-
Na Českokrumlovsku se znovu vylily některé vodní toky, na několika místech jsou obyvatelé
letos už potřetí vyplavení
- Také část Českých Budějovic byla zaplavena
- Zaplaven byl i Horní Maršov na trutnovsku
- Někdo inzeruje v Neratovicích prodej plynových masek pro případ dalšího úniku chlóru -
firma komunikuje jen po telefonu
- V Praze nenastal očekávaný dopravní kolaps, problémy ale nastaly na hraničních
přechodech
- 400 dobrovolníků uklízelo pražský Karlín
- Od 1. září jsou dražší služby, za dopis je to 6,40 Kč
- V Hradci Králové se konala letecká přehlídka
- Chemická továrna Spolana Neratovice zahájila v neděli sanační práce, v sobotu dokončila
přečerpávání chlóru
- Česká vláda jedná s NATO o ochraně českého vzdušného prostoru
- Do pražského metra nadále proniká voda, jeho oprava je v nedohlednu
- Počasí Praha: V sobotu bylo moc hezkym, prázdniny se loučily sluníčkem, v neděli skoro
celý den pršelo
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Vyděračská poštovní logika
V mumraji kolem milionářské daně by nemělo zůstat nepovšimnuto zdražení poplatků na poštovní
služby. Tak například za dopis se od neděle neplatí "jen" 5,40 Kč, ale o korunu víc. Já vím,
že to jsou nižší poplatky než v cizině... ale tady nejsme v cizině. A navíc, když jdu na
poštu "venku", tam se cítím jako zákazník, kdežto na naší poště - třeba tady na v Praze
Smíchově - se nezměnilo nic a je to tu přesně stejné jako za dob bolševického nezájmu o tak
zanedbatelnou doslova věc, jako byl jednotlivec. Dokonce si troufnu tvrdit, že žádná
služba u nás nezůstala na tak bídné úrovni, jako právě poštovní služba. Spíš je horší -
kupříkladu, dříve mi vozili balíčky až domů, dneska si pro ně musím jít na poštu, a stát tam
nechutnou frontu ve stísněném prostoru. Totéž s peněžními zásilkami.
Nejvíce se mi líbí argument, že se tarify za dopisy a pohlednice musí zdražovat, protože
lidi méně píší a posílají dopisy a pohlednice. Domyšleno do absurdity - kdyby měl v
republice zbýt poslední pisatel dopisů a pohlednic, musel by zaplatit za známku
miliónové sumy, aby kryl režii a (snad) zisk. Stejně přitroublého argumentu využívají další
vyděrači, totiž vodárenská společnost: lidi šetří vodou, tudíž musí být voda dražší.
Dovolání není žádné. Je tu jen tlak techniky: proč posílat dopisy, když máme
elektronickou poštu a SMS? Od nynějška dokonce obrázkové?
RODINA A PŘÁTELÉ: Život s vadným kabelem
Vyplavení lidé by mi mohli zazlívat, že si já, obyvatel kopcovitého území stěžuju
na vypnutou elektriku. To je toho, pár hodin bez proudu, tím spíš, že v sobotu a v
neděli!
No jo, ale co dělat. Prostě, je to tak, v sobotu odpoledne zhasla elektrika.
Poznám to hned, zálohové zdroje UPS začnou kvičet. Jdu se podívat na pojistky. Byly v
pořádku. Další moje cesta vede k Miládce, naší sousedce: taky byla bez proudu.
"Chodí tu pán v červených montérkách," sdělovala mi. "Třeba něco ví."
Ukázalo se, že je to velmi dobře informovaný pán. Dával mi to pěkně sežrat.
Pomalu kráčel, cestou necestou, přes trávník.
"Dobrý den," pozdravil jsem ho. "Můžete mi říct, co se stalo a kdy to bude opravené?"
"Vadnej kabel," řekl tem muž pomalu. Nepodíval se na mě. Hleděl kamsi na horizont, kde
plálo Jeho Slunce. Já byl pouhý červ u jeho nohou.
Přemýšlel jsem, zda mám padnout na kolena a přitisknout čelo ke špičce jeho bot.
"Vadnej kabel? Jak - vadnej kabel?"
"V zemi," odtušil pohrdavě.
"Tak to vám mockrát děkuju," řekl jsem a šel domů.
Asi za hodinu začala elektrika fungovat.
V neděli zhasla znovu. Už jsem nešel ven, abych vyhledal pána v červených montérkách.
Proč bych měl? Je přece vadnej kabel. V zemi. To už vím.
Tak jsem si šel lehnout. Než jsem usnul, napadlo mě, že jsem tak trochu na elektriku.
Když nejde proud, nemůžu nic dělat a přecházím do sleep mode, do spánkového
režimu.
PSÍ PŘÍHODY: Chlupatá siréna
Na plošině v tramvaji číslo 10 stál pán. U nohou mu ležel veliký dobrman. Hodný pes, ležel,
nikoho a ničeho si nevšímal, nikomu nevadil, neobtěžoval.
Najednou se ozvala siréna záchranky.
Pes doposud podřimoval. Uslyšel sirénu, nastražil uši a otevřel oči.
Záchranka se blížila.
Pes si sedl. Byl to pěkný kus psa, pořádně rostlý.
Tramvaj se zastavila a záchranka se nás pokusila předjet.
Už byla vedle nás. Její siréna vřeštěla.
To už bylo na dobrmana moc. Zvedl čumák ke stropu tramvaje a začal výt.
Záchranka vyla, pes vyl. Zajímavé bylo, že pes se trefil do tóniny sirény - pokud to
můj hudební nesluch dokáže posoudit, pes dokonale napodoboval jekot sirény.
Že by to cvičil? Třeba bydlí se svým pánem nedaleko úrazovky a slyší sanitu často. Anebo
má božské nadání. Třeba se do něho vtělil Caruso. Spisovatel Roald Dahl popisuje případ,
kdy se do kocoura převtělil skladatel Ferenc Liszt. Proč by se Caruso nepřevtělil do
dobrmana? Napadlo mě, že jsem na stopě velké záhady.
Doprava se uvolnila, záchranka vyrazila a její kvílení zmizelo někde vpředu. Pes zmlkl
a znovu si lehl a podřimoval.
Já musel vystoupit a tím jsem kontakt s nevyřešenou záhadou ztratil navždy. Tak po ní
aspoň zanechávám stopu tímto vyprávěním.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
NEVIDITELNÝ
PES
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).