Český podzim (z Moravy)
A já vím, nepovím, co je naší Káči:
najedla se suché řepy a teď jí to tlačí.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf vybral Šaman.)

Středa 24. října 2001
Na VUMLu vystoupil náměstek Dur Durak: "Vedení společnosti velmi intenzivně projednává současnou velmi nepříznivou situaci a na základě této analýzy jsem přesvědčen, že je možné vytvořit předpoklady pro splnění základních stanovených cílů. V zájmu toho, abychom naplnili očekávání, která mají akcionáři společnosti, rozhodli jsme o přijetí velmi mimořádných opatření v oblasti nákladů." Sbohem, kolekce! Jo, prý taky mluvil nějaký dalajláma.

Ondřej Neff píše novou verzi románu Tma 2.0 v projektu "Autorovi přes rameno". Neviditelný pes v srpnu odměňuje za čtení článků uživatele I LIKE Q.

A přece je to pozoruhodný případ.
Týdeník Respekt obvinil vládu z podpory korupčního prostředí. No, když se dozvíme, že poskok StB ministr Jan Fencl si naspořil 30 milionů na spekulační nákup pozemků a když čteme o případu Český dům, kde se zapletl pro změnu Jan Kavan a konec konců, když si vzpomeneme na Bamberskou aféru, asi máme právo si myslet o čistotě rukou leckterých pánů všelicos. Ale budiž, žalovat má právo každý, proč ne ministr nebo premiérministr?
Zeman však řekl:
"Členové vlády kromě toho podají samostatné oznámení, kde se budou domáhat příslušné finanční náhrady, aby konečně Respekt zanikl..."

Tady Zeman ze sebe vyplivl likvidační záměr vůči týdeníku, který si skutečně získal respekt nezávislého, vůči vládě kritického média. Jemu zřetelně nejde o obhájení údajné cti. Jemu jde o zničení politického týdeníku. Nemůže založit cenzurní úřad. Tak chce týdeník finančně zničit. Za tím účelem odhadl čest svých ministrů na deset miliónů korun. Kdyby se konala dražba cti ministrů, myslím, že by se v Zemanově partě našel nejeden, který by neutržil ani bůra, natož deset milionů. Je to suma odpálená od boku. Smyslem toho gesta je přinejmenším zastrašení Respektu, aby měl před vládou respekt. Takové počínání si respekt nezaslouží.
No a když už dostal Zeman tu svoji antižurnalistickou koliku, šlo to s ním horem dolem a pochvístal v žurnalistice kdekoho. V souvislosti s MfD se zmínil o redaktorech "kteří působili v normalizační Mladé frontě Dnes a lezli do zadku Sovětskému svazu a opěvovali jeho vědu a techniku."

Svatá pravda - a zlatá slova! Ti padouši sloužili v normalizační Mladé frontě ve stejné době, kdy Miloš Zeman s obnošenou komunistickou legitimací v šupleti sekal dobrotu v normalizačním Výzkumném ústavu ekonomiky (přirozeně socialistické) a v Prognostickém ústavu (přirozeně zaměřeném na prognózy socialistické budoucnosti, jinak by ho komunisté neplatili). Bývalý komunista Miloš Zeman s Miroslavem Šloufem za zadkem má pramalé právo někoho takto osočovat, on neběhal po Brdech se samopalem v odbojové skupiny Freedom Heroes.

Ale, na druhé straně, Zeman je Zeman, a on - jak bylo mnohokrát řečeno - rychleji mluví než myslí. Minulý týden dobře hovořil, když se obul do komunistických poslanců, když ho interpelovali v parlamentu a hovořil o "řevu dinosaurů v bažině". V této souvislosti řekl "do prkýnka" - kdyby řekl "do prdele", bylo by lépěji.

Je to tak, Zeman je Zeman. Teď bude zajímavé sledovat, kdo se k žalování Respektu připojí. Fotbalista Březina jistě nasadí spurt na bránu, možná i Fencl a pojede v bavoráku s majákem a možná i cestou nechá někoho přejet a pak zase od nehody ujede. Že by ale - tipuju si... se k likvidační denunciaci snížil Dostál? Kužvart? Tvrdík? Gross? I na Grégra budu zvědav.
Bude to takový malý test inteligence.
Nehledě k tomu, že vládní pokus o likvidaci vzpurného média jistě vzbudí pozornost v civilizovaném světě, kde svobodu tisku pokládají za pozitivní hodnotu.

"Banda jedna kreténská, imbecilní! Svět neviděl hovadštejší tlupu blbů."
Pochopil jsem, že hovoří o mužích z radnice - v souvislosti s chystanými jednosměrkami.
"A kudy ty jednosměrky povedou? Které ulice budou jednosměrné?" ptal jsem se ho.
"Jo, tak to já nevím, pane," řekl ten muž a pln spravedlivého rozhořčení odcházel.

Teď už to víme. Je to takové kolečko proti směru hodinových ručiček. Ostrovského a Vltavská vedou na nábřeží, no a z předpolí Jiráskova mostu se dostanete na Smíchov jednosměrnou Kartouzskou a kolem Carrefouru jedete do Radlické a zase se napojíte na Ostrovského. Radlická je opravená, vyfešákovaná, a děti které si hrály v rozkopaných chodnících už zase mají po legraci.

V dnešní MFD dojatě vzpomíná na starý Smíchov Jiří Doubrava, můj dávný kamarád. Jak prý bejval u Anděla automat U tří kominíčků, jak tam bylo lacino...
Jo, bejval tam bufáč, Jiříku, jak se patří hnusný, pobryndaný, s blafem sice laciným, ale jak se patří ohavným. No, jestli se někomu moc stejská a chce si osvěžit, jak to na tom starém Smíchově vypadalo, může i dnes zaskočit do bufetu Na Knížecí. Je to od míst kde bývali Kominíčci tak daleko, co by silný voják suchou houskou dohodil.

Potud je to pěkné a hasičům bych rád vyjádřil hold a dík.
Jenže v té přírodě čeká vrah zvířat a ve své sadistické dušičce se už tetelí blahem, jak dostane srnce do zorného pole teleskopu (nelze se netrefit) a pak jenom malinko pohne prstem a výsledkem je... smrt. To je blaho!

Hodně se v minulých dnech psalo o výkonu ministra Fencla, který nedávno, v den státního smutku, nesmutnil a oslavil smutek smrtí vzácného jelena. Některý vrah by prý byl schopen zaplatit za tuhle popravu zvířete osm set tisíc. No a zelení mužíci věnovali vraždu svému milovanému ministrovi. Trofej ale prý připadne státu. Jako občan se mám z toho radovat.

Trofej... Je hnusné nazývat vypreparované lebky s parožím zavražděných zvířat trofejí. Trofej, to je odměna za nějaké úsilí, je to meta které se dosáhne přes velká protivenství, obvykle v souboji s někým stejně silným, dokonce někdy silnějším. Vypreparovaná lebka zabitého zvířete, to není trofej. To zvíře nemělo žádnou šanci. Bylo chováno v lese jako živý terč pro zpupnou zábavu sadistovu a když se naplnil čas, bum a přišla smrt.

Pod jezem v Brně přišel život v podobě statečných chlapíků. Přišel život. Na nějakou dobu.