- Velvyslanec EU Ramiro Cibrian řekl, že je třeba prozkoumat českou legislativu, aby žádný zákon neměl k 1. lednu 2004 diskriminační charakter
- Policie nacvičovala v Milovicích zásahy proti demonstrantům při listopadovém summitu aliance NATO
- Zájemci o státní půjčku na bydlení stáli fronty před úřadovnami Fondu bydlení, celkem je k disposici 1750 úvěrů
- Václav Klaus odmítl návrh rakouské ministryně zahraničí Ferrerové-Waldnerové, aby Česká republika symbolicky odškodnila odsunuté Němce
- Armádní letoun TU 154 opět působí v misi NATO
- RTV Galaxie pravděpodobně už o víkendu obnoví vysílání
- Václav Havel vyzval Lukašenkův režim v Bělorusku, aby propustil dva vězněné novináře
- Náměstek ostravského primátora Zbyněk Pražák odstupuje z kandidátky Koalice pro volby do Poslanecké sněmovny, policie ho viní z hospodářských machinací
- Už sto firem podpořilo Trutnovskou výzvu proti silné koruně
- V Orlové na Karvinsku unikal na ulici z podzemí výbušný metan
- Počasí Praha: Ráno pršelo, časem se trochu vyčasilo a bylo jen pod mrakem
Brno: zataženo, ale nepršelo, docela teplo
Lubomír Střítecký
Žilina: stále zamračené a teplota tiež nič moc
Miroslav Drkoš
České jaro (z Valašska):
Lúbí sa mně, lúbí
to rusavské dúbí,
ono je zelené
od vrchu do země.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Z deníčku
Moby Dicka:
Úterý 16. dubna 2002
Jak nám může naše dceřinná firma MeTla dělat potíže? Protože není naší
dceřinnou firmou, ale společností, kde jsme jen spoluvlastníky a další
akcie s blokační minoritou vlastní firma MeTla Manadement. Tu vede nějaký
Drahoš (dříve Č. Tlachárny). Ve vedení sedí i Makoš (bývalý ředitel Č.
Textáren, nyní ředitel Č. Mektáren), za ministerstvo Krakoš (bývalý vedoucí
naší textárny) a za Č. Textárny Kvakoš (dříve náměstek v Č. Mektárnách).
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Pět statečných hlasovalo v OSN
Pouze pět států se postavilo proti rezoluci Komise OSN pro lidská práva, odsuzující
"hromadné zabíjení" Palestinců ze strany Izraele. Rezoluci odhlasovala doslova drtivá většina. V pětici byla Guatemala, Kanada, Německo, Británie - a Česká republika. Státy jako Itálie, Polsko, Chorvatsko nebo Japonsko se "zdržely hlasování": to je mimořádně opovrženíhodný postoj v takové věci. Cílem toho, co se na Středním Východě děje, je zřetelně zničení Izraele a tady se nelze "zdržet hlasování". Islamistický fašismus počítá s mediálním efektem "hrdinských činů" teroristů - i s přirozenou averzí veřejnosti proti "vojenskému násilí". Izraelské vojenské operace vždycky počítaly s touto averzí (proto byly plánovány ve stylu "šestidenních válek"). Vůči terorismu se nelze zdržet hlasování. Nebo - lze, ale pak ho podporuju. Což učinila Komise OSN pro lidská práva, naštěstí bez naší účinné asistence.
Organizace spojených národů ztratila věrohodnost už mnohokrát, naposledy loni v srpnu
uspořádáním jasně rasistické "Světové konference proti rasismu". Ovšem, jestli je něco v
české zahraniční politice v poslední době překvapující, je české stanovisko při dnešním hlasování. Zemanovy nedávné výroky při návštěvě Izraele totiž šokovaly svou
nesouvislostí s praxí české zahraniční politiky. Ta, jak se doposud zdálo, byla podřízena ústřednímu cíli - aby Jan Kavan udělal kariéru svého života a stal se předsedou Valného shromáždění OSN a pohár jeho ambicí byl naplněn po okraj. Dnešní hlasování, dá se soudit, naplnění tohoto cíle nepřispěje, vzhledem k tomu, co se z OSN průběhem let stalo.
Každopádně - oficiální vysvětlení, proč ČR nehlasovala pro rezoluci a naopak
hlasovala proti - je plně akceptovatelné: chybí v ní výzva k Palestincům, aby
ukončili teroristické akce.
Jenže o tom to všechno je... o islámském fašismu, který z palestinské tragédie učinil
svou nejúčinnější bombu proti západní civilizaci, jíž je Izrael středněvýchodní výspou. Bez teroru nemůže být, jako nemůže být živá bytost bez vzduchu a vody. Je s ním totožný.
