- George Bush poděkoval Václavovi Havlovi za podporu ze strany prezidenta,
vlády i občanů ČR
- Politici i vojáci debatují o tom, kdo má rozhodnout o eventuálním sestřelení civilního
letadla
- Podle mluvčího britského velvyslanectví Británie pozastavila od pátku kontroly na
letišti v Ruzyni, protože "důvody pominuly" - úředníci se vrátí, pokud znovu vzroste počet
žadatelů o asyl
- Václav Klaus upozornil při vzájemné schůzce nového německého velvyslance Michaela
Libala, že chystaná omezení pohybu pracovních sil pro vstupu do EU "komplikují život" a
jsou přijímána českou veřejností negativně
- Od pondělka se na našem území koná spojenecké cvičení Falcon za účasti nizozemských,
amerických a slovenských vojáků, největší kontingent v počtu 1500 vojáků poslalo Nizozemsko
- Vrchní soud osvobodil posledního ze tří pohraničníků, kteří byli souzeni pro smrtelnou
střelbu na hranicích
- Od pondělka musí být hovězí maso u řezníka označené cedulkou o původu masa
- Schodek státního rozpočtu se ke konci září snížil o
- Dva někdejší komunističtí pohlaváři stojí před soudem za to, že zabránili stíhání
nacistického zločince, který byl zverbován do StB
- Od pondělka se přestala na půl roku zkoušet metoda devitalizace (podvazování
rakovinových nádorů) na lidech
- Počasí Praha: Mizerné počasí s pěkným ranním příslibem
Orlické hory: Ráno zima, odpoledne teplo a slunečno, k večeru sprchlo.
Petr Kroul
Český podzim (z Moravy)
Na svatého Václava českého
bývá vína nového.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Z deníčku Moby Dicka:
Úterý 2. října 2001
Tlachárník Trn je u nás teprve měsíc a proto se podivil, proč se našemu
osobnímu oddělení říká "Lidské a nelidské zdroje". Přitom ten název zní tak
normálně. Osvětlil mu to Ambrož: "Je čáp marabu člověk? Není. Ale je to náš
zdroj."
Čistě textová verze Neviditelného psa, vhodná pro PDA, je zde
|
|
Ondřej Neff píše novou verzi románu Tma 2.0 v projektu " Autorovi přes rameno".
Neviditelný pes v srpnu odměňuje za čtení článků uživatele I LIKE Q.
|
|
|
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kdo může za obrněnou ptákovinu?
V neděli se utkal ministr obrany Jaroslav Tvrdík s šéfem komunistů Miroslavem Grebeníčkem v
Sedmičce TV Nova (za soudcování Železné Bobo - ta si vedla velmi dobře a nepřipouštěla od
věci jdoucí rétoriku). Přirozeně že jedním z témat se staly i hromady šrotu u budovy
někdejšího Federálního shromáždění, kde nyní sídlí RFE - Svobodná Evropa. Helikoptéry
ztrácející kulomety, jako když Pepíček vytrousí cestou z pískoviště z kyblíčku lopatku, a
konvoj čtyř obrněnců, který má za cestě z Hodonína 50 procentní odpad (vlastně
78procentní, protože třetí obrněnec na místě vypustil duši, pardon, olej), to věru budí
pozornost. Tvrdík se ohradil, řka že armáda je z obliga, navíc si transport nevymyslela. K
tomu dodal dnes náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, že to skutečně nebyl armádní výmysl.
On že by ostrahu RFE "řešil jemněji" a naznačil, že podle představ policie by
obrněnci měli sloužit jako zátarasy proti případnému útoku vozidla s výbušninou. To je
vskutku groteskní představa: Vinohradskou se řítí Usámův fanatik za volantem desetituny
naloženou TNT. Pekelný stroj odtikává poslední vteřiny (pozná se do podle obrovského
červeného displeje). Lidé přihlížejí a volají: Kde je Arnold? Kde je Bruce? Po
Schwarzeneggerovi a Willisovi se zem slehla, protože Hollywood začal filmovat příběhy na
téma Jak chudá dívka k štěstí přišla a My veselí kumpáni.
Nezoufejte, občané!
Naštěstí je zde bdělá stráž za volantem OT64. Ta spatří řítící se kamion a jakmile je
schopna rozeznat bělmo oka fanatikova, aktivuje rychlostní skříň Praga Wilson a OT64
se dá do pohybu. Je to jako když brankář Dominik Hašek lape rozstřel. Fanatik vlevo, OT64
vyráží k Muzeu. Fanatik zamíří vpravo, OT couvne k nádraží. To je výjev podle scénáře
"pohyblivý taran".
Teď jde o to, kdo se pod něj podepíše. Tvrdík nikoli. Ani Šedivý se k autorství nehlásí
a naznačuje, že je to story z tvůrčí dílny vnitra. Uvidíme, kam přiletí Stanislav Gross
svou helikoptérou, aby svolal tiskovou konferenci. Čekal bych ji ve čtyři ráno, na vrcholku
palebného srubu Hanička.
