České jaro (z Čech):
Když jsem jel okolo fary,
kolečka mně mrňoukaly,
pan farář se z okna kouká:
"Chlapče, co ti to mrňouká?"
"Pane farář, kolečka,
kolomaz snědla kočička."
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf vybral Šaman.)

Z deníčku Moby Dicka:

Čtvrtek 14. března 2002
Podvedoucí Trn dorazil dnes pět minut po sedmé. Drn s Juniorem už pilně zírali do monitorů. V knize příchodů někdo podtrhl tlustou čarou Drnův a Juniorův včasný příchod. Trn začal křičet: "Tohle je od vás normální habaďůra!"

Akce Mironet skončila, ale kdo to zaplatí?
Až Ústavní soud rozhodl v kauze počítačové firmy Mironet,. Čtenáři si možná vzpomenou na bombastickou akci policie, která vtrhla "do Mironetu" a zabavila počítače s nainstalovaným ilegálním softwarem. Ústavní soud konstatuje že šlo "o omyl", neboť šťára neproběhla v sídle společnosti, ale v sesterských firmách, přičemž Mironet na ně neměl přímý vliv. To je hezké a Mironet může být rád. Dostalo se mu spravedlnosti, Ale dostane se mu náhrady poté, co byl veřejně vláčen coby podvodnická organizace? Dá se vyčíslit, jakou finanční ztrátu mu kovbojský nájezd policajtů z Prahy 6 způsobil?

V poslední době - vyrazila na čtrnáct dní s kamarádkou do Ameriky (loni na jaře) a já toho využil k přestavbě kotelny! Dnes šla do města na celý den. I toho jsem využil - zapálil jsem hromadu klestí, uschlých větví, šlahounů pořezané vistárie, prostě palivo nashromážděné za celou zimu.

Možná je to naposledy, možná už v příští sezóně vyjde nějaké to nařízení, zakazující takové svévolné pálení. Míša ho u nás doma vyhlásila už dávno. Nevedly ji k tomu ani tak ohledy ke vzduchu - dobře by se žilo na světě, kdyby k nebi stoupaly jen kouře k ohýnků na kterých se pálí větve! Má představy o ohýnku asi takové, jako globáci o elektrárně v Temelíně: od ohýnku chytne betonová zeď, od zdi náš dům, pak oheň přeskočí na sousední domy a do týdne lehne popelem levobřežní část Prahy. To je maximalistická vize zkázy. Minimalistická, mnohem reálnější: propálené kalhoty, otevřeným oknem nafoukaný smrad do bytu, ohořelé vlasy, saze po zahradě.

Nutno dodat, že ke všemu tomuto výše uvedenému došlo.
A navíc - nemůžu teď najít brejle!
Když zápasíte s ohněm, bráníte kalhotám ve vzplanutí, pozorujete, zda se sloup kouře vyhýbá otevřenému oknu (nevyhýbá se), přestanete na brejle dávat pozor. A teď si říkám: spadly mi z nosu a já si toho v zápalu ohněstrůjcovství nevšiml? Neměl jsem je? Najdu rozbitá sklíčka v popelu?

Ale nešť. Drobné i méně drobné ztráty patří k dobrodružství, a konání zakázaných prací za manželčiny nepřítomnosti je dobrodružství.

Mám samozřejmě dvě metody, jak Barta oddělit od proudu vody tryskajícího ze stříkací pistole. Jedna je nehumánní, druhá lstivá.
Ta nehumánní spočívá v tom, že ho zavřu v domě, případně ho strčím za plůtek oddělující dvě poloviny naší zahrady. Je to metoda stoprocentně efektivní, jak už ty nehumánní metody bývají, jenže na ni nemám srdce.

Druhá metoda je lstivá: držím stříkací pistoli hodně vysoko, tedy nad hlavou. Bart z nějakého důvodu chce zakousnout proud vody asi tak metr od ústí pistole - nikdy neběží ve směru balistické křivky a nevrhá se do proudu v místech, kde už je zlomen gravitací a padá k zemi. No a když tady držím pistoli nad hlavou, Bart nedoskočí. Zdá se, že ho to baví, skáče a skáče a já kropím a kropím a všichni z toho mají užitek: Bart má legraci, květiny vodu, Bart je suchý, a já nemám špatný pocit z toho, že jsem psa nehumánně zavřel do separace.

Tak tomu bylo i dnes. Začal jsem stříkat, pistole byla pěkně vysoko, Bart skákal... načež se vzchopil ke skoku svého života, nabyl takřka kosmické rychlosti, gravitace přestala působit... načež se vzpamatovala, postřehla že se jí pes vymyká z náruče, chňapla ho a strhla - a on padnul na záda, jak se ve vzduchu přetočil!

Je to tvrdý chlapík a ani nekvíkl, jen se překulil a pustil se dál do boje s vodou.

To už jsem ho chlácholil a hladil a abych ho odškodnil, pustil jsem vodu ve výši jednoho metru a Bart se do ní s chutí zakousl a blaženě se topil a pak vběhl do křoví, aby se osušil v prachu a uschlém listí, takže jsem ho musel honit pryč. Dosušil jsem ho froté ručníkem (má speciální froťák s dírou uprostřed) a nezdálo se, že by nebyl se svým výkonem spokojen.