RODINA A PŘÁTELÉ: Záhada osiřelých cibulek
Máme půlku dubna za sebou. Cibulky by měly být dávno v zemi. Většina z nich je. Ne všechny.
Jedny cibulky nosím v kapse. Dostaly se mi do kapsy... no, posuďte sami. Vynášel jsem
odpadky a věnoval jsem jim poslední dojatý pohled dřív, než jsem zaklapl víko. Všiml jsem
si pomačkané krabice. Zběžně jsme ji prozkoumal a našel v ní cibulky. Vrátil jsem se domů a
poptal jsem se Míši. Řekla mi, že to byly nějaké podivné cibulky, asi zaschlé, asi zamřelé,
k ničemu. Rozhodl jsem se, že je zasadím do země.
Od té doby je nosím v kapse kabátku. Bohužel je to kabát středně obnošený. Nenosím ho do
města, ani ho nenosím na zahradu - je to oděv vhodný k vynášení odpadků a cibulky nahmatám
vždycky, když se u popelnice chci vysmrkat.
No, snad to ještě jednu sezónu vydrží, příroda je mocná čarodějka.
Dnes ale došlo k opačnému procesu.
Ne že bych zapomněl cibulky zasadit - ony samy vyskákaly ze země!
Odpoledne jsem obcházel latifundii a zkoumal, do jaké míry se příroda už probudila. Na
záhonku kde máme zasázené cibulky mečíků jsem si všiml čtyř cibulek. Doslova cibulí,
byli to mackové jak pěst velcí.
Jak se tato hlava dostala do mé aktovky, zní klasická věta z detektivky. Jak se cibulky
dostaly na povrch země?
Mohlo je vyhrabat nějaké zlovolné zvíře. Jenže na záhonku nebyly vidět stopy po
výkopových pracích. Mohla je vyplavit velká voda. Jenže nebyly žádné deště. Mohly se
vyhrabat samy.
Mohly se vyhrabat samy? Začínám tomu věřit.
Znovu jsem je zahrabal a pokud je najdu zítra zase venku, usoudím, že to jsou Motýlkové
mezi cibulkami. Chtějí se podívat do světa. Koupím jim lístek na vlak do Řevnic.
PSÍ PŘÍHODY: Nepatřičná horlivost, dalo by se říct šplhounství
Bart není typický šplhoun, není to Mareček čekající v první lavici na pokyn "Marečku, podejte
mi pero." Z toho bych ho nepodezíral. Spíš se mi zdá, že se chce zavděčit, nebo že dělá
důležitého.
Projevuje se to čím dál silněji.
Ještě před půl rokem se choval jinak. Když byl venku na zahradě a dům byl zavřený a já
vyšel na zápraží, přiběhl a radoval se, že mě vidí.
Teď taky přiběhne, ale už neběží ke mně: zamíří k vrátkům v plůtku dělícího obě
poloviny zahrady a přísně hledí skrz příčky. Vyhlíží nepřátelské kocoury, a jelikož všichni
kocouři jsou nepřátelští, vyhlíží všecky kocoury. Je rád, když se k němu připojím a pomáhám
mu přísně hledět.
Naopak, těžce nese, když kocoury zlehčuji a je nevrlý, když mu vysvětluji, že kocouři
jsou mediální bublina, že si je vymysleli novináři v žoldu tisku vlastněného německým
kapitálem a zcela nesnáší, když tvrdím - v posledku - že kocouři jsou volební trik.
Nemyslím si, že by rozuměl slovům. Ovšem dobře pozná, když si z něho utahuju.
Tahle horlivost se stupňuje. Dneska se mi zdálo, že Bart vidí kocoury všude - ale jenom
když jsem vyšel na zahradu. Dokud jsem byl uvnitř, procházel se po pozemku a občas zašel k
vrátkům, aby obhlédl situaci. Sotva vyjdu ven - začne pátrat po kocourech. Máme tu na
pozemku starou vykotlanou hrušku a u ní složené dříví do krbu. Tam by se dokázalo
poschovávat celé komando kocourů - a Bart se chová tak, jako by tam bylo skutečně schované.
Dnes dosáhl doslova vrcholného výkonu, když předstíral, že chce vyšplhat nahoru na tu
vykotlanou hrušku!
Ne, neměl bych si z něho dělat šoufky. On cítí co já nikdy neucítím a všelijaké havěti
lozí v dříví i po hrušce spousta. Bart ji zahání.
Ale jen když jsem u toho, jindy vede společenský život u vrátek.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
NEVIDITELNÝ
PES
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).