• Miroslava Němcová (ODS) dostala 132 hlasů v poslední volbě na post místopředsedy sněmovny - je jich tedy všech šest
• Sněmovna schválila předsedy sněmovních výborů v poměru ČSSD 6, ODS 4, lidovci 2, Unie a KSČM po jednom
• Milan Urban se stal předsedou poslaneckého klubu ČSSD po Bohuslavovi Sobotkovi, který se stal ministrem financí
• Unie a lidovci nepůjdou do senátních voleb společně jako koalice, nechtějí si však vzájemně konkurovat, je to zajímavé hlavně pro lidovce, neboť z 19 jejich senátorů končí na podzim 6, kdežto unionisté zůstanou všichni až do dalších voleb v roce 2004
• Václav Klaus řekl v rozhovoru s BBC, že hodlá znovu kandidovat na předsedu ODS, přičemž hlavním jeho úkolem by bylo vybrání potenciálního nástupce
• Václav Havel zůstane se zánětem průdušek ve Vojenské nemocnici ve Střešovicích do konce týdne
• Okresní soud v Kladně potvrdil tříletý nepodmíněný trest Heleny Čermákové, která zalehla svoji opilou pětiletou dceru a tělo pak ukryla v lese
• Diskuse o Internetu do škol se bude konat 22. 7. od 10 hodin v sídle firmy v Poděbradské ulici v Praze
• Počasí - Praha: Pod mrakem, mrholení, ale žádný slejvák

Zájem stran vládní koalice o veřejnoprávní média je zřetelný, nepokrytý. V návrhu Koaliční smlouvy se zavazují "zachovat veřejnoprávnost Českého rozhlasu, obou programů ČT a ČTK". To je stanovisko zásadně důležité. Jedna z interpretací tzv. "televizní krize" 2000 - 2001 totiž vychází z předpokladu, že politické a ekonomické skupiny reprezentované vedením ODS usilovaly o privatizaci přinejmenším jednoho doposud veřejnoprávního kanálu ČT. V té době jmenovitě Unie svobody, ale i mnozí předáci lidovečtí a sociálnědemokratičtí stáli na straně vzbouřenců - a ospravedlňovali své vměšování do záležitostí veřejnoprávní televize právě ochranou veřejného zájmu proti privatizačním tlakům. Nyní je toto stanovisko stvrzeno Koaliční smlouvou.

Pochyby však vzbuzují další body. Vládní strany hodlají "zhodnotit dosavadní působení veřejnoprávních sdělovacích prostředků a zejména jejich rad s důrazem na požadavek nestrannosti, vyváženosti a plnění veřejné služby". Proč budou hodnotit? Komise parlamentu pro sdělovací prostředky by z titulu své funkce asi měla mediální rady sledovat a kontrolovat a hodnotit jaksi průběžně, pořád. Proč tedy se smluvní strany zavazují k nějaké "superkontrole" Rad? Z dalšího odstavce dokonce plyne, že už dopředu vědí, jak hodnocení dopadne: S nestranností, vyvážeností a plněním veřejné služby je to bledé, a je tudíž třeba "novelizovat zákony o veřejnoprávních sdělovacích prostředcích". Je třeba došlápnout i na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a novelizovat příslušný zákon!

To je znepokojující závěr. Britská helsinská skupina pro lidská práva zkoumala situaci na české mediální scéně už z kraje roku 2001. Z jejího dokumentu citujme: "Mnoho lidí předpovídá, že před příštími všeobecnými volbami, které se mají konat v červnu 2002, dojde k rozkladu opoziční koalice. /…/ V ČSSD je identifikovatelná skupina poslanců, kteří by to přivítali a rádi by padli do náručí Čtyřkoalici. /…/ Budoucnost České televize i budoucnost celé České republiky leží v rukou malé skupiny politiků, kteří jsou připraveni dostat se v blízké budoucnosti k moci."

K "padnutí do náruče" vskutku došlo, a připomeňme, že požehnání Unii k němu dal jeden z prvních Jan Ruml, který v době televizní krize přespával na půdě veřejnoprávního média ve spacáku. Snahy o zásah jsou tedy dopředu oznámeny. Jak dopadnou? Laskominy jsou jistě veliké - ale zůstává tu realita doslova pofidérní vládní většiny. Ta poskytuje naději, že žádný z vlčáků ani zleva ani zprava, ani z vládní koalice, ani z opozice se kořisti nezmocní.

Těžko říci, co je horší živel, jestli oheň nebo voda. Oba se dovedou chovat hnusně. Před pár dny jsem navštívil známého na jeho pracovišti. Kancelářské místnosti jsou v přízemí, tak trochu v suterénu.

Přerušení...
Právě jsem se chystal popisovat, jak má ten můj známý promočenou kancelář, protože o patro výš praskla voda, když mě napadlo:
A jakpak to asi vypadá v garáži?
Ooops...
Šel jsem se do garáže podívat. Před garáží je kanál... ucpaný, zanesený listím a bahnem. Otevřel jsem vrata. Říká se, že hladká vodní hladina uklidňuje duši.
Je to možná, ba dokonce jistě pravda, s tou výhradou, že ta hladina nesmí být kupříkladu v garáži.
Už dlouho jsme s Davidem nezápolili s vodním živlem zde u nás v domě!
Pěkná otrava, a nic nepomůže, když si pěkně zanadáváte.
A myslím intenzivně na ty lidi, kteří nemají tři centimetry vody v garáži, ale půl druhého metru v obýváku...

Samozřejmě vás napadne - je třeba zahnat psa.
Snadněji se řekne, než vykoná.
V okamžiku, kdy objevíte potopeň v garáži, se staráte především o potopeň v garáži. Je třeba otevřít okno a protilehlé dveře, aby nastal cukluft neboli průvan a aby garáž pěkně větrala a vlhkost nelezla do stěn. Psa samozřejmě vyhodíte. Jenže pes je živel stejně neodbytný jako voda. Proti vodě můžete nastavět desaterou hráz, ale stačí jí nechat vlasový průchod a ona si vyhrabe vlastní cestičku. Psa vyhodíte jedněmi dveřmi a on oběhne barák a vrátí se protilehlými. Kmitání koštěte ho nesmírně zajímá. Těžko říct, co se v té chvíli děje v jeho kotrbě. Asi chce pomáhat, nebo přinejmenším - jakmile pán cosi koná, on též chce konat. Koště je jeho odvěký nepřítel. Myslí si, že má životní poslání - zbavit svět košťat. Je ochoten koště tolerovat, dokud skromně stojí v koutě, jakmile je koště v pohybu, pokládá to za drzost vyžadující přísný trest.

Samozřejmě že jsem byl nakonec nucen Barta zavřít v bytě. Garáž jsem s mým synem Davidem vyklidil. Šel jsem pak nahoru k počítači napsat raport.
Teď, když končím článek, si uvědomuji, že taky na ploché střeše máme odtokový kanálek a že tento kanálek se rád zanáší suchými listím a že by bylo žádoucí se podívat, zda druhá potopeň není na střeše...
Jestli tam bude, to bude leknutí! Útěchou mi pak může být jen to, že Bart docela jistě nedokáže vylézt za mnou po žebříku.

Strašná představa