- V Sedmičce TV Nova Vladimír Špidla a Ivan Langer podpořili novelu volebního zákonu,
která napraví nesmysl, podle něhož se bude na volební výsledky čekat až do uzavření volební
místnosti v Los Angeles - krajané v zahraničí budou volit do Jihomoravského kraje, ten jim
byl přisouzen losem
- Vláda bude na pondělním výjezdním zasedání v Ostravě jednat o lidoveckém návrhu na
zrušení reklamy na tabák
- Vladimír Špidla odmítl v televizi myšlenku, že by ČR měla znovu otevírat jednání s
Evropskou unií ohledně prodeje půdy cizincům - ten je omezen na sedm let
- Sociální demokracie údajně věnuje sponzorský dar od České spořitelny na charitu
- Komunisté se vyslovují proti tomu, že ČS chce sponsorsky podpořit ODS, Sociální demokracii a Koalici
- Komunistický poslanec Vojtěch Filip řekl v TV Prima, že NATO likviduje bezpečnostní
systém ve světě podobně, jako Hitler likvidoval bezpečnostní systém ve třicátých létech
- Podle výzkumu veřejného mínění si 57% Čechů nepřeje změny Benešových dekretů, jen 12%
uznává, že neměly demokratický charakter
- Na česko-německé konferenci v Jihlavě řekl předseda sudetoněmeckých spolků Bernd
Posselt, že české právní normy odporující právu v EU budou muset být odstraněny bez ohledu
na to, jak se na věc dívají landsmanšafty
- 600 lidí protestovalo v sobotu v Praze proti provádění potratů
- V Praze je znovu otevřena rozhledna na Petříně
- Osm důchodců se v sobotu přiotrávilo při jízdě sněžným pásákem v Peci pod Sněžkou
- U Litovle na Olomoucku se u řeky Moravy ztratil šestiletý chlapec
- Konala se květná neděle
- Počasí Praha: Studené, upršené počasí, občas padalo cosi mezi sněhem a kroupami
Brno:
Lubomír Střítecký
Žilina:
Miroslav Drkoš
České jaro (z Čech):
Buďte, páni, veselí
na tu Smrtnou neděli:
smrt jsme vám odnesli,
nové líto přinesli.
Vítej, líto líbezné,
obilíčko zelené!
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Z deníčku
Moby Dicka:
Pondělí 25. března 2002
Duto Hlav se před týdnem vrátil z dovolené. Zhodnotil ji slovy: "Jak mi
bylo dobře celý týden bez porad!" Takže teď si náměty pro pracovní poradu
zapíše do dokumentu na intranetových KECECH, a to už je rovnou zápis z
porady, kterým se máme řídit, jako by proběhla. Ušetříme tak čas, který
nemusíme na poradě strávit. Ale zato musíme denně zápis z porady
zkontrolovat - často se totiž mění.
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Zdroje blbé nálady
V pátek jsme si mohli v novinách přečíst potěšující zprávu: hrubý domácí produkt vzrostl o
3,6%, nejvíc od roku 1996, kdy začaly hospodářské potíže. Zprávy vyšly z informací Českého
statistického úřadu. Jenže v našich médiích platí zásada: jen špatná zpráva stojí za
uveřejnění, a když je náhodou dobrá, musí se na ní najít něco špatného. Takže zpráva o
vzestupu HDP byly doprovázeny chmurnými komentáři. Především, vláda za to nemůže, vysoký
HDP se vynořil jaksi automaticky ze všeobecné konjunktury, a pak se na jiném místě dozvíme,
že HDP roste navzdory tomu, že jinde ekonomice nekvete. A hlavně: jó, co je to platné, že
nám roste HDP, když máme pasivní bilanci zahraničního obchodu , což je mimo jiné i
důsledek nehorázně tvrdé koruně. Přes silný vzestup má Česko i velké problémy: kvůli
nesnázím zemí EU klesá zájem o české zboží, firmám se plní sklady..., čteme na titulní
straně v otvíracím článku v MF Dnes.
No a druhý den podá týž statistický úřad zprávu, že obchodní bilance skončila v únoru
přebytkem 1,8 miliardy korun, přičemž se čekal schodek 5,9 miliard. Tahle zpráva se
pak objeví někde na straně 15 sešitu P vlevo dole...
Že by měl pravdu Miloš Zeman? Jsme skutečně banda kreténů? Jde nám o senzaci za každou
cenu, má pro nás smysl jen špatná zpráva, jsme bubáci na strašení lidí, a pozbýváme
schopnosti ocenit dobrou novinu? A není tohle jeden ze zdrojů blbé nálady?
Někdy to tak vypadá. Jako by novinářský stav byl traumatizován čtyřiceti lety
povinného chválení, takže musí povinně hanět. Přitom není třeba povinně ani hanět, ani
chválit. Jen uznat, že se někdy něco povede, a tak třeba - říct, že přebytková obchodní
bilance za situace, kdy je česká koruna tvrdá až bůh a Česná národní banka brání, je
úspěch.
RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem se choval neracionálně
Psycholog doktor Slavomír Hubálek právě v rozhlase říkal, že se nyní chovají iracionálně i
lidé, kteří jinak berou rozum do hrsti - zemi zachvátilo šílenství sázek, protože v
jackpotu Sportky je 100 600 000 korun. V sobotu jsme s Míšou zaskočili do trafiky
a nechali si tam na mašině vygenerovat po jednom tiketu.
Na otázku, jaký druh sázení chceme, řekla Míša trafikantce:
"Abychom vyhráli těch sto miliónů!"
Trafikantka nehnula brvou a během pár desítek vteřin bylo vše hotovo. Pak
kasírovala a my si odnášeli naději.
Poprvé v životě jsem vsázel Sportku v roce 1995, když bylo v jackpotu tehdy
neuvěřitelných šestnáct miliónů. Tehdy jsme s mým kamarádem Pavlem Frýbortem pádili do
sběrny v Jungmannově ulici. Tam se ukázalo, že jsme totální hňupové , neboť neumíme
tiket vyplnit. Za asistence notorických sázečů jsme tiket vyplnili, já ho zkazil i přes
všechnu nápovědu, a odešli s hlavou svěží, rozveselenou.
Doba pokročila. Kvůli usmoleným šestnácti miliónům se dnes namáhají jen lidé
iracionální, lidé s prostšími vzorci chování, jak naznačil doktor Hubálek, kdežto my,
racionálové, zůstáváme v klidu. Ožíváme až při vidině sto miliónů. To je prachů! Vypadá to,
že racionalita je něco jako kokosový ořech s tlustou kůrou. Kůra je čím dál silnější. Před
sedmi lety stačilo šestnáctimilionové kladívko, aby pukla, kdežto teď je třeba
stomiliónového perlíku. Autor pikantních románů, italský spisovatel Pitigrilli tvrdíval v
knihách které se jmenovaly jako Pás cudnosti a Denník polopanny, že každá žena je
potenciální prostitutkou, jenomže každá má jinak nastavený ceník. Totéž platí o rozumnosti:
každý dokážeme zblbnout. Hodit sto třicet korun ho kanálu, to je přece pitomost, tak
nejedná rozumný člověk. A abyste si udělali obrázek, do jaké míry mohu znerozumět: když
jsme si s Míšou koupili ty tikety, označili jsme si je jako M a O, abychom se nehádali, kdo z
nás vlastně těch sto milionů korun vyhrál. No a vidíte, fungovalo to - nehádáme se! Bylo
to rozumné a racionální, nemyslíte?
PSÍ PŘÍHODY: První čolci, první hexenšůs
Samozřejmě, že si dávám na záda pozor. Naposledy se mi o hexenšůs postaral Bart - když jsem
ho měl na vodítku a kolem šel Max a Bart sebou cuknul a cukatura se přenesla na záda a
když Max odešel, já odcházel tak trochu v předklonu.
Kdybych chtěl předvést, v jakém předklonu, demonstroval bych to docela snadno. Řekl bych
- takto...
Jak se to stalo?
Nejdříve jsem si nesl vaničku s vodou. Do ní jsem chtěl přechodně umístit čolky,
vylovené z bazénu gumáku: čolci tam každé jaro naskáčou a musím je vylovit dřív, než se
spustí filtrace a voda se začne chlórovat. Lovím je a přenáším do jezírka ve skalce.
Počínal jsem si opatrně, žádné předklony, ty dávají kříži zabrat nejvíc. No a pak jsem si
začal hledět jezírka: vybíral jsem špínu, ovšem opatrně, aby se nic nestalo těm čolkům,
kteří už v jezírku byli. Přirozeně se Bart šel podívat, co se děje. No a já se ohlédl po
Bartovi a už to bylo.
Je zajímavé, že Bart nereaguje na hekání, na chození napříč, na předklony a náklony...
Je mu to úplně fuk.
Hloupej? Vůbec ne. Proč by se měl starat o něčí záda.
To my jsme hloupí, že naše psy pořád pozorujeme. Jako včera. Bart chodil nějak divně a
taky neobvykle mu klapaly drápy. Prohlédl jsem mu nohu - a vida, na jednom polštářku tlapy
na pravé zadní noze mu zůstala skořápka. Sundal jsem mu ji a už neklapal. Myslíte, že
poděkoval? Že se choval jako lev v "akčním filmu", který je celý vděčný zbloudilé slečně,
která mu vytáhne dikobrazí trn z tlapy a poté požírá každého, kdo by jí chtěl ublížit.
Nic takového. Není vděčný, a bezděky mi udělal hexenšůs.
| |
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.