|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
pondělí 3. prosince 2001
Česká zima (z Hradecka):
Nikomu tak dobře není,
jako je těm v pekle,
dříví nikdy nekupujou
a sedají v teple.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Pondělí 3. prosince 2001
O víkendu jsem silně trénoval střílení trestných kopů, které může
rozhodnout souboj ve finále turnaje ve stolním fotbale. Další finalista,
vedoucí D. Hlav, strávil celý den na prac. poradě managorů. Do konce roku
má proběhnout čtvrtá vlna liberalizace, kterou i nadále zabezpečuje firma
Morgue. Irma Badavá na mne apelovala, abych si rozmylel další strategii
zápasu.
Zatím ale jen málo kdo ví, co vlastně Zeman konkrétně podepsal. Dohoda by měla být veřejná, v neděli večer na webových stránkách ještě nic nebylo. První informace ale začínají prolínat i na veřejnost, mimo uzavřené okruhy zasvěcených. Ukazuje se, že vznikl dokument, který má být součástí našich unijních závazků. Tím by se suverenita nad Temelínem, tedy nad standardním průmyslovým provozem, stala jakýmsi hřištěm pro kibicování partnerů v Unii a tím by právo na rozhodování přinejmenším částečně přešlo i na Rakousko - jako na partnera v Unii.
Toto vyplývá z neoficiálních ohlasů. Hornorakouský zemský hejtman a hlavní organizátor protitemelínských blokád Josef Pühringer si už ve čtvrtek lebedil, jak to dobře jeho kancléř se Zemanem skoulel, už to byla první signální kontrolka barvy červené. Poslanec Miroslav Beneš (ODS) v neděli varoval, že tahanicím nebude konec - naopak, že ty pravé teprve nastanou. Skepsí se netajil ani Miroslav Kalousek (lidovec). Takže je tu zcela reální perspektiva, že místo abychom se radovali nad vítězstvím ve smyslu vítězství rozumu budeme naříkat nad tím, že jsme utrpěli vítězství. Pokud se tato obava potvrdí, jistě bude nastolena otázka, na co vlastně měl Miloš Zeman mandát, co podepsal a jaká byla míra jeho soudnosti v okamžiku, kdy to podepisoval.
Teď ale k té magii. Stalo se mi to ve čtvrtek - byl jsem cosi vyjednat, dejme tomu, ve firmě Gigaplesk. Jednám, načež zavolá mobil. Zapnu ho, oznámím své jméno a zrovna chystám litanii "zavolejtepozdějcmámjednání", když se ozve radostné povykování:
"Tak přece jsem vás sehnal, pane Neff! Konečně! Nemáte představu, jak nutně s váma potřebuju mluvit a co mi to dalo práce, než to vaše číslo..."
"A kdo račte být, medle?" ptám se.
"Kropáček, firma Gigaplesk."
"A kde se račte vynacházet? Číslo dveří."
"Dvacet šest."
"Jaké je tu číslo dveří?" ptám se člověka, se kterým jsme právě komunikoval.
"Dvacet pět."
"Tak moment," řekl jsem oběma a přešel do sousední místnosti. Byl tu jediný muž -
telefonoval mobilem. Jmenoval se Kropáček."
Tahle příhoda se dá vysvětlit jako náhoda. Ano, byla to náhoda, že Kropáček mě
volal zrovna v té chvíli, kdy jsem byl v sousední místnosti. Nebo to byla magie - že jsem
byl přivolán do Gigaplesku (mohl jsem tam jít jindy) a že Kropáček sehnal moje číslo a
použil ho zrovna...
Ano, magie jako služba zákazníkům.
Jistě chcete vědět, který poskytovatel tuhle službu nabízí.
Vím, ale nepovím, leda že bych dostal zakázku na reklamu na půl roku dopředu. I já mám
svoje obchodní zájmy, nejen Gigaplesk.
Lapnul ho pan Suchý, přísný strážce ctnosti. Další fáze procházky už byla vázaná, abych tak řekl. Z vodítka se Bart nehnul ani na krok. Rozumí se, že zajímavé objekty byly hned vlevo, hned vpravo a pokud možno tak, aby zásadně vzrostla pravděpodobnost, že o vodítko zakopnu a nabiju si hubu. Samosebou, že taky dovedu na Barta houknout a on pak ťape u levé nohy. Jenže to je houbeles procházka, viď, Barte?
Je to divné. Fen tu máme v okolí jistě tucet - konec konců, hned za plotem jsou dvě, Sára a Bára. Bart nikdy nevyvádí, žádné scény jsme s ním nezažili.
To jako s tím Romeem.
To byl taky takovej hodnej, tichej chlapec, máma z něho měla radost, všímal si jen
svýho, po holkách nekoukal, budoucnost měl před sebou, vycepovanej byl...
Až přišla ta bestie Julie!
No a k tomu zákonu
Ten zákon proti hárajícím fenám se mi líbí čím dál víc. Ale podporovat ho nebudu. Při
úspěšném prosazení by někdo mohl vymyslet zákon proti pitomcům a pak bych se cítil
ohroženej...