- Podle očekávání Miloš Zeman odmítl nabídku ministra Miroslava Grégra na demisi v souvislosti s nedodržením termínu, kdy měl být Temelín uveden do provozu
- Opozice navrhuje, aby vláda odvolala privatizaci ČEZu, podle tisku mezirezortní komise privatizaci nedoporučuje po posouzení nabídek dvou zájemců
- Vláda názory mezirezortní komise projedná ve středu - čeká se, že privatizaci odloží
- Čtyřkoalice hodlá vyzvat ČSSD k jednání o změně ústavy, která by vedla k přímé volbě prezidenta
- 31 procent občanů je spokojeno s politickou situací, 63 procent je nespokojeno
- Dědici Josefa Lady odmítají expozici malíře Tomáše Vaňka v Národní galerii -Tomáš Vaněk doplňuje Ladovy motivy tím, že k nim přidělává pohlavní orgány, a dědici dosáhli toho, že Vaňkova plátna byla v galerii zarouškována
- Lékař Ladislav Cejnar byl zproštěn viny v soudním procesu, v němž se mu přikládala odpovědnost za smrt 17letého mladíka předávkováním tišícími prostředky
- Václav Havel doprovázený manželkou odletěl na léčebný pobyt na ostrov Lanzarote
- Podle vyšetřování se zdá, že neštěstí v dole Schöller u Kladna loni v listopadu zavinili kuřáci
- Počasí Praha: nad nulou, nepříjemné ovzduší
Česká zima (z Chodska):
Jeden tyjden, dje neděle,
naše Káče tůze přede,
tůze přede, tůze motá,
to je Káča pracovitá.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Z deníčku Moby Dicka:
Středa 9. ledna 2002
Problém s plánovaným pátečním požárem: Lidi, uvízlé ve výtazích,
vytahovali dříve výtaháři. Jenže ti byli liberalizováni jako první. Pak to
dělali klimatizáci. Taky skončili. Pak naši hasiči - už je nemáme. Nakonec
to autsoursovala jakási firma. Při ozdravné kůře s ní byla rozvázána
spolupráce. Hlav navrhl, aby lidi vytáhl z výtahů Ambrož - má výtahářské
zkoušky. Ten si už mne ruce: "Duto Hlav je přece plánovanou obětí. A plán
se musí splnit!"
OKNO DO DALEKÝCH KRAJŮ - výpravná obrazová publikace PODIVUHODNÝ SVĚT
z vydavatelství Reader´s Digest VÝBĚR vás doprovodí na
nejzajímavější místa na světě slovem i obrazem - tentokrát navštívíme Jižní
Ameriku. Nebojte se suchého poučování - je to strhující vyprávění doprovázené množstvím
fotografií a ilustračních kreseb a map.
Inzerce
|
|
Čistě textová verze Neviditelného psa, vhodná pro PDA, je zde
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Nová pravda Přemysla Klímy
V dnešním Radiofóru vystoupil generální ředitel Přemysl Klíma. Pan redaktor Jan Pokorný mě
pozval do besedy prostřednictvím telefonu (z mé strany mobilního...).Pan ředitel Klíma ve
snaze vysvětlit vše na názorném příkladu restaurace, kde si každý může vybrat co je mu
libo. Oponoval jsem jiným příkladem: pan Klíma je restauratér, který tvrdí, že se mu
nevyplatí udržoval nádobí a příbory v čistém stavu a proto napaří návštěvníkům paušál za
nádobí a ubrus. Ostatně, v mnoha restauracích se platí tak zvaný "couvert" - a existuje tak
zvané "špuntovné" v tom případě, kdy vám restauratér dovolí třeba při slavnostech) si
přinést vlastní pití. Ze špuntovného se platí náklady na restauraci. Jenže Klímova restaurace se stará hlavně o couvert a špuntovné a je mu jedno, jestli se někdo v restauraci nají.
Do nekonečna bychom se mohli bavit o nádobí, příborech a řízku.
Přemysl Klíma však užil v závěru debaty ještě jednoho zajímavého argumentu, který je
třeba brát v úvahu.
V jeho pojetí ono rebalancování cen je podmínkou zavedení skutečné konkurence.
Jak to vysvětlit:
Kdyby se neplatil žádný paušál a Telecom by pustil na svoje dráty dejme tomu
Pesocom, aby tam provozoval telefonní spojení, Pesocom by mohl nabízet třebas
poloviční tarif než Telecom, protože by nemusel splácet žádné investice ani provoz (užil jsem
záměrně ekonomicky zcela krajního a tudíž absurdního příkladu). Ve skutečnosti je třeba ty dráty
natahané po celé republice zatížit nějakou platbou, aby se zaplatilo jejich zavedení a
údržba a provoz - a pak může telefonii provozovat třeba čertova babička a bude účtovat jen
svoje náklady a bude záležet na kvalitě nabídky a služeb a na vnitřní hospodárnosti
firmy.
Zpět k příkladu s restaurací - budou se v ní střídat různé směny kuchařů a číšníků, ale
musí být nějaká složka v ceně jídla, aby se zaplatila investice a provoz. Za ideálního stavu by se různé party mohly o restauraci dělit a všichni by vydělali a zákazníci by byli spokojeni.
