|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
Český podzim (ze Slovácka)
Svatý, milý Antoníčku,
daj nám vína po koflíčku,
aby sme sa napili,
Pánaboha chválili
každú chvílku!
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Pátek 19. října 2001
Junior si nebyl jist, zda má vůbec odpovídat výzkumníkům podnikové
spokojenosti. Až když se v závodním rozhlase šéfodborář Milivoj Plachý
zaručil za anonymnost dotazníků, odvětil na otázku "Jaké informace o
činnosti a perspektivách Českých Textáren Vás zajímají?" takto: "Raději už
žádné."
Ondřej Neff píše novou verzi románu Tma 2.0 v projektu "Autorovi přes rameno".
Neviditelný pes v srpnu odměňuje za čtení článků uživatele I LIKE Q.
|
A taky tak trochu komedii. Všemi médii kupříkladu provrčel Miroslav Kalousek a obouruč rozhazoval skepticismus: ""Je zcela zřejmé, že ten příští rozpočet nebude lepší," a utrousil cosi na adresu obou spoluvládnoucích stran. Tím zase poponesl prapor strany lidové jako Autentické Opoziční Strany, která se bije lví silou i lvím hlasem za zájmy voličů. Riziko nenese žádné, protože rozpočet pravděpodobně projde. Radu, kde vzít peníze a jak rozpočet zásadně přepracovat od nich ani nikdo nečeká.
Jen to se dá těžko odhadnout, do jaké míry se dá rozpočet upravit, pokud by se radikálně nezměnil vztah k daním, důchodové reformě a státním výdajům. Ukazuje se ale, že rozpočet je vskutku - nu, dejme tomu - elastický. Tak kupříkladu peníze na školství. Vysoké školy si podle všeho opravdu vydupají dvě miliardy, jež jim údajně byly slíbeny ministrem školství. Peníze budou, to dnes čeká každý. Odkud se vezmou zveřejní až Zeman. Nechává ministrovi stejného jména zatím čas, aby mohl vysvětlovat občanstvu, že vysoké školy naříkají neprávem. Pak teprve vytáhne toho králíka z peněžního pytle.
V jistém smyslu je to jako v pohádce. Nakonec si všichni přijdou na své.
Michelangelo i papež.
Čímž se dostávám k Windows XP. Nová wokna, která by měla nahradit dosavadní osmadevadesátky, o pětadevadesátkách nemluvě. Hodně jsem o nich slyšel, hodně jsem o nich četl - a tady bylo možno si osahat počítač s nainstalovanými ikspéčky.
Osahávám, osahávám - a říkal jsem si, není to špatné. Sice zase přibylo grafických
opiček (nesnáším je), ale třeba se někde dají vypnout. S opičkami počítač chodí jen o něco
pomaleji, než ten co mám doma. Třeba by se ty opičky ani nemusely vypínat? No a jak jsem
pátral po tom, kde by se daly grafické opičky likvidovat, dostali jsme se k informaci o
systému.
No jo. Tak proto to chodilo jen o málo pomaleji... Bylo to Pentium 4 s
procesorem 1,5 GHz... Co to znamená? Abychom měli - údajně stabilní systém (tedy, aby to
co kupujeme skutečně fungovalo), musíme vyhodit počítač který máme (eventuálně počítače
které máme) a koupit nové.
"Za to můžeš ty!" pravila dnes večer Míša - a neplatilo to na mne, ale na Barta.
Míše přestal fungovat počítač. Po ohledání (a po konzultaci s Robertem Ramešem) se
ukázalo, že nefouká větrák zdroje. Chvilku jsem uvažoval o tom, že bych dovnitř fénem
pouštěl studený vzduch - on totiž ten počítač fungoval vždycky tak dvě, tři minuty a pak
zatuhnul. No jo, jenže doby "studenofoukacích fénů" minuly, jak mi Míša vysvětlila, dnešní
fény už jenom funí vzduch horký. Nezbylo než počítač odpojit a nasadit stroj záložní.
Z takového výjevu má radost Bart - jako jediný člen rodiny. Utíká se mnou do pokoje, kde je záložní počítač umístěn, na schodech mi podráží nohy, frňákem mi ukazuje, do které dírky je třeba strčit konektor myši a kam konektor klávesnice a když počítač zapnu, vyleze mi hrudí na klín a tváří se vítězně a vyžaduje chválu.
Míša sledovala jeho počínání pohledem tentokrát znechuceným Šlo o její počítač, na kterém vyrábí Zvířetník. Kdyby šlo o můj počítač, měla by pro Barta asi větší pochopení.
A v této chvíli padla ta slova:
"Za to můžeš ty!"
Poněkud mě to překvapilo, takže se mi dostalo vysvětlení:
Větrák zdroje se zanesl psími chlupy - čím jiným?
Napadlo mě, že by se nezanesl, kdybych ho byl po posledním šťourání se v počítači
zadekloval a nenechal ho holý (údajně kvůli chlazení, ve skutečnosti z lenosti hledat
šroubky a šroubovák), takže v důsledcích za to přece jen můžu já a ne Bart. Nechal jsem si
to pro sebe. Není nutné všechno věšet ženám na nos.