- Sněmovna vyjádřila nespokojenost s prací Václava Havla - jde o to, že jeho kancelář
na tři roky zašila žádost o milost muže, který je obžalován ze zavraždění rakouského občana
na hranicích v roce 1951
- Mluvčí Hradu Ladislav Špaček kritiku sněmovny odmítl poukazem na složitost případu, od
něhož uplynulo padesát let
- Podle Sofres-Factum jsou preference stran takto - ODS 28,6%, ČSSD 23,7%, Koalice 19,4%,
komunisté 15,8%
- Senát schválil zřízení soustavy správních soudů, v jejímž čele bude stát Nejvyšší
správní soud
- Rakouský parlament projednával výsledky protitemelínského referenda a sestavil výbor,
který se má zabývat elektrárnou a shromažďovat argumenty, jež by vedly k zastavení jejího
provozu
- Předseda Evropského parlamentu Pat Cox je na návštěvě v Praze, jedná zde o Benešových
dekretech a doporučuje, aby se o nich diskutovalo až po volbách
- V Brně a v Praze se prodávaly "stužky soužití", peníze půjdou na podporu obětem
rasistického násilí
- Tajemník NATO George Robertson je spokojen se stavem příprav na listopadový summit
aliance
- Na Odře a Otavě je stav ohrožení
- Na horách taje sníh, přesto se v Krkonoších nadále lyžuje
- Počasí Praha: Den začal deštěm, postupně se vyčasovalo až v podvečer bylo celkem hezky
a pršelo až večer
Brno:
Lubomír Střítecký
Žilina: hnusné zamračené, usmoklené, deprimujúce a hlavybolivé jesenné počasie
Miroslav Drkoš
České jaro (z Čech):
Dej nám dobré léto
na pšenice, na žito,
na všecko obilí,
co nám pámbu nadělí.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Z deníčku
Moby Dicka:
Pátek 22. března 2002
Podle Ambrožovy Kočky Kokot svým výrokem o nadhodnoceném prodeji Českých
Textáren chce jejich nákupní cenu srazit. A z rozdílu, za který chtějí
akcionáři firmu prodat a za kolik to nakonec prodají, získá Kokot od kupce
obvyklou 10% provizi. Teď je jasnější, proč zakázal o tomto tématu s
novináři mluvit absolutně všem managorům krom sebe.
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Prazvláštní náhoda, anebo to Impérium vrací úder?
Je to skutečně sakramentská náhoda. Ve středu oficiálně jmenoval prezident Václav Havel
dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou do funkce místopředsedkyně
Ústavního soudu, a na její místo jmenoval Ivu Brožovoou, dosavadní členku kolegia
Nejvyššího soudu. To je prostě fakt. Je také fakt, že prezidentovo rozhodnutí vyvolalo
nevoli "napříč politickým spektrem", protože prezident postupoval dle ústavy a nikoli dle
zvyklostí, že o všem mají spolurozhodovat, lépe pak rozhodovat pořád titíž lidé. A podle
ústavy má rozhodovací pravomoc on spolu se Senátem. Opakuji, toto je omletý fakt.
Je to tedy sakramentská náhoda, že den po jmenování Wagnerové sněmovna
konstatuje nespokojenost s prací Havla! Jde totiž o to, že prezidentská kancelář zašívala
tři roky žádost o milost někdejšího komunistického ozbrojence Oldřicha Kvapila, který je
podezřelý z toho, že v roce 1951 zastřelil v prostoru Folmava Dieberg rakouského občana
Štefana Kollmanna. Úplnou náhodou přišla tato věc na přetřes v interpelacích na ministra
spravedlnosti Bureše, načež bylo konstatováno, že práce prezidentské kanceláře je
přinejmenším v tomto případě špatná. A že takových případů zašívá víc.
Asi taková náhoda, jako kdybyste na Václavském náměstí třikrát po sobě potkali fialovou
krávu Milku.
Tyhle hrátky ve stylu "prezident republiky versus zbytek českého světa" se už staly
součástí folklóru a není třeba se nad nimi mimořádně pozastavovat. I když rychlost, s jakou
sněmovna nastavila prezidentovi nohu po chvíli ponížení je poněkud udivující.
Ale nejen ta je udivující.
Prezidentův věrný Špaček liknavost vysvětloval složitostí případu půl století starého.
Budiž, můžeme akceptovat, i když Mallothův taktéž půl století starý případ je v živé
paměti. Ale věrnému Špačkovi uteklo pár podivných slůvek. Když vysvětloval tříleté
prodlení, řekl též, že Kvapil měl "vlivné přímluvce". Bere prezidentská kancelář v
úvahu vliv přímluvců? Na koho mají vliv přímluvci? Na prezidenta? Na kancelář? Jaký vliv? A
hlavně - kdo jsou ti přímluvci, kteří tlačili na to, aby byl případ co nejdéle pozdržen?
RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem nenačapal policajty na švestkách
Přitom to jednu chvíli vypadalo tak slibně. Říkal jsem si: syčáci, teď vás mám! Jde o
situaci zvanou klasická. Když se jede od Teplic k Lovosicům, minete vlevo u silnice vypálený
bufet (říkám mu absolutní gril), pak se jede s kopce táhlou zatáčkou a už před sebou
vidíte ústí dálnice. Onehdy jsem tudy jel s kamarády a už z dálky jsem viděl skupinu
policajtů a jejich auto. Stáli na začátku dálnice. Už už jsem chtěl na kamaráda za volantem
zavolat, bacha, uhni k Lovosicům - je tam totiž křižovatka a lze tudy jet do města, jenže
nějak jsem ze sebe nevypravil hlásku, vjeli jsme na dálnici, policajti nás stopli a
kamaráda zkasírovali, že prý jel moc rychle a že tam byla šedesátka.
Dnes jsem jel do Teplic znovu s Honzou Březinou ze serveru Grafika. Vyprávěl jsem mu to
a když jsme sjeli z dálnice a mířili k absolutnímu grilu, vyhlížel jsme, kdepak je ta
šedesátka. A žádná tam nebyla! Kousek dál byla osmdesátka, šedesátka žádná.
Radoval jsem se, jak jsem policajty nachytal na švestkách, a až pojedeme odpoledne zpátky,
jak to všechno pěkně zdokumentuju tikitálem a napíšu o tom článek do Neviditelného psa.
Odpoledne jsme se vraceli. Honza jel pomalu, abych nepřehlédl značku, ani kdyby byla
zašitá někde v křoví. Uviděl jsem osmdesátku, tu značku, kterou jsem zahlédl z opačné
strany už ráno. Vyfotil jsem ji. Jedeme dál. Už jsem viděl ústí dálnice, to byl ten
okamžik, kdy jsem zahlédl před pár dny policajty (dnes tam nebyli) a kdy jsem měl na jazyku
varovné zvolání. Zahni do Lovosic... Následovala křižovatka. A před tou zatracenou
křižovatkou je šedesátka! Ona tedy byla až za tím místem, odkud už policajti byli
vidět!
No jo... Tak tedy jsem policajty nenachytal. Můžu jen tiše brblat, že - když je
nebezpečná křižovatka padesát metrů od ústí dálnice, měla by být označena výrazněji, než
značkou 80 / 60. Ale to je jen brblání a ne žádný vítězný skřek opího muže triumfujícího nad
zákeřným nepřítelem.
PSÍ PŘÍHODY: Oklamané psisko a počasí, že by psa nevyhnal
To nám to jaro pěkně začalo. První plnoprávný jarní den a hned jsem musel na Barta udělat
habaďůru. Ještě než začnu vyprávět, podotknu, že VÍM o tom, že jaro začalo 20. března ve
20.16, měli jsme to na Psu ve stručně (a taky vím, že dostanu maily tohoto typu: Myslel
jsem, že jste seriózní člověk, ale hluboce jste mě zklamal a přestávám důvěřovat čemukoli,
co píšete, neboť tvrdíte, že jaro začalo od 21. března atd., atd.)
Ve čtvrtek jsem podnikl s kolegy ze serveru
Grafika výpravu do Teplic, kde jsme vedli seminář o digitální fotografii. Vyjížděl jsem
brzy ráno. Vstal jsem v šest. Mizerný den, lilo jako když publikum brečí v koncovce filmu
E.T. Jakmile jsem začal šramotit, Bart se taky probudil a spustil svůj rituál vítání
nového dne. Jenže, co s ním? Neměl jsem čas na to, abych s ním šel na ranní
procházku, večer jsem se dohodl s Davidem, že s Bartem půjde on.
Nedalo se dělat nic jiného, než psa vystrčit ven. Do deště. Do počasí, do kterého by
psa nevyhnal.
Ano, takový jsem já.
Teprve potom jsem šel do koupelny, abych se osprchoval a oholil. Následovalo oblékání a
teprve pak byl Bart vpuštěn.
Následovalo něco horšího.
Pes vpuštěn, jakž takž utřen vyhrazeným psím ručníkem (s dírou uprostřed), načež jsem
vzal paraple... Bart se zaradoval. Další zklamání! Mým cílem nebyla procházka, nýbrž
kastlík na noviny. V lijavci, pod parapletem, klusal jsem k brance, na níž visí schránka.
Byla prázdná. Vždyť v počasí, do něhož by psa nevyhnal, se noviny neroznášejí, aspoň u nás
ne, aspoň 21. března tomu tak bylo...
Aspoň nebyl ve stavu zklamání Bart sám. On bez procházky, já bez novin.
| |
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.