RODINA A PŘÁTELÉ: Salgadův Exodus v pražském Mánesu
Některé výstavy by se měly vidět. Salgadův Exodus se musí
vidět.
Sebastiao Salgado - to je v současné fotografii pojem, jako býval Cartier Bresson v
padesátých a šedesátých létech. To srovnání dokonce, řekl bych, kulhá, protože Salgado je
víc než fotograf: on je svědomí světa. Jestliže si někdo stýská, že upadá význam psaného
slova ve prospěch obrazu, pak si na výstavě jako je ta v Mánesu řekne - k čertu se slovy.
V Mánesu v Praze uvidíte 300 černobílých fotek, pořízených od poloviny devadesátých let
ve čtyřiceti zemích světa. Téma je společné - davy lidí prchají před hladem, válkami,
 |
Toto není nic drastického, jen jedno velké, převeliké indické nádraží. Ale i každý odjezd
vlaku znamená tak trochu exodus. Salgadovy snímky jsou na první pohled prosté, s
jednoduchou, přehlednou kompozicí.
|
náboženskou nenávistí, etnickou záští. Někteří nestačili uprchnout a jsou mrtví - těm se
ale v této kolekci věnuje Salgado zřídka. Soustřeďuje se na uprchlíky a jen ve výjimečných
případech na ty, na které jejich exodus ještě čeká: na příští exodus jsem myslel,
když jsem stál před obrazem poklidného života v indiánské vesnici, kde vzduchem poletují
motýli...
U každé fotografie je krátké písemné sdělení Je to jen vysvětlení, co
obraz zachytil, kde se událost stala, co je to za lidi, kam a proč prchají. Suchost
slovního sdělení kontrastuje s tím co je na obraze; na každý z nich by se dalo dívat
hodiny. Salgado projel celý svět, aby je pořídil.
Hodně jsem byl deprimovaný, když jsem si uvědomil, že v tomto světě není úniku a není
společného jmenovatele. Hromadné útěky v Afghánistánu nebo v Angole byly vyvolány
občanskými válkami, rozvalem hodnot. Dalo by se říci - vyvolal je neúspěch
společnosti. Jenže neméně masivní útěky vyvolává úspěch společnosti. Mexičané se
hrnou přes opevněnou hranici Spojených států, která si nezadá s naší někdejší železnou
oponou, a ubozí "boat people" se snaží dostat do zemí Dálného východu, které překročily práh
prosperity. Myslel jsem i na úprky v minulosti - nebyl tu žádný Salgado, aby fotografoval
exodus Čechů z pohraničí po Mnichovu, ani vyhnání Němců z téhož pohraničí po roce 1945.
Zato dnes tu Salgado je a připomíná nám: toto je svět, ve kterém žijeme, náš svět.
Výstavu pořádá Asociace fotografů ČR a firma Amadeus Prague, kurátorkou je Lélia
Wanick Salgado, výstava byla v Evropě prezentována zatím v Helsinkách, Bruselu a Paříži.
PSÍ PŘÍHODY: Návštěva u starého pána
Sherry je mladičká fenka dobrmana. Jdeme ráno s Bartem - a potkáme jejího pána, ne ji. Pán
leze z křoví: "Neviděli jste Sherry?"
Ubezpečuju ho, že pokud ne, a vskutku jsme ji neviděli, ona záhy uvidí nás, respektive
uvidí a ucítí Barta a objeví se.
Jak předpovězeno, tak se i stalo. Upachtěný pán zmizel a Sherry se objevila, neslyšně
jako astrální bytost, teď tu nebyla, teď tu je. Bart byl nadšen. Hned běžel - ne k Sherry,
ale ke mně, abych mu sundal košík. To tak! To by byla právě ta ideální příležitost k tomu,
aby se vynořil ze křoví nějaký Max a oba sokové aby si to před očima nyvé krásky rozdali
prackami a tesáky.
Výzva ke hře, tak se v odborné literatuře říká tomu půvabnému gestu, kdy pes skočí,
lhostejno zda před jiného psa nebo před vás, a propéruje na předních tlapách. Sherry si
přála, aby ji Bart pronásledoval. Ovšem, ona nehodlá běhat přímo, ona kličkuje, ona
zahýbá a Bart je schopen pouze přímočarého pohybu! Na velkém trávníku před hotelem Blaženka
mu Sherry předvedla, že i ona umí běžet v kruhu o velikááánském poloměru a Bart usilovně
dusal za ní.
Nepokoušel jsem ji polapit, abych rozšrouboval pouzdro s telefonním číslem na jejím
obojku. K setkání došlo podruhé a rád se poučím z předchozích chyb. Psí dívčinu jsem vlákal
dovnitř, k nám na zahradu, a lapnul jsem ji až u domovních dveří.
Příště to bude ještě jednodušší - číslo jsem si napsal na kalendář.
Bart se na toto příště jistě těší. Sherry pravděpodobně taky. Zahrada v níž se
galantní setkání odbývá už méně - ono to hraní, to je činnost, při které létají drny od
tlap!
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
NEVIDITELNÝ
PES
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).