Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: úterý 27.11.2001
  • 43% občanů by hlasovalo pro Unii, 36% neví, 14% je proti
  • Vláda zvýšila o 113% clo na dovoz kakaového prášku, to brutálně zvýší cenu cukrovinek
  • Opoziční strany se přimlouvají na zpřísnění režimu na "zelené hranici" mezi Českem a Slovenskem
  • Jan Kavan prohlásil, že Praha bude nadále s Bratislavou jednat o poměrech na hranici
  • Česká republika se v roce 2005 bude účastnit světové výstavy v Japonsku
  • Dnes bude obnovena štěpná reakce v Temelíně
  • Dán Lasse Davidsen Rasmussen byl na tři roky vyhoštěn z republiky kvůli výtržnostem loni 26. září při MMF
  • Řidič, který v Plzni usmrtil v opilosti tři lidi dostal osm let vězení
  • Děti nalezené v Brankovicích čtyři měsíce po smrti pravděpodobně byly udušeny, policie dosud nepotvrdila, že jde o sourozence Vosmanské, pokládá se to ale za velmi pravděpodobné
  • Elektřina podraží průměrně o 10%, plyn o 5%
  • Na Semilsku je kalamitní stav kvůli náledí
  • Na některých místech republiky se nesmí do lesa, aby lidi nekradli vánoční stromečky
  • Počasí Praha: Bída s nouzí, mrholilo, lilo, bylo i náledí
    Brno: sluníčko, ale docela kosa    Lubomír Střítecký
    Žilina: nasnežilo a krajina krásne obelela - teraz by mali byť Vianoce!    Miroslav Drkoš

Český podzim (z Moravy):
Na poli mandel, doma dva,
za pecí dětí hromada,
máma je shání lopatou:
"Běžte si, děti, za tátou!"
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf vybral Šaman.)

Úterý 27. listopadu 2001
Trn porazil v prvním zápase stolní kopané Drna těsně 10:9, poté Duto zdrtil Viki 7:1. "Konečně jsem našel měřitelnost synergie!", jásal Duto. "Totiž to je jejím zcela klíčovým prvkem. Obvykle se nedá jednoduše oddělit vliv synergie a ostatních faktorů. Ale zde jasně hovoří skóre".

Čistě textová verze Neviditelného psa, vhodná pro PDA, je zde
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Za čtyři roky se budeme Exponovat v Japonsku
To jsem zvědav, jestli hlavní atrakcí našeho pavilonu v Japonsku na Expo 2005 bude Karel Gott! Ještě by tam mohlo taky bejt pivo a Mistr Teodorik. Ale ne, zanechám přiboudlého vtipkování. Je zvláštní, že naše země měla na Expo největší úspěch, kdy k tomu bylo nejmíň reálných důvodů: v roce 1958 v Bruselu, tehdy ještě byly kriminály plné nevinných lidí. Jenomže bylo tehdy hodně peněz na reprezentaci státu, který měl spíš chodit hanbou v kanále. No a postupně těch peněz ubývalo a ubývalo...

Jak to bude za čtyři roky?

Těžká otázka pro prognostika. Především bychom tam už měli být jako členský stát Evropské unie. Pro vstup se vyslovilo 43% občanů - podle posledního výzkumu, proti je 14%. Možná taky, že budeme mít čím se chlubit.

Nebo to řeknu ještě jinak - opustíme tu naši doposud převládající libůstku patlat se v negativních věcech a nevidět to pozitivní. To, že se životní prostředí zlepšilo natolik, že ekologickým problémem (nepřeháním) je kupříkladu fakt, že jedni přivandrovalí raci žerou domácí raky, to je obrovský úspěch, kterým se asi na Expu lze těžko chlubit. Jak chcete prezentovat, že se prodloužil průměrný věk? Nad tím každý pokrčí rameny.

To, že ponorku Kursk tahali ven na hácích vyrobených naší firmou v naší zemi, to je, řekl bych, takový pěkný úspěch na výstavu. Dovedu si představit prezentaci - tahání Kursku: vy jste si ho potopili, my ho pomáhali vytáhnout.