Tohle se dá pochopit a takto argument Přemysla Klímy beru a chápu.
Co ale neberu je to, že skutečná ekonomika polostátního Telecomu je tajnější než projekt
Manhattan koncem roku 1944. Místo otevřené hry s veřejností žongluje Telecom s čísly
a snaží se ji přesvědčit, že zdražování rovná se zlevňování. Vždycky jsem byl přesvědčen, že
jeden velký problém Telecomu je ve špatné komunikaci s veřejností. Škoda, že je příliš
navyklý na politické pletichy, vypouštění informační mlhy a hru s čísly, místo aby otevřel
poctivou hru. Chceme vědět: kolik stály investice, kdo je zaplatil, jaké jsou reálné
náklady, kolik peněz Telecom potřebuje, aby otevřel svoji síť konkurenci? Máme právo na
tyhle informace, vždyť to pořád ještě je polostátní podnik.
RODINA A PŘÁTELÉ: Praktická ukázka výhod mobilu
Můj psí souputník pan Suchý se už také zmobilnil: dostal mobil k vánocům, takže v tříčlenné
rodině už mají mobily dva. Dnes ráno jsme to probírali. Předával jsem mu nějaké zkušenosti
- a ukázalo se, že pan Suchý nemá mobil sebou. Pro jistotu ho nechává doma.
Takže jsme spustil přednášku na téma "mobil má smysl, jenom když není doma" a pan Suchý
pokyvoval, jako kdybych ho poučoval o tom, že nejlepší přesnídávka je neoholený ježek,
samozřejmě zadkem napřed.
Večer jsem odcházel z domu - samozřejmě s mobilem v kapse. Doma zůstávala jen Irena,
moje dcera, Míša a David doma nebyli. Irena si myla vlasy.
"Vrátím se za hodinu."
"Cože? Meju si vlasy!" křičela na mne Irena přes hukot karmy a šumění sprchy.
Vyšel jsem z domu a pohladil mobil v kapse. Vzpomněl jsem si na pana Suchého. Rozhodně
ho musím časem přesvědčit, že bez mobilu se nemá chodit ven... Za těchto úvah jsem došel k
brance, abych zjistil, že kapsa je prázdná. Mobil v ní byl, klíče nikoli.
To nevadí, napadlo mě. Mám přece mobil, zavolám Ireně.
Zvolil jsem Irenino číslo... čekal jsem jedno zvonění, pět, deset...
Co ta holka dělá? No ovšem, myje si vlasy, a jakmile si ženská myje vlasy, stráví půl
další hodiny fénováním a pak bych musel aktivovat protipožární sirénu, abych ji
upozornil na to, že telefonuju.
Přelezl jsem plot a šel jsem k sousedům vypůjčit si rezervní klíče.
Za půl hodiny zvonil mobil.
"Ahoj táto, měla jsem tě na nepřijatém hovoru. Co jsi potřeboval?"
"Chtěl jsem vědět, jestli mi funguje mobil." Bude si myslet, že jsem cvok. Co by si
myslela, kdyby věděla, že chodím ven bez klíčů a lezu přes plot?
PSÍ PŘÍHODY: Žárlení na malou Bonnie
Občas mi vybude čas na procházku s Bartem v poledne. Obvykle jezdíme do Prokopského údolí, v zimě raději chodím na starou stezku, tedy na vyhlídkovou cestu Mrázovka. Chodí tudy úplně
jiná sestava než ráno. Dnes kupříkladu jsem potkal paní, která vedla čtyřměsíční
rottweilerku Bonnie.
Bart se o psí holčičku velmi zajímal a taky Bonnie byla novým kamarádem nadšená - a
nevadil jí ani jeho náhubek (jiné psí dámy jsou obvykle šokovány a uraženy, když se Bart
jim s košíkem na hubě dvoří). Samozřejmě, že se mi psí holčička taky líbila. Čtyři měsíce -
to už je pořádně veliký pejsek a přesto má ty legrační štěněčí pohyby. Navíc, rottweileři
si je dovedou kupodivu zachovat aspoň trochu - do vyššího věku.
Jakmile jsem se k Bonnie sklonil, abych ji pohladil - to bylo zle!
Hned byl Bart u mě a nastrkoval mi svou hlavu. Jsem tu taky, pane! Tvrdě vymáhal
hladicí kvótu - jistě čtyři k jedné: za jedno pohlazení Bonnie mu náleží kompenzace
ve výši čtyř pohlazení.
Bonnie je první pes té paní a vyptávala se mne, jak se s rottweilery má zacházet.
To je mi otázka... Cizí haranti se dobře vychovávají, říkávala moje maminka. O psech to
platí taky. Takže paní se ode mne dozvěděla, že na rottwíky platí přísnost a důslednost.
Žádné štráchy, žádné kompromisy, žádné dohadování...
Tohle jsem té paní vykládal. Nevím, jestli to dost dobře pochopila. Bonnie ano. Od té
chvíle se ke mně chovala s krajním odporem, nenechala se pohladit a tak sem Bartovi už nedal
důvod k žárlivosti.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.