|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
Neviditelný pes knižně
Nové knižní vydání Bartových příhod vyšlo! Za 219 Kč je k dostání v lepších knihkupectvích - na př. v Praze v Krakatitu v Jungmannově 14, nebo objednat mailem . |
Česká zima (z Vysočiny):
Já sem malej chocholáč
přišel jsem k vám pro koláč;
koláček mi dejte,
nic se mi nesmějte!
Budete-li se mi smát,
čtyry koláče mi musíte dát.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf vybral Šaman.)
Z deníčku Moby Dicka:
Středa 2. ledna 2002
Ředitel Běsný Kokot zahájil nový pracovní rok projevem v závodním
rozhlase: "Bouřlivě se rozvíjející trh na poli mektů a tlachů, větší
flexibilita konkurence a cenové tlaky způsobují, že se nám nedaří plnit
očekávaný nárůst výnosů. Tento nepříznivý trend vyrovnáme pružnou tvorbou
cenových programů." Je to tak. Zdražujeme.
Čtvrtek 3. ledna 2002
Na závěr včerejšího rozhlasového projevu ředitel Běsný Kokot pravil:
"Největším kapitálem, který naše firma má, jste právě vy, naši zaměstnanci,
se svým technickým i lidským potenciálem. Čekáme vaše zapojení do realizace
plánů, projektů a stanovených cílů." Čtvrtá vlna liberalizace se blíží,
nikdo nesmí zůstat nezapojen. Pro nové čtenáře mého deníčku - zase se bude
propouštět.
Pěknou sněhovou kalamitu jsem zažil v roce 1969, když jsem sloužil na vojně v Bratislavě. Tehdy to ovšem bylo i ve městě - chodníky byly zasypané do výše zábradlí na křižovatkách a když jste chtěli přejít ulici, museli jste sestoupit po schůdcích vydlabaných ve sněhu.
My obyvatelé pražského centra tedy sledujeme kalamitu v teple, na obrazovkách televizoru. Přece jenom je to méně děsivá podívaná, než záplavy. I když... kdo ví, co nás čeká na jaře.
Takže - přeji čtenářům z postižených okresů (pokud mají náladu hrabat se v internetu), aby vše šťastně přečkali. A na ulice a silnice se nepouštějte bez zimních pneumatik! Údajně je používá jen třicet procent řidičů.
Do toho přijíždí Deus Ex Machina.
Vyprávěl kamarád:
"Na sněžném skútru Yamaha přijel chlapík s vizáží a chováním Paul Newmana, v černé
kombinéze s nápisem POLICIE. S nikým se nedohadoval, nikomu nenadával, od nikoho nechtěl
papíry. Nasazoval lidem řetězy a ani nechtěl, aby vylezli - jediné co chtěl bylo, aby už
byli pryč. A tohle trvalo tři dny!"
Nechtělo se mi tomu věřit. Letos oslavím čtyřicáté výročí držby řidičáku a stalo se mi jedinkrát v životě, že v kritické situaci policajti pomáhali - stalo se to myslím před dvěma lety v Brně, psal jsem o tom ve Psu. Kamarád je taky takový veterán českých silnic a má podobné zážitky.
"Nezajímavější ale na tom bylo, že..." Skoro se zdráhal to doříct. "Vony po tom policajtovi letěly holky!"
Božínku, proč by ne! Holky letěj na pořádné chlapy, kéž by jich bylo u policie čím dál víc!
Probudil jsem se, když mi pes ryl čumákem díru do ledvin. S vizí odklízení sněhu na mysli jsem vložil do hlasu hodně vemlouvavost. Přiměl jsem ho k odkladu, byl milosrdný, ulehl, chvilku podřimoval. Potom, když bylo na hodinách sedm, vstal a dal najevo, že další odklady nestrpí. Byl nekompromisní.
Nebudu z toho dělat drama. Konec konců, vždycky se vychopím, vždycky popadnu hráblo, vždycky tu cestu proházím.
Zabalený do bundy, šály, obut do křusek, otevřel jsem dveře, připraven vnořit se do
závěje.
Před barákem nebyla závěj.
Před barákem dokonce nebyla ani vrstva sněhu, aby stála za řeč. Dokonce tam nebyla ani
sněhová krupička a cesta před naším pozemkem byla absolutně čistá.
Už jsem si říkal, že mě bere fantas, anebo že došlo k unikátnímu meteorologickému jevu
- že totiž sněžilo na jedné straně domu a na druhé nikoli.
Pak ale jsem přišel na jiné vysvětlení: foukal vítr a navál ze střechy sníh na
balkón. Vysvětlil jsme to Bartovi. Toho však zajímají jiné věci.