Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu


 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: pátek 22.3.2002
  • Sněmovna vyjádřila nespokojenost s prací Václava Havla - jde o to, že jeho kancelář na tři roky zašila žádost o milost muže, který je obžalován ze zavraždění rakouského občana na hranicích v roce 1951
  • Mluvčí Hradu Ladislav Špaček kritiku sněmovny odmítl poukazem na složitost případu, od něhož uplynulo padesát let
  • Podle Sofres-Factum jsou preference stran takto - ODS 28,6%, ČSSD 23,7%, Koalice 19,4%, komunisté 15,8%
  • Senát schválil zřízení soustavy správních soudů, v jejímž čele bude stát Nejvyšší správní soud
  • Rakouský parlament projednával výsledky protitemelínského referenda a sestavil výbor, který se má zabývat elektrárnou a shromažďovat argumenty, jež by vedly k zastavení jejího provozu
  • Předseda Evropského parlamentu Pat Cox je na návštěvě v Praze, jedná zde o Benešových dekretech a doporučuje, aby se o nich diskutovalo až po volbách
  • V Brně a v Praze se prodávaly "stužky soužití", peníze půjdou na podporu obětem rasistického násilí
  • Tajemník NATO George Robertson je spokojen se stavem příprav na listopadový summit aliance
  • Na Odře a Otavě je stav ohrožení
  • Na horách taje sníh, přesto se v Krkonoších nadále lyžuje
  • Počasí Praha: Den začal deštěm, postupně se vyčasovalo až v podvečer bylo celkem hezky a pršelo až večer
    Brno:    Lubomír Střítecký
    Žilina: hnusné zamračené, usmoklené, deprimujúce a hlavybolivé jesenné počasie    Miroslav Drkoš

České jaro (z Čech):
Dej nám dobré léto
na pšenice, na žito,
na všecko obilí,
co nám pámbu nadělí.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf vybral Šaman.)

Z deníčku Moby Dicka:

Pátek 22. března 2002
Podle Ambrožovy Kočky Kokot svým výrokem o nadhodnoceném prodeji Českých Textáren chce jejich nákupní cenu srazit. A z rozdílu, za který chtějí akcionáři firmu prodat a za kolik to nakonec prodají, získá Kokot od kupce obvyklou 10% provizi. Teď je jasnější, proč zakázal o tomto tématu s novináři mluvit absolutně všem managorům krom sebe.


ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Prazvláštní náhoda, anebo to Impérium vrací úder?
Je to skutečně sakramentská náhoda. Ve středu oficiálně jmenoval prezident Václav Havel dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou do funkce místopředsedkyně Ústavního soudu, a na její místo jmenoval Ivu Brožovoou, dosavadní členku kolegia Nejvyššího soudu. To je prostě fakt. Je také fakt, že prezidentovo rozhodnutí vyvolalo nevoli "napříč politickým spektrem", protože prezident postupoval dle ústavy a nikoli dle zvyklostí, že o všem mají spolurozhodovat, lépe pak rozhodovat pořád titíž lidé. A podle ústavy má rozhodovací pravomoc on spolu se Senátem. Opakuji, toto je omletý fakt.

Je to tedy sakramentská náhoda, že den po jmenování Wagnerové sněmovna konstatuje nespokojenost s prací Havla! Jde totiž o to, že prezidentská kancelář zašívala tři roky žádost o milost někdejšího komunistického ozbrojence Oldřicha Kvapila, který je podezřelý z toho, že v roce 1951 zastřelil v prostoru Folmava Dieberg rakouského občana Štefana Kollmanna. Úplnou náhodou přišla tato věc na přetřes v interpelacích na ministra spravedlnosti Bureše, načež bylo konstatováno, že práce prezidentské kanceláře je přinejmenším v tomto případě špatná. A že takových případů zašívá víc.
Asi taková náhoda, jako kdybyste na Václavském náměstí třikrát po sobě potkali fialovou krávu Milku.

Tyhle hrátky ve stylu "prezident republiky versus zbytek českého světa" se už staly součástí folklóru a není třeba se nad nimi mimořádně pozastavovat. I když rychlost, s jakou sněmovna nastavila prezidentovi nohu po chvíli ponížení je poněkud udivující.
Ale nejen ta je udivující.
Prezidentův věrný Špaček liknavost vysvětloval složitostí případu půl století starého. Budiž, můžeme akceptovat, i když Mallothův taktéž půl století starý případ je v živé paměti. Ale věrnému Špačkovi uteklo pár podivných slůvek. Když vysvětloval tříleté prodlení, řekl též, že Kvapil měl "vlivné přímluvce". Bere prezidentská kancelář v úvahu vliv přímluvců? Na koho mají vliv přímluvci? Na prezidenta? Na kancelář? Jaký vliv? A hlavně - kdo jsou ti přímluvci, kteří tlačili na to, aby byl případ co nejdéle pozdržen?


RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem nenačapal policajty na švestkách
Přitom to jednu chvíli vypadalo tak slibně. Říkal jsem si: syčáci, teď vás mám! Jde o situaci zvanou klasická. Když se jede od Teplic k Lovosicům, minete vlevo u silnice vypálený bufet (říkám mu absolutní gril), pak se jede s kopce táhlou zatáčkou a už před sebou vidíte ústí dálnice. Onehdy jsem tudy jel s kamarády a už z dálky jsem viděl skupinu policajtů a jejich auto. Stáli na začátku dálnice. Už už jsem chtěl na kamaráda za volantem zavolat, bacha, uhni k Lovosicům - je tam totiž křižovatka a lze tudy jet do města, jenže nějak jsem ze sebe nevypravil hlásku, vjeli jsme na dálnici, policajti nás stopli a kamaráda zkasírovali, že prý jel moc rychle a že tam byla šedesátka.

Dnes jsem jel do Teplic znovu s Honzou Březinou ze serveru Grafika. Vyprávěl jsem mu to a když jsme sjeli z dálnice a mířili k absolutnímu grilu, vyhlížel jsme, kdepak je ta šedesátka. A žádná tam nebyla! Kousek dál byla osmdesátka, šedesátka žádná. Radoval jsem se, jak jsem policajty nachytal na švestkách, a až pojedeme odpoledne zpátky, jak to všechno pěkně zdokumentuju tikitálem a napíšu o tom článek do Neviditelného psa.

Odpoledne jsme se vraceli. Honza jel pomalu, abych nepřehlédl značku, ani kdyby byla zašitá někde v křoví. Uviděl jsem osmdesátku, tu značku, kterou jsem zahlédl z opačné strany už ráno. Vyfotil jsem ji. Jedeme dál. Už jsem viděl ústí dálnice, to byl ten okamžik, kdy jsem zahlédl před pár dny policajty (dnes tam nebyli) a kdy jsem měl na jazyku varovné zvolání. Zahni do Lovosic... Následovala křižovatka. A před tou zatracenou křižovatkou je šedesátka! Ona tedy byla až za tím místem, odkud už policajti byli vidět!

No jo... Tak tedy jsem policajty nenachytal. Můžu jen tiše brblat, že - když je nebezpečná křižovatka padesát metrů od ústí dálnice, měla by být označena výrazněji, než značkou 80 / 60. Ale to je jen brblání a ne žádný vítězný skřek opího muže triumfujícího nad zákeřným nepřítelem.


PSÍ PŘÍHODY: Oklamané psisko a počasí, že by psa nevyhnal
To nám to jaro pěkně začalo. První plnoprávný jarní den a hned jsem musel na Barta udělat habaďůru. Ještě než začnu vyprávět, podotknu, že VÍM o tom, že jaro začalo 20. března ve 20.16, měli jsme to na Psu ve stručně (a taky vím, že dostanu maily tohoto typu: Myslel jsem, že jste seriózní člověk, ale hluboce jste mě zklamal a přestávám důvěřovat čemukoli, co píšete, neboť tvrdíte, že jaro začalo od 21. března atd., atd.)

Ve čtvrtek jsem podnikl s kolegy ze serveru Grafika výpravu do Teplic, kde jsme vedli seminář o digitální fotografii. Vyjížděl jsem brzy ráno. Vstal jsem v šest. Mizerný den, lilo jako když publikum brečí v koncovce filmu E.T. Jakmile jsem začal šramotit, Bart se taky probudil a spustil svůj rituál vítání nového dne. Jenže, co s ním? Neměl jsem čas na to, abych s ním šel na ranní procházku, večer jsem se dohodl s Davidem, že s Bartem půjde on.
Nedalo se dělat nic jiného, než psa vystrčit ven. Do deště. Do počasí, do kterého by psa nevyhnal.
Ano, takový jsem já.
Teprve potom jsem šel do koupelny, abych se osprchoval a oholil. Následovalo oblékání a teprve pak byl Bart vpuštěn.
Následovalo něco horšího.
Pes vpuštěn, jakž takž utřen vyhrazeným psím ručníkem (s dírou uprostřed), načež jsem vzal paraple... Bart se zaradoval. Další zklamání! Mým cílem nebyla procházka, nýbrž kastlík na noviny. V lijavci, pod parapletem, klusal jsem k brance, na níž visí schránka. Byla prázdná. Vždyť v počasí, do něhož by psa nevyhnal, se noviny neroznášejí, aspoň u nás ne, aspoň 21. března tomu tak bylo...
Aspoň nebyl ve stavu zklamání Bart sám. On bez procházky, já bez novin.


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.