartův budík
funguje takto: někdy kolem třetí ráno se Bart přesouvá ze stanoviště u domovních dveří na
pelech v osiřelé Míšině ložnici. Já se probouzím ve čtyři a a snažím se usnout, někdy se to
i částečně podaří. Kolem páté se Bart přesouvá ke mně do pokoje a lehá si ke dveřím na
balkón, v šest se stěhuje k mé posteli a ulehá pod počítačový stůl. Jakmile se pohnu,
vstává, ale nechá se položit slovy "lehni, hajáme". Ale v sedm s ním přestává domluva a
nekompromisně mě tahá všemi prostředky z postele. Jak ví, že je sedm? Slunce se stěhuje
(tedy nestěhuje, ale víte, jak to myslím), ranní tma panuje čím dál víc, čeho se ten čokl
chytá?
Budíku v hlavě.
Ale dejme tomu, že jsou nějaké vnější podněty. Jezdí autobusy, chodí pán s novinami,
lidi venku spěchají a dupou při tom, město se probouzí. Dole u stadionu Nikolajka někomu každý den troubí alarm auta, to jsou podněty které pes jistě vnímá.
Ale jak vysvětlit večerní budík?
Dnes večer v šest hodin čili v 18 Bart stál v jídelně, vyzývavě na mě hleděl a mlel
hubou.
Tak co, pane, a večeře - nic?
Ale jo, Barte, večeře bude, samozřejmě, přece tě nenechám o hladu.
Ještě aby to! praví pes budíkem v hlavě a jde si stoupnout k ledničce, aby mě třeba
nenapadlo naservírovat mu syrové brambory.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.