- Šest lidí zůstalo v noci na pondělí v troskách zřícené čtyřpatrové ubytovny Oharka v
Lounech, tragedií je postižena polská rodina, která v hotelu chtěla přespat
- Premiér Miloš Zeman zahájil v Chicagu cestu po Spojených státech
- Od středy bude Svobodná Evropa vysílat z Prahy pro kavkazskou oblast v čečenštině,
avarštině, čerkesštině a ruštině
- Dnes bude poslední den, kdy bude možno podat daňové doznání, formuláře jsou podstatně
složitější než v minulých letech
- Česká asociace pro psychické zdraví zahájila v Praze v pondělí "Měsíc bláznů", akce má
upozornit veřejnost na přítomnost duševně nemocných lidí, kteří potřebují pomoc a toleranci
- Export do zemí Evropské unie za leden a únor má dvojnásobný přebytek ve srovnání se
stejným obdobím roku 2001
- Požár skládky v Zákupech byl uhašen, zasáhl asi čtvrtinu dvou hektarů s 30 tisíci tun
odpadků včetně pneumatik a plastů
Ze soboty a neděle:
- Prezident Václav Havel vyjádřil smutek nad odchodem britské královny matky, ta zesnula
v sobotu ve věku 101 let
- Premiér Miloš Zeman odletěl v neděli ráno do Spojených států a Mexika, spolu s ním
cestují ministr financí Jiří Rusnok a ministr průmysl Miroslav Grégr
- V Zákupech na Českolipsku nadále hořela skládka odpadů, pneumatik a plastů; majitel
nechal skládku zahrnovat hlínou, přes toto opatření bude požár podle názoru hasičů hořet i
pod hlínou několik dnů
- V Prostějově se v neděli zabil maďarský parašutista, podle předběžného vyšetřování muž
doplatil na nerozvážné exhibice během seskoku
- V noci ze soboty na neděli nastal letní čas
- Při sjíždění Ohře zahynul v neděli dopoledne vodák na nebezpečném jezu
- Počasí Praha o svátcích: Tradičně krásné počasí, v neděli a v pondělí bylo ráno trochu
mlžno, ale už před polednem se vyčasilo a hezky bylo až do večera
České jaro (z Čech):
Kohoutek po dvoře běhá,
slepičku k sobě volá:
pojď sem, ty slepičko,
budeš mít vajíčko
ráno, raníčko!
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Z deníčku
Moby Dicka:
Úterý 2. dubna 2002
Naše firma pro zaměstnance, kterým zrušila pracovní místo, nabízí
rekvalifikace, aby mohli přejít na jinou pozici v rámci Českých Textáren.
Zatím se to nikomu nepodařilo. Junior ví proč: "Zbavují se lidí, o které
nestojí. Proto také nestojí o lidi, kterých se zbavili."
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Výlet do středověku ve stínu hypermarketu
Svátky patřily klidu a rozjímání, chválabohu! V naší části Prahy lidé měli mnoho radostí i
všedních starostí - a mohli se podívat na zajímavou expozici středověkého životního stylu.
Je to skanzen nazvaný Tuležim (podle pohádky Jana Drdy), posazený do areálu opuštěného
těžebního místa na cihlářskou hlínu. Kde to přesně je a jak se tam dostanete lépe vysvětlí
tuležimský web.
Z jednoho místa vidíte zajímavý pohled: na obzoru sídliště Stodůlky, pak rozlehlou
budovu hypermarketu Macro a pod tím se doslova choulí roubená vesnička o několika budovách,
osada Tuležim vybudovaná ve středověkém stylu. Postavili ji zájemci a nadšenci pro
středověkou kulturu a styl života. Sestupujete po strmém schodišti, kde jsou značky:
přítomnost, 200 let dozadu, 400 let dozadu. Pak následují smíšené pocity. Romantika toho
místa, roubenice se šindelovými a doškovými střechami... otevřená ohniště v místnosti,
přičemž kouř odchází maličkým okénkem pod dvojicí - relativně - velkých oken. Samozřejmě se
mi líbí kovárna s obrovským sopouchem nad dýmajícím ohništěm, s potěšením pozoruju mladou
ženu, jak vyrábí šindele, nahlédnu do maštale kde dívka hřebelcuje koníka. Jenže pořád si
říkám - v tomhle žili lidé. A co víc. Nemusím sestoupit čtyři, šest set let dozadu, stačí
když se vrátím vzpomínkami do svého dětství. U nás ve Slapech ještě byly autentické doškové
chalupy. Lidi chodili na záchod do budky na hnojišti. A ještě v Praze na Žižkově bylo
běžné, že několik rodin mělo společný záchod a vodovod na chodbě.
