- Sněmovna schválila zákon o transformaci Českých drah, které se rozdělí na firmu
spravující infrastrukturu a firmu provozující dopravu
- Sněmovna schválila novelu zákona o Ústavním soudu, která přihlíží k integračnímu
procesu
- Ředitelka galerie Zlatá husa namítá proti pondělní prohlídce za asistence justiční
stráže, kontroloři pátrali po majetku Vladimíra Železného
- Poslanci a senátoři Čtyřkoalice požádali Ústavní soud, aby zrušil část obchodního
zákona, která podle nich diskriminuje malé akcionáře
- Čtyřkoalice zároveň navrhuje pozastavení privatizace strategických podniků
- Státní zástupce zrušil obvinění Železného advokáta Rozehnala z neoprávněného držení
platební karty
- U obvodního soudu v Praze pokračoval soud s estébáky a exministrem Obzinou ve věci
kauzy Asanace, proces byl odročen na začátek února
- Městský soud propustil z vazby uzbeckého disidenta Mohameda Salicha, který byl zatčen
na základě zatykače Interpolu
- Ve třetím čtvrtletí vzrostla ekonomika o 3,2%, je to vyšší růst než v západní
Evropě a USA
- Pro čtvrté čtvrtletí ekonomové čekají jisté zmírnění růstu, také v roce 2002 bude růst
zřejmě v úrovni 2 až 3%
- Počasí Praha: Teplota těsně nad nulou, sníh roztál - a několik vloček taky popadalo
Brno: ráno ještě trošku sněžilo, přes den lehce tálo
Lubomír Střítecký
Žilina:
Miroslav Drkoš
Česká zima (ze Slovácka)
Má mamička neví
ani vědět nesmí,
za kým mé srdéčko
ve dne v noci teskní.
Teskním, bože, teskním,
za synečkem hezkým,
žalovala bych sa,
svej maměnce nesmím.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Prosba o spolupráci
Zahájil jsem práci na novém projektu. Jde o novelu, která se odehrává v Praze na Žižkově, v době mého dětství, v polovině padesátých let. Potřeboval bych konzultaci s někým, kdo si to pamatuje taky, a pokud možno kdo má fotky z té doby. Co jsme nosili na sobě? Co se hrálo v biáku? Co jsme četli? Pamatuju na Nepolapitelného monitora... Ale co dál? Zkrátka - hledám pamětníky, ochotné spolupracovat.
Děkuji, Ondřej Neff
|
|
NÁDHERNÝ VÁNOČNÍ DÁREK - výpravná obrazová publikace PODIVUHODNÝ SVĚT
z vydavatelství Reader´s Digest VÝBĚR
v pěti ukázkách vás seznámíme s koncepcí této knihy, která je skvělý dárek pro každého
milovníka cestování. I ten kdo nikdy nevytáhl paty z domova ji bude číst jako úchvatný
příběh. Získáte jedinečnou možnost navštívit džungle, pouště, jezera, řeky, ostrovy, lesy,
hory a planiny a dozvíte se vše o rostlinách, zvířatech a lidech, kteří je obývají. V dnešní
ukázce navštívíme temný kontinent - Afriku.
Inzerce
|
|
Čistě textová verze Neviditelného psa, vhodná pro PDA, je zde
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Novináři - pomozme kolegovi v nesnázích!
Dovolte, abych se vrátil k události zpravodajsky již vyčpělé: 7. prosince jsme zde psali o
tom, že pražský Vrchní soud rozhodl, že Miloš Zeman se nemusí novináři Ivanovi Brezinovi
omluvit za pomluvu, která stála novináře místo, a naopak novinář musí zaplatit soudní
výlohy ve výši 38 tisíc. Byl to, počítám-li správně - pátý soud, čtyři předešlé daly
zapravdu novináři, který byl premiérem křivě obviněn, uražen, pošpiněn - a poškozen,
protože přišel o místo.
Byl jsem zvědav na to, jak se novináři zachovají na tento neuvěřitelný příklad
arogance moci, kdy moc ztělesněná Milošem Zemanem dala najevo, že si může dovolit v
oboru nactiutrhání doslova všechno, protože jí naše soudnictví nakonec bude zobat z ruky.
To, že byl Miloš Zeman zproštěn viny (před tím čtyřikrát potvrzené) je podobný výsměch
spravedlnosti, jako když Libor Novák se nemusel trestně zodpovídat za daňovou machinaci,
kterou sám podepsal (jde o případ falešných sponsorů ODS). Jeho etická komise ještě před
půl rokem konstatovala, že "na základě zjištěných skutečností ( mimo jiné vyjádření
Elektrárenské společnosti ČEZ, která konstatovala, že Ivan Brezina nemá a nikdy neměl
smlouvu s ČEZ, ani nikdy nepracoval na její objednávku) konstatuje, že obvinění Ivana
Breziny z korupce bylo nepodložené. Ivan Brezina se proti obecně platným etickým normám
neprovinil." Dalo by se čekat, že Syndikát bude ostře protestovat jak proti útoku na
novináře (třebaže není členem Syndikátu), tak proti pokroucení práva ve prospěch špinavé
lži. Volal jsem tedy do Syndikátu novinářů, abych se na to poptal. Byl jsem ujištěn, že Syndikát nebude reagovat. Dalo se to čekat poté, co byla
vyštípána nepohodlná a věčně remcající syndička Irena Válová.
