|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
Obě strany v podstatě prosadily své. Unionisté požadavek kompenzace za údajnou křivdu. Kdybych chtěl šťourat, namítl bych, že ono "vykroužkování" unionistických kandidátů lidovci nebyla žádná křivda. Prostě - náš volební zákon dává možnost voličům, aby kroužkováním podpořili kandidáty podle jejich gusta. v tom není žádný trik, to jsou regulérní volby, a volič kroužkoval, volič rozhodl. Naopak pachuť pletich a machinací má tak trochu toto jednání - jakápak kompenzace? Za vůli voličů? Unionisté jsou poškozeni tím, že voliči rozhodli jak rozhodli, a chtějí uzeleného stolu náhradu?
Nechme toho. Obě strany mají plnou volnost v tom, jak se dohodnou, a my občané jim do
toho nemáme co mluvit.
Oplátkou, strany těžko ovlivní, co my si o tom budeme myslet.
Pokud jde o dohodu, zaznamenejme ještě, že lidovci si udrželi obvody, ve kterých jejich
současní senátoři končí (dva z nich nárokovali unionisté). I to je logické a normální.
Musel bych ždímat hodně silně, abych vyprodukoval kapku sarkasmu, kritiky a důvtipného
postřehu, jaký se od komentátora očekává. Nebudu ždímat. Konstatuji, že je to normální
kultivovaná dohoda. Jestli povede k nějakému skvělému volebnímu efektu, to je otázka druhá.
Na to dají odpověď až volby.
Když přijel blíže, shledal jsem rozdíl. Za mého dětství tyhle kropičáky stříkaly vodu
provoněné lesní vůní. Tahle voda byla bez parfému. Prostě voda, H2O
A teď, babo raď: je to pokrok, tedy je to dobře, že kropičáky nestříkají lesní vůni? Nebo
je to krok zpět?
Samosebou, že záleží na tom, jaký má kdo vztah k lesní vůni.
Já má lesní vůni rád, ale v lese, a ne v kropičáku na Václavském náměstí.
Takže pro mě je to pokrok a zároveň nostalgie, protože se mi po té hnusné lesní vůni zastesklo.
Možná se mi budete smát, jak to, že já - Pražák jsem tak dlouho neviděl na Václaváku
kropičák?
Ono je to tím, že pro Pražáka začíná (už dlouho) být Václavák pěkně hnusné místo - je to
tam půl na půl: cizinci, kteří přijeli, aby se nechali odrbat, a pak cizinci, kteří
odrbávají cizince,.kteří přijeli, aby se nechali odrbat. A tuzemci, ti se tou melou
proplétají a koukají, aby nějakou neslízli.
Mají sotva čas se ohlédnout za kropičákem.
V téhle milostné zápletce ale hraji roli padoucha.
O tom není pochyb.
Tohle jsem si říkal dnes ráno, když jsem ráno vlekl Barta na vodítku pryč od Bonnie a když její paní
vlekla Bonnii opačným směrem. Kdyby tak psi uměli psát příběhy, uměli se literárně
vyjadřovat, jakém padoušství by nám přisoudili!
Odpoledne, když jsem přišel z města, mě Bart vítal a olízl mi ruku a dával najevo radost.
Měl mě kousnout se slovy či se zavrčením "To ti vzkazuje Bonnie, vrahu mého citu!"
Nebo měl sehrát nějakou lstivou etudu na téma "napálený bařtipán" aneb "jak chytrý pes
na hloupého člověka vyzrál". Měl by se převléci za naši sousedku Miládku a zavést hovor a v
nestřeženém okamžiku zdrhnout za Bonnie - a psí publikum, kdyby se to dávalo v divadle, by
si radostí tlapy omlátilo.
Že je to blbost, aby se Bart převlékal za sousedku?
Je to blbost. Ale ne zas o tolik větší blbost, než když se ženská převlékne za svého
bratra a nikdo to nepozná.
Hluboká myšlenka |