Nerad bych, aby si někdo byť jen stínem podezření pomyslil, že mám něco proti projektu
Tuležim. Naopak, jděte se tam podívat. Potěšte se návštěvou dob minulých - a nutno
podotknout, že ve skutečném středověku mnozí lidé žili za nesrovnatelně horších podmínek,
než jsou ty v Tuležimi předvedené. Potěšíte se. Já se taky potěšil - a pak v duchu děkoval
všem těm zvídavým a vynalézavým lidem, kteří se zasloužili o to, že určitý životní styl je
už jen skanzen - v ironickém kontrastu s pozadím velkého, byť nevzhledného města.
RODINA A PŘÁTELÉ: Velmi efektivní sváteční úklid
Zařekli jsme se s Míšou, že věnujeme svátky odpočinku a poklidnému rozjímání. Jenže -
otcové města přistavili kontejner nahoru na plácek, kde se říká U laviček. Takový kontejner
má velmi nepravidelnou periodicitu objevování a jak pravil Kennedy, neptej se, kdy přijede
kontejner k tobě, ale ptej se, co hodíš do kontejneru, když ho přivezou.
V prvním zápalu pracovitosti jsem odvezl do kontejneru velikou krabici plnou haraburdí.
Zbyla v garáži snad ještě odpředloňska - byly v ní pozůstatky po topenářích, kteří nám
montovali nové topení. Byl to podnik trochu riskantní, protože si od minulé neděle kurýruju
hexenšůs a vlečení dvoukoláku zvaného rudlík nedělal mému kříži nejlíp. Míša měla nápad:
Otevřeme třetí, tedy zadní dveře našeho Bobíka (auta) a veškeré neřádstvo do něho nanosíme.
Bobík je auto příruční, spíš menší než malé (Ford Ka), ovšem vejde se do něho
překvapivě mnoho, zvlášť když mu sklopíte zadní sedadla. Takže jsme do něho nanosili
obrovské množství bizarerií, které by udělaly radost sjezdu surrealistů. Bobík si pomalu
sedal na péra, praskal ve švech, až jsem měl dojem, že se stává jakousi obrovskou
vývěvou, která nasává veškeré předměty z podzemí našeho domu. Nakonec přijde na řadu i náš
Bart, vcucne to Míšu, vcucne to mě...
Když byla garáž celkem snesitelně uklizená, usedl jsem za volant, abych neřádstvo
převezl ke kontejneru. S trubkami uřezanými autogenem vraženými za ucho se špatně řídí,
ovšem vzdálenost mezi domem a místu kde se říká U laviček věru není velká.
Nicméně jsem si oddychl, když jsem tam dojel.
Radost byla kalena jen jednou drobnou nepříjemností: kontejner už odvezli.
Takže náš Bobík se stal kontejnerem na kolečkách.
Nepotřebujete metrové odřezky topenářských trubek? Přivezu, a rád!
PSÍ PŘÍHODY: Krajně namáhavý prodloužený víkend
Vy jste si možná o svátcích odpočinuli. Ani já si v tomto směru nenaříkám. Bart je ale blízek vyčerpání. A není divu.
Bart dokáže hlídat dům trvale, přísně a nekompromisně; neujde mu ani jedna stařenka o holi, ani jedna paní s kočárkem, bez komentáře neprojde kolem vrátek mateřská školka. Musí ale mít obecenstvo, rozumí se Míšu, Davida, Irenu nebo mne, v ideálním případě celou rodinu.
Takový ideální případ nastává zřídka - ale o svátcích se rodina sejde skoro v plném počtu. To je pro Barta příležitost, aby předvedl služebí horlivost. Jenže - jak to udělat, aby se vyskytoval zároveň u vrátek, kde se promenují stařenky o holi, musí být ve stejnou dobu se mnou nahoře u počítače, kde kontroluju, jestli opravdu přes svátky nechodí vůbec žádná pošta, a současně musí skákat do proudu vody, když Míša kropí záhonek. Kolem domu vede cesta, má asi tak osmdesát metrů, když vezmeme v úvahu všechny její zákruty. Jen za neděli jsem napočítal sedmadvacet okruhů, jež Bart vykonal. Většinou obíhal dům ve směru hodinových ručiček - v poměru dva ku jedné. Námět pro vědecký výzkum? Náhoda? Je to zvěstování či projev nějaké tajemné zákonitosti?
To nám Bart neprozradí. Ani to neprozradí, jak je možné, že se vyskytuje na dvou místech najednou. Před chvilkou se mi tu zjevil u křesla, funěl mi tu u nohy a snažil se odhadnout, zda se nepřesunu k ledničce - a vlastně současně jsem slyšel Míšu, jak křičí - jedeš, prevíte!
Snažil se vypomáhat v záhonku, kam jsme odpoledne nasázeli gladioly.
Ano, takový prodloužený víkend je pro Barta neobyčejně namáhavá doba.
A co horšího, je to námaha, kterou nikdo neocení.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
NEVIDITELNÝ
PES
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).