-
Vladimír Špidla vzkázal vyšetřovatelům případu chystané vraždy novinářky Sabiny Slonkové,
že si vláda přeje dotažení případu do konce
- Neformální hlasování: poslanci ČSSD, ODS a KSČM Marie Součková, Ivan Langer a Vojtěch
Filip jsou proti odstoupení Jana Kavana, Miloslav Výborný (lidovec) a Hana Marvanová (unie)
jsou pro
- Poslanec ODS Jan Vidím řekl, že podle jeho názoru případ Slonkové není spiknutím, ale
pokusem o objednanou vraždu, za níž stojí i Srba
- Advokát M. Kříženecký je toho názoru, že celý případ by mohl být pomstou "zhrzené
milenky" Tomšovicové
- V. Široký, Srbův právní zástupce, podal stížnost proti vzetí Srby do vazby
- Vláda schválila novou bezpečnostní radu státu v čele s Vladimírem Špidlou
- Mluvčí vlády se stala Anna Stárková
- Ministr zahraničí Cyril Svoboda odvolal generálního sekretáře ministerstva Pavla Jaroše
a ředitele finančního a investičního odboru Aleše Šatánka, odvolán byl i ředitel tiskového
odboru Karel Borůvka
- Bývalý ministr kultury Jaromír Kabát stál před soudem ve věci Česká lotynka - hájil se
tím, že zástavní smlouvu na dvě historické budovy v Praze sice podepsal, ale že nemá ani
ekonomické, ani právnické vzdělání
- Policie zabavila v Chebu při razii na vietnamském tržišti padělané zboží za 100 milionů
korun, zadržela JEDNOHO VIETNAMCE
- Rada České televize je nespokojena s ředitelováním Jiřího Balvína a vytýká mu hlavně
neprůhlednou personální politiku, takže dostane jen 58% prémií
- V kraji Vysočina je zrušen stav povodňového nebezpečí
- Herec Miroslav Horníček setrvává v nemocnici v Liberci a je uměle vyživován
- Počasí Praha: Pod mrakem, občas pršelo, vcelku teplo
Brno: Odpoledne zahřmělo a zapršelo, jinak pohoda
Lubomír Střítecký
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Já mám sílu, ty máš sílu, sejdeme se v...
Já mám sílu, ty máš sílu, sejdeme se v... Devětsilu, takto vzniklo za první republiky ostře
levicové seskupení umělců. Na základě podobné ideje jednají zástupci pravicových sil ODA,
Cesta změny, Evropských demokratů a snad i někteří unionisté a členové Pravého bloku. Jsou
to "prakticky všechny" liberálně orientované skupiny, řekl k tomu předseda ODA Michael
Žantovský.
Je to příspěvek do diskuse na téma "osud pravice v Čechách".
Na zprávě ČTK, z níž čerpám tuto informaci, je zajímavé, že ve výčtu zúčastněných chybí
ODS. To je v množině "prakticky všechny" dosti značný výpadek. ODS, třebaže se dostala do
izolace a třebaže volí mollovou tóninu svého nápěvu a vsází zřetelně na taktiku "dojmeme
voliče k slzám, když mu ukážeme, jak jsou všichni zlí a oškliví a spolčení s komunisty", pořád ještě je druhá nejsilnější parlamentní strana.
Spojení Unie s DEU se výrazně neosvědčilo - byl to jeden z hřebíčků do rakve, protože
tehdejší Čtyřkoalice dala najevo, že nevěří na dvacetiprocentní zisk ve volbách a jde "s
malou domů". Což se ukázalo jako předpoklad správný, jenže na druhou stranu - volební
debakl byl důsledek takových defétistických kroků. Jako odstrašující příklad
vzpomeňme na spojení ČSNS s Dientsbierovými Svobodnými demokraty s výsledkem 2% ve volbách
v roce 1996. Pořádnou liberální notu dokáže zatím zahrát jedině ODS, a možná za určitých
okolností i Unie svobody. Tyhle kapely se ale musí obměnit a omladit, což platí především o
ODS. Unie je fakticky bez kapelníka, takže té nic jiného než obměna nezbývá.
