Do svatého Jiří tráva neroste, kdyby ji kleštěmi tahal, a po svatém Jiří roste, kdyby ji palicí zatloukal.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf vybral Šaman.)

Z deníčku Moby Dicka:

Úterý 23. dubna 2002
Potěšující zpráva: Tak letos se nebude přidávat v půlce roku, jako obvykle, ale zpětně už od 1. dubna. Termín úpravy platu je jenom jednou za rok a týká se všech zaměstnanců. Takže to vypadá, že nás skutečně co nejdřív doprivatizují - možná už do konce tohohle apríle!

Nechci uvažovat o jeho eventuálním vítězství, konec konců - i za Chiracem byl druhý a teď se proti němu obrátí spojené síly všech, kdo hlasovali tak či onak anebo nešli k volbám vůbec. Ledaže by se vzpamatovali jeho spící podporovatelé, když by zavětřili příležitost.
Dejme tomu, že v druhém kole Le Pen prohraje. Nicméně fakt, že každý pátý Francouz pro něho hlasoval, zvěstuje alarmující skutečnost.

Nacionalismus přetavený do šovinismu přestává být tabu. Tento druh šovinismu vtáhl Evropu v průběhu dvacátého století do dvou světových válek, či do jedné megaválky, pokud bychom tu druhou pokládali za pokračování prvé (jímž byla). Ta strašná utrpení vykoupená desítkami milionů mrtvých jaksi vytlačila šovinismus za hranice salónu. Le Penův úspěch v prvním kole prezidentských volbách nebude pravděpodobně znamenat bezprostřední cestu k moci, ale bezpochyby bude znamenat legitimizaci šovinismu.

Úspěch Le Pena ve Francii je úspěchem Haidera v Rakousku, a je úspěchem... kohopak v Čechii? Sládka už asi sotva. Ale on se už někdo najde.
Dnes se v Radiofóru už ozval jeden pán : co proti tomu Le Penovi máte? Připadal jsem si jako Čapkův pan Povondra, když na něho u Národního divadla vystrčil z Vltavy hlavu mlok.
Šovinismus přestává být nepřijatelným postojem. Je tu stůl, den ode dne bohatěji prostřený.
Teď jde o to, kdo si k němu sedne.

Vzducholodě přitahovaly obraznost lidí v devatenáctém století - a jen mimořádně jasnozřiví lidé jako byl Jules Verne už tehdy chápali, že vzduch bude patřit letadlům, ne vzducholodím. Radost z pohledu na velké stříbrné těleso nás ale nebude opouštět ani ve století jednadvacátém.

Mluvil jsem s pánem, který vzducholoď postavil a na výstavišti provozoval. Těleso bylo plněné héliem, plášť byl z mylaru - proto nebylo nutné za ty tři dny stroj znovu nafukovat.

Stroj měl svoje parkoviště nahoře na stánku Olympusu, tam se přilípl pomocí magnetů a pak jeho pán se mohl třebas vysmrkat. Jinak ho musel od rána do večera střežit pohledem, ruce na ovládacích kolících - cosi jako joystick. Rádio ho řídilo tak přesně, že bez problémů proletěl dveřmi do sousední haly. Jakési problémy vznikaly z toho, že v každé hale byl vzduch o stupeň, o dva teplejší nebo studenější a i na takové změny je halová vzducholoď citlivá.

Za ty tři dny jsem si na ni zvykl, jako by to bylo nějaké přívětivé domácí zvíře. Neobtěžovalo, jen tiše bzučelo nad hlavou - a když letělo hodně nízko nad hlavami, vrtulky příjemně vířily vzduch.

Na reklamu obvykle nadáváme, obzvlášť pokud je na internetu. Tak tohle byla reklama, která neobtěžovala ani trošku - naopak, upřímně těšila!

Před lety jsem koupil za desetikorunu litrovou flašku herbicidu od jednoho známého, který měl známého u jézeďáků. Vydržela mnoho sezón. Teď používám přípravek zvaný ROUND UP, 165 káčé za flaštičku snad decovou.

Bart nelibě nese takové smrádky. Omlouvám se mu, jenže letos jsem se rozhodl skutečně natvrdo s bolševníkem zatočit.

V sobotu jsem pobíhal s rozprašovačem mezi neblahými bylinami a skrápěl je. Bart se držel v bezpečné vzdálenosti a velmi nevrle mě sledoval. V pohledu jsem četl výčitku. Sliboval jsem mu:
Barte, uvidíš, bude to tu krásné, čisté, ty hnusné kytky zmizí!
Uplynuly dva dny. Kytky se tváří jako bych je pohnojil - sebevědomě, mají zdravou zelenou barvu.
Tedy, jako bych je pohnojil... Já když hnojím, kupříkladu trávník, přes všechnu opatrnost, přes všechna opatření, přes to, že se snažím o jemnou ručku - vždycky mi ruka někde ulítne a hnojivo vypálí díru. Do druhého dne.
Jenže tahle drahá herbicidní potvora? Už s ní mám zkušenost. Možná za čtrnáct dní se panstvu uráčí chcípnout.
Musím si připravit desetikorunu a udělat si známost v JZD. Smrdět to bude víc, Bart bude mít větší vztek, ale vše bude rychleji odbyté.