|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
České jaro (z Čech):
Písk sem, písk tam,
píšťaličko vyskoč ven,
dám ti krejcar na perníček,
bude z tebe pumprlíček,
dám ti krejcar na mýdlo,
bude z tebe fifidlo.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Z deníčku Moby Dicka:
Pondělí 15. dubna 2002
V Libových novinách vyšla překvapující informace: Velký zájem o
doprivatizaci Českých Textáren má naše vlastní dceřinka MeTla! No, dceřinka
- ve firmě Mekty&Tlachy držíme 51 % akcií. A MeTla zase vlastní 5 procent
akcií našich. To stačilo k tomu, aby na středu svolala valnou hromadu
společnosti, kde chce snížit základní hodnotu firmy na setinu. A pak nás
nejspíš koupí. Co jen s námi bude?
O to usilovněji buší do bubnu ODS. Verheugenovo a Zemanovo komuniké interpretuje
tak, jako by obsahovalo přiznání, že se pracuje na revizi Benešových dekretů. Ale budiž, i
to může být rétorika, předvolební siláctví, hra na téma "vnější nepřítel". Horší ale je, a
to je důvod pro pesimismus a inspirace pro citaci přísloví s tygrem, že se začíná hledat
vnitřní nepřítel.
Předvolební agitační stánek tady u nás v Praze na Smíchově u Anděla nabádal
kolemjdoucí, aby si dobře všímali, co kdo říká... Lehce se mi zachvěl žaludek při četbě těch
řádků... A v Sedmičce televize Nova oznámil Martin Říman, stínový ministr dopravy za ODS,
existenci páté kolony v České republice.
To už jde opravdu do tuhého.
Osmisvazková encyklopedie Diderot definuje tento pojem: je to "politická skupina,
která tajně působí proti svému státu a pro politiku a ideologii protivníka (obvykle
zahraniční mocnost v době krize nebo války)", pojem sám vznikl za občanské války ve
Španělsku.
Martin Říman dokonce nepřímo ukázal na jednoho člena této páté kolony. Jde o autora
článku S českými blázny se nikdo nebaví v MfD z 11.4.;
článek napsal Michal Mocek. Přečtěte si ten článek. Autor v něm vystupuje proti
nacionalismu a v souvislosti s ním rozvíjí teorii, podle níž nacisté zneužili
československou mobilizaci z roku 1938 ve svůj prospěch k ovlivnění britského postoje, jenž
pak vedl k uzavření Mnichovské dohody. Toto je dle Martina Římana akt působení proti
našemu státu a Michal Mocek je součástí páté kolony. Podotýkám, že obvinění bylo
vyřčeno v době, kdy už zazněly hlasy volající po kriminalizaci určitých politických názorů.
Závěrem něco optimismu: zatím to nacionalistické napínání svalů jen zvyšuje všeobecnou blbou náladu v zemi. Zatím Češi zůstávají u piva. Zatím jich není půl druhého milionu v ulicích, jako v Maďarsku. Jakmile totiž po padouších začnou pátrat ne politici a publicisté, ale masy lidí, ano, pak je šovinismus tygr, ze kterého nelze slézt.
Zvláštní otázka!
I s tím patricijstvím je to zvláštní! Pražští patricijové Neffové pocházejí z Lipníku
nad Bečvou, pradědeček Jan Neff tam má ulici a pomník na hřbitově a desku na gymnáziu
(které založil). Část rodiny přišla z Chrudimi. Moje maminka se narodila v Dluhonicích u
Přerova.
Ale připusťme, že jsou nějaké staropražské rody, a že existuje cosi jako pražské
uvědomění nebo dokonce pražský šovinismus.
Pátral jsem v paměti, zdali jsem se s ním někdy setkal.
Malíř Kamil Lhoták říkával, že Balkán začíná za Negrelliho viaduktem (míněno po proudu
Vltavy). Tento výrok nebyl ovšem míněn pro-pražsky. Pražáci taky vytýkají
Nepražákům-řidičům, že zmatkují na křižovatkách a pozdě se rozjíždějí na zelenou. Budiž, asi
na tom něco je. Chudák Nepražák, který se vydá do Prahy autem a chce projet jejím středem!
Však ani Pražáci na tom nejsou o moc líp. Nedávno mě málem naboural jeden Pražák, který
zapomněl, že ulice Ostrovského je z části jednosměrná a nedá se do ní od Anděla z ulice
Nádražní vjet.
Jinak ale - nenapadá mě nic a nenapadá mě jediný případ, kdy by se kvůli něčemu konkrétnímu nebo vůbec nějak Pražáci dívali na Nepražáky skrz prsty.
Možná ovšem, že právě toto je vrchol arogance a nafoukanosti lidí z velkého města vůči obyvatelům měst menších, ještě menších, ba vesnic.
Jo, z druhé strany, tedy vůči Pražákům, to je jiná radost z pošklebování! Však si na to ještě dobře pamatuju z dob, kdy jsem byl vesnický kluk z obce Slapy...
Což o to... stolečků a broušených skleniček rozestavených po bytě zas tak moc nemáme.
Zato se stává, že Bart za mnou přijde do pracovny, chvíli se mi motá kolem křesla a pak ho
začnou svrbět záda.
Stůl pod počítačem, to je pro něho příroda, přesně stejná, jako kmen stromu, jak jsem
už předeslal.
Vleze pod stůl. Není to nějaký chatrný stoleček pro slečinky, je to nejdůkladnější
myslitelný stůl, má ocelový rám a do něho vložené dřevěné desky a je zatížený dvěma
monitory, audiosoupravou, kupou knih a autíčkem na klíček (Schuco Mercedes s diferenciálem,
model 1937). Následuje výjev, který by mohl být převzat do katastrofického filmu o
zemětřesení.
Proč na něj nezařvu a nevyženu ho?
Ale to se má samo sebou, že na něho řvu a vyháním ho. Jenže jeho to řvaní baví a drbe
se s vervou o to větší.
Zeptáte se, proč na něho nezařvu pořádně a nevyženu ho zpod stolu, jako, inu,
jako psa?
Inu proto, že mě to taky baví...