Zvědavě jsem si otevřel Mediareport, orgán Nadace Ferdinanda
Peroutky. Jak se postaví tento profesní orgán k poslední z dlouhé řady skandálních útoků na
novinářskou profesi? Mediareport zajímá kauza Železného a jazykový nešvar, kdy se v novinách kupříkladu píše, že "maminka prováděla výšivku a oba bratři prováděli střelbu z praku." Tak to je palčivý problém dne.
Nebudu popisovat, kam všude jsem ještě volal, s kým mluvil a s jak vlažnou reakcí jsem
se potkal. Solidaritu projevuje týdeník Respekt, sám napadený týmž Milošem Zemanem s
otevřeným záměrem zničit nezávislý týdeník. Jinak - zatím ticho po pěšině. Je mi z toho velmi smutno. Jde mimo jiné o finanční pomoc novináři, který se nedopustil ničeho, jenom byl obětí nestydaté lži, ze které se Zeman klukovsky vykroutil tím, že ji hodil na někoho jiného. Obracím se tedy na kolegy s prosbou, aby Brezinovi pomohli. Podporou, i finanční částkou. Nenechme v tom Ivana lítat.
RODINA A PŘÁTELÉ: Vánoce znamenají pečení cukrátek a tekoucí nervy
Celý proces začíná ušlechtilým předsevzetím, že se letos napeče podstatně méně cukroví než
kdy jindy. K čemu tolika cukroví? Všichni členové rodiny chtějí hubnout, to zaprvé. Bart se vždycky přežere a je mu špatně, to zadruhé. Nemáme v rodině malé děti, to zatřetí. A tak
vůbec - to začtvrté.
Těsto na výrobu vánočního pečení má však tu základní vlastnost, že se ho nedá udělat
málo. Asi je to dáno počtem použitých vajec, nebo čím vlastně - každopádně, v určitém
stádiu výroby pečiva nastává bědování nad množstvím těsta. Bývaly doby, kdy jsme užírali,
zejména David a já, a pochopitelně i Bart se v tomto smyslu činil. Letos, to přísahám,
jsme abstinovali, dobrovolně, dokonce i Bart neloudil, protože je mu špatně i bez
vánočního pečiva.
Proces vrcholí scénou, k níž došlo dnes:
Větříte, čmucháte, a pak řeknete: Nepálí se něco?
"Linecké koláčky!" zvolá Míša a běží ke sporáku.
Láteří. Rázná žena, životem prověřená dovede láteřit vydatně a barvitě.
Snažím se chlácholit. I to je daný rituál. Poukazuju na to, že pečivo barvy hnědavé,
řekl bych vyzrálé, je oku více lahodné, než nějaké bledulovité pečivo tak zvaně normálně
upečené. Navíc, koláčky, až dozrají a uleží se, budou poprášeny cukrem, a nikdo nebude
cukrovou vrstvu oškrabovat a spektrometrem měřit barevnost koláčku. Kromě toho, linecký
koláček sestává ze dvou kotoučů; jeden je plný, v druhém je díra, a oba jsou slepeny
zavařeninou. Jakmile je zavařeninou slepen kotouč bledý a vyzrálý, nastává chuťové spojení
neobyčejně dynamické.
Toto hovořím, a to je úvod k vrcholu výjevu. Míša praví:
"A za to můžeš ty! Kecáš tady, rozptyluješ mě a já pak zapomenu, že mám plech v
troubě!"
PSÍ PŘÍHODY: Falešné předpoklady, problematický výsledek
Bolavá záda, to není nic příjemného. A co to s nimi udělá, když máte na
konci horolezeckého lana půlmetrákového rottweilera?
Míša mě varovala - když viděla, že se hrabu z postele, jako když leze bába ze seníku.
Říkala: nechoď s Bartem na procházku, necháme ho na zahradě, on si tam pomůže sám.
Šel jsme s ním na procházku. Nerad působím zklamání lidem i psům, a procházka je něco,
co na tomto světě Barta opravdu těší, kromě žrádla. Navíc je to chudák poblitej,
musí držet dietu a jistě propadá trudnomyslnosti. No a pak - pokládal bych to za kapitulaci
před neduhem!
Rozhodl jsem se takto: vyrazím přesně ve čtvrt na osm, to je doba, kdy bývá na Černém
vrchu a na Mrázovce nejmíň psů, čili je nedopsáno. No a zvolím trasu, kudy pejskaři
skoro vůbec nechodí, totiž po schodišti kolem zahrady zámečku Bertramka. Dojdu do půlky a
pak to vezmu nahoru, cestou přes vrstevnice, ke stadionu a pak hned domů. Bude to sice
procházka čtvrtinová, ale to Bart nepozná.
Jak vymyšleno, tak učiněno, ve čtvrt na osm jsem vkročil na schodiště a belhal jsem se s
Bartem na řemenu (dnes ne na horolezeckém lanu) podél zdi zahrady Bertramky. Takže si
představte: po levé ruce zeď, po pravé ruce prudký svah, navíc zasněžený.
No a samozřejmě, že po dvaceti metrech, kdy nebylo cesty zpět, se ozvalo povědomé
vrrr...haf za našimi zády! Byl to Brok, pravda, na řemenu, při pohledu na Barta
rozparáděný a Bart se taky změnil v ranec chlupatého dynamitu.
Že já tu moudrou, prozíravou ženu neposlechl!
Každé hafnutí, každé cuknutí mi vráželo špendlík do křížové kosti. A ta cesta podél zdi
je nekonečně dlouhá, něco jako Čínská zeď... Ne vždycky, jenom když vás bolí záda a snažíte
se odvléct rottweilera, který se těší na pranici.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.