Zajímavou notu ale mohou zahrát Evropští demokraté Jana Kasla už v nadcházejících
komunálních volbách. S odhlédnutím od Kaslova Sarajeva 2. před parlamentními volbami mají šanci nabídnout voliči to, co volič žádá, totiž naději na změnu. Pražský magistrát totiž získal pověst pozoruhodně prohnilého místa a stále více Pražanů upírá na Kasla zrak s nadějí, že ten hnojník vykydá, pokud volby vyhraje. Pokud by se Evropským demokratům podařilo v těchto volbách výrazně zabodovat, mohli by se stát zajímavým hráčem i na celostátním hřišti.
Spolčení s těmi, kteří naději na změnu už zklamali, jim může jedině uškodit.
RODINA A PŘÁTELÉ: Bum do vrby
Máme na zahradě vrbu. Couval jsem autem a najednou - bum do vrby. Řeknete - že jsem snad
couval novým autem? Cizím autem? V hluboké mlze? Ve stavu opilosti?
Nic takového. Couval jsem autem, které mám v držení již pátým rokem, viditelnost
optimální, hladina alkoholu v krvi nulová. Poslouchal jsem v rádiu jakousi slovenskou
písničku, která mě vždycky rozčiluje svou stupiditou a zrovna jsem si říkal, no tohleto, je
to možný tohle to, když bum a vzal jsem pravým koncem zadního nárazníku vrbu.
Vyprávěl jsem v kavárně Rybka, že jsem boural.
Všichni přátelé měli upřímnou radost.
"To je dost! No konečně. Bylo na čase!"
Jako bych oznámil, že jsem přišel o panictví. Nebo že jsem se opil jak Dán. Nebo že
jsem se popral.
"Čtyřicet let jsi neboural. Byla to už vostuda," mínili kamarádi.
Pak jsem jim prozradil, že jsem jen trochu vzal na zahradě vrbu.
Nadšení polevilo.
"No jo, vrbu. To je prd bourání, doma, na zahradě."
A dali se do vyprávění, jak který z nich kdy a proč boural. Proč - to vždycky bylo
vysvětlování, kdo jiný bouračku zavinil.
Takže zůstávám trapným Páriou, který autem nebourá a když, tak pitomě, doma, do vrby.
Skutečně, nic chytrého na mém výkonu nebylo. A tím hůř že doufám, že při něm zůstane.
PSÍ PŘÍHODY: Čokl si neuvědomuje míru mé štědrosti
Nejen že si ji neuvědomuje. On moji štědrost bere - doslova jako něco, co je "houska na
krámě".
Pekařský příměr je mimořádně příhodný. Jde totiž o špičku rohlíku.
Jak známo, špička je na rohlíku to nejlepší, zvláště pak na rohlíku čerstvém. Postupným
stárnutím rohlíku rozdíly v atraktivitě splývají. PO 24 hodinách už je to vcelku jedno,
střed jako špička, obé je rozměklé, bez chuti. Špička čerstvého rohlíku patří k rajským
pochoutkám a proto v ráji se blažení živí rohlíky se třemi špičkami (odborně se to nazývá
trojjedinost rohlíku).
Jako děti ve škole jsme si vzájemně loudili svačinu. Neměli jsme srdce zatvrzelá - pokud
šlo o střed rohlíku. Špičku nikdo nepodstoupil nikomu, leda nejlepšímu kamarádovi (ten by
ale o ni nepožádal, opět dle biblického "nepožádej špičky rohlíku bližního svého") anebo
vyvolené dívce - nabídka špičky rohlíku se rovnala vyznání lásky.
Dnes už na mně rohlík loudí jenom Bart. Hledí na mne odspodu - to bych snesl. Kanou mu
sliny. To je žíravina pro kůru na mém srdci. Pátá, šestá slina se propálí dovnitř a zažehne
oheň soucitu.
Ulomím špičku a podám mu ji.
"Tumáš," řeknu.
Klap. Jeho tlamajzna udělá jediný pohyb.
Proč špičku? Proč mu nedám kousek rohlíku z prostředku?
Asi proto, abych se přesvědčil o vlastní velkodušnosti. Abych z toho měl pohlazení na
duši.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
NEVIDITELNÝ
PES
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).