Nebo ještě: nový lék pro lidi nakažené virem HIV. Skvělý úspěch, měly by ho být plné noviny. No, byl v novinách, v přiměřené míře.

Jsem optimista. V roce 2005 bychom mohli začít se učit být hrdí na to, co si hrdosti zaslouží. No a to ukázat na výstavě. Zní to prostě.

RODINA A PŘÁTELÉ: Legitimujte se... šalinkartou
Jak se dozvídám, existuje pět typů sešítkových občanských průkazů. Od ledna přestane platit legitimace, ve které držitel nemá zaznamenanou českou státní příslušnost Ostatní sešítkové legitky platit nepřestanou, ale stejně mají své dny sečtené.

Ještě pamatuji legitimace z dob totáčních, kdy vládly domovnice, v domech byly domovní knihy - a v legitimaci měli lidi otisk palce! Divil jsem se, proč rodiče na moje obdivné komentáře stran otisku palce reagují nevrle a nechtěli mi vysvětlit, jak je možné, že je ten otisk palce v legitimaci tak veliký. Zřetelně neodpovídal fyzickému rozměru bříška palce maminky a tatínka! Pak jsem taky nechápal, proč tam ten otisk je. Vysvětlili mi, že se podle otisku prstu poznají lupičové. Jdou loupit, sáhnou na kliku nebo sklenici, pak přijdou detektývové a popráší kliku a sklenici prášíčkem a podle otisku na lupiče přijdou. Potud jsem to chápal. Jen to jsem nedovedl pochopit, proč mají otisk v legitimaci moji rodičové, u kterých jsem nikdy nepozoroval žádné sklony k nočním lupičským výpravám!

Nakonec jsem se taky dočkal legitimace - v patnácti letech nám je ve škole rozdával policajt. Téhož dne jsme mazali do bio Slávie na nepřístupný film s Janou Brejchovou v hlavní roli. Byl to pro mne významný den:

Byl to jediný den, kdy mi byla legitimace byť sebeméně k čemusi, co by se dalo charakterizovat jako náznak užitku.
Bez ohledu na to, že film byl blbej a že v něm Brejchová nebyla ani trošku nahatá.

Pro mě,za mě - nejlíp by bylo se legitimovat řidičákem nebo šalinkartou. Proč nemůže být jedna ta věc na legitimování?

PSÍ PŘÍHODY: Výhoda čtyř nohou
Ráno pršelo. Obvykle vystrčím Barta před dům, aby zkontroloval kocoury a zatím v klidu vyřídím poštu která přišla přes noc a eventuálně napravím kiksy v ranním vydání. Tentokrát Bart jen povystrčil čumák a hned ho zatáhl: tak tohle nemusím, sdělil mi jeho pohled.

Nemám to srdce montovat ho do něčeho co sám nemám rád. O půl hodiny později jsme kráčeli společně hustým studeným deštěm. Jakmile jsme dorazili na roh ulice Mrázovka, tam kde stojí kontejnery na tříděný odpad, ujely mi nohy. Ne fatálně, bral jsem to, nicméně byl to jasný náběh k pádu. I tentokrát byl Bartův pohled plný negativismu: vždyť já to říkám pořád, pane: šetřit na počtu nohou se prostě nevyplácí.

Moje chůze pozbyla na ráznosti, Bartova nikoli. Takto jsme minuli horní část hotelu Mövenpick. Sestoupili jsme ulicí Mrázovka, podešli lanovku - a v tu chvíli Bart navětřil svoje kamarádky Darinu a Andulu a rozběhl se za nimi.

Ulice či dnes cesta tam dělá vlásenku - a kdo si chce ušetřit sto osmdesát metrů tam a sto osmdesát zpátky (měřeno na digitální mapě PJ Soft), může seběhnout po schodech přetínajících souřadnice.
Seběhl Bart.
Já jsem se pomaličku spouštěl po žulových stupních, pokrytých ledem. Stupně byly kluzké, zato vratké, zábradlí vachrlaté. Ony to jsou úředně neexistující schody. Kdysi sloužily ke komunikaci obyvatel kolonie Mrázovka, ta byla zbourána a úředně schody neexistují.

No jo, ale vysvětlete to Bartovi!

Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.