|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
Neviditelný pes knižně
Nové knižní vydání Bartových příhod vyjde tento týden! Budeme informovat, kde je kniha k dostání. |
Česká zima (z Kouřimska)
Kdyby byly Penčice
za Voděrady,
dala bych ti hubičku,
na obě strany,
ale že jsou za vodou,
za vodičkou studenou,
nedám tobě hubičku
ani jedinou!
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Z deníčku Moby Dicka:
Pondělí 10. prosince 2001
Vedoucí ing. Duto Hlav nás informoval o čtvrté vlně liberalizace:
Proběhne až v květnu příštího roku. Propustí se dalších 10 procent
zaměstnanců. "To je pouze nezávazný slib, nikoli plán," uklidňoval nás.
Badavá nám pak prozradila, že se podle tohoto "slibu" už sestavují byznis
plány na příští rok.
|
Pochyby samozřejmě přetrvávají.
Bylo totiž od začátku zřejmé, že vláda má na Gripeny chuť, což poněkud zpochybňuje
férovost soutěže. Sice byly k tomu důvody - Hornety F18 jsou drahé nákupně i provozně a F16
jsou zastaralé, jenže Gripeny si zatím nikdy ani neškrtly v nějakém válečném konfliktu
(americká letadla si škrtají pořád), zájem o ně má zatím jen Jižní Afrika, Maďarsko a do
jisté míry Polsko, létají jen ve Švédsku. No a v neposlední řadě je zajímavé, že projekt
podporují (samozřejmě) sociální demokraté, ale také komunisté. Co tohle má znamenat?
Zájemce o tuto problematiku odkazuji na starší články na Psu, článek Jiřího Wagnera Gripeny? Sem s nimi! obsahující další zajímavé odkazy, a článek Dalibora Žůrka Co se děje se soutěží o dodávku letadel.
Z jiného soudku - železniční koridory
Je nepochopitelné, že ekologičtí aktivisté vybíjejí aktivitu často na očividných
nesmyslech, místo aby se soustředili na cíl, který je v zájmu všech občanů. Jde o
železniční koridory, o kterých na tiskové konferenci v pondělí hovořil ministr dopravy
Jaromír Schling. Tady je vidět, jak se realizuje státem placený projekt mimo i ten
minimální zájem veřejnosti. Nárůst ceny a prodlužování termínu se dá vysvětlit jen
šlendriánem, zlodějstvím a totální neschopností - a nezájmem veřejnosti. Náklady na koridor
I. a II. měly činit 24 miliardy, prodražily se o 12 miliard! Schling seznámil veřejnost s
projektem koridoru IV., který by spojil sever s jihem, sloužil by jako transit do Rakouska
- a cestu z Prahy do Budějovic by zkrátil na 39 minut! To jsem dnes cestoval metrem a
tramvají ze Smíchova na Žižkov... Předpokládané náklady se odhadují na 39 miliard. Bez
dohledu veřejnosti... zase o polovinu víc, a termín Na Svatého Jindy? Železniční koridory
by se měly stát předmětem veřejného zájmu.
Předposledně jsem měl štěstí, protože mě revizor upozornil na nedostatek na kuponu: zapomněl jsem si ta napsat rodné číslo. Dnes po mně revizor drapsnul, já tedy vytáhl tramvajenku a on hned zajel očkama do kolonky a poněkud zklamaně konstatoval, že tam rodné číslo mám.
S těmi rodnými čísly tu máme blbnutí na kvadrát. Nějaký mudrc si vyzpomněl, že vlastně jde o porušení tajemství stran osobních údajů a kvůli tomu bude třeba si koupit nový "kmenový list", tedy tu část šalinkarty, na kterou je nalepená fotka. Nechť jsem nucen dělat do smrti revizora v metru, jestli mi trošilínku vadí, že se revizor jednou za kvartál podívá na moje rodné číslo!
Dokonce si myslím, že člověk, který by byl schopen po půlvteřinovém (ani ne půlvteřinovém) mrknutí vstřebat a zapamatovat si rodné číslo by se mohl snadněji živit, než lapáním gymnazistek v metru: mohl by kupříkladu vystupovat ve varieté jako zázračný počtář, uspěl by při hraní mariáše a dost možná by se uplatnil i v Akci čisté ruce, ať jako zkoumatel, nebo vykonavatel tunelářství.
Anebo - mohl by fungovat jako kontrolor státních poznávacích značek. Ty budou také změněny a to v tom směru, aby se nedaly zapamatovat. Pokud nejste numerický Fenomén..
"To je tou zimou!" A následuje výčet lidí kteří jsou taky stiženi bolestí v kříži v důsledku zimy, jakož i výčet vlastních bolestí vyvolaných zimou.
Barta záda nebolí, Bart, chudák, poblil v neděli půlku zahrady. Nedostal nic nažrat a tak nemůže nic zvracet. Křeče ho nepominuly ani během pondělka. Jinak mu nic není, na pošťačku štěkal, i na mesengera který přišel s lejstrem, kocoury hlídá, čili chová se normálně. Jenomže má ty křeče.
"To je tou zimou," zní komentář.
Pak taky se dozvídám, že podobné potíže mají snad všichni psi tady u nás na Černém
vrchu. Nemám důvod tomu nevěřit. Naopak, nacházím v té zprávě jakési temné uspokojení. Je
to vize takřka apokalyptická - celý kopec pokrytý zvracejícími psy, a když jsem se o tom
zmiňoval příteli Robertovi Ramešovi, vyslovil domněnku, zda v tom nemá prsty Usama ben
Laden. Temné stránky osobnosti však dokážu zvládnout a slunná, racionální část mi
připomíná, že to tak jistě není a že každý pes zvrací jinak, podle své vůle.
Chudák Bart, nepřestává loudit a nedostane nic, ani svůj obvyklý desátek, tedy psí daň, špičku rohlíku s eidamským sýrem nebo kolečko salámu.
Já tedy pečuji o jeho zdraví. Jsem věru zvědav, zda on, až zítra půjdeme na ranní
procházku, bude mít ohledy na moje záda. Jak se to pozná? Pokud potkáme Maxe, půjde
spořádaně u nohy, nebude se na soka vrhat, aby mi nehnul křížem.
Věru jsem zvědav...