České léto (z Moravy):
Horko je mně, horko,
můj milý šuhajko,
pusť na mě chládeček
z vašich okéneček!
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf vybral Šaman.)

Čtvrtek 16. srpna 2001
Spali jsme dlouho - až po ouhorské zkušenosti jsem si uvědomil, jak pohodlné máme postele. Obědvali jsme u Číňanů, pak si prohlédli výstavu v galerii. Něco malého jsme pojedli u Japonců. Večer jsme šli do kina, potom na pizzu k Italům. Zajímavé, že cizinci nám rozuměli lépe, než český vedoucí ouhorské restaurace.

Ondřej Neff píše novou verzi románu Tma 2.0 v projektu "Autorovi přes rameno". Neviditelný pes v srpnu odměňuje za čtení článků uživatele I LIKE Q.

Skutečnost je taková, že pověření našich vojáků k takovému úkolu je projev důvěry, na který bychom měli být více pyšní, než na výkony našich sportovců Dvořáka a Železného. Jejich výkony jsou úspěchem mimořádných jedinců,. kdežto toto je úspěch armády, která se transformuje do podoby bojového tělesa civilizovaného demokratického státu.

A konečně, nejde o nějaké uprděné postávání u vchodu s červenými šňůrami, jak jsme zvyklí. Jestli něco bude terčem útoku extremistů, pak to samozřejmě bude velitelství NATO. Ostraha takového objektu bude z hlediska vojenského možná nebezpečnější úkol, než běhání po lesích zamořených partyzány: tam je jasné, kdo jsou my a oni. V podmínkách městského terorismu může být nepřítelem každá bába s igelitovou taškou v ruce. Přejme našim vojákům, aby úkol splnili profesionálně a vrátili se všichni ve zdraví domů.

Nádherná logika úřednického mozku:
Byli postiženi pouze jednotlivci, prohlašuje papaláš z ministerstva dopravy, když se ukázalo, že i tak nesmyslně postavené a pro praxi nepoužitelné testy pro řidičské zkoušky navíc obsahovaly chyby. Nikdo za nic nemůže, vysvětluje ministr Schling. A jeho poskok dodává tu krásnou větu: byli postiženi jenom jednotlivci. Kdo jiný měl být postižen, než jednotlivci, ptám se poskoka? Nečekám odpověď. Je to jen maličký pohled na to, jak úředník vidí a vnímá občana. To je jen jakýsi jednotlivec. Po takových my, úředníci, šlapem.

Takže si říkám: kdyby mobil skutečně škodil a mohl by způsobit havárii, nebe by muselo být plné padajících letadel. Vezměme v úvahu a) počet letů, b) počet mobilů, c) procento hňupů, kteří si mobil nevypnou, ani kdyby jim to někdo připomínal desetkrát.

Vezměte si - v divadle. I zde se p.t. publikum žádá, aby vypnulo mobily. Uvaděčky by mohly potvrdit, v jakém procentu představení se ozve mobil v publiku! Tipoval bych - 87%.

Ovšem, naproti tomu - věřím, že mobil dovede dělat paseku.
Moje pracoviště - jako pracoviště každého kdo se zabývá webem - je krapánek předrátované a přeobrazovkované. Nuže, obraz na monitorech začne skákat a zmítá se jistě několik vteřin před tím, než začne mobil zvonit. Takže ono se kolem mobilu skutečně děje něco pozoruhodného, a pro elektroniku škodlivého.
Ale zpět k letadlům. Opravdu nevěřím, shodně s Gentlemanem, že mobil je schopen sestřelit letadlo z oblohy. Proč ta přísnost?
Vysvětlení prosté: aby byl pořádek a cestující si nevyskakovali.

Takže, jaképak utrpení?
Ano, existuje zdroj utrpení, a to velkého a bolestného.
Je třeba zahradu pokropit, pěkně navečer, aby se neproměnila v Saharu. Úkolu se ujímá Míša. V jistém smyslu se zalévání podobá luxování, taky znamená pojednání určité plochy. No a já jsem podezírán, že takovou práci odfláknu, odbudu, prostě - udělám špatně.

Ujímá se tedy hadice sama - a Bart má doslova po legraci. Když totiž já zalévám, Bart si přijde na své. Pravda, po mém zalévání je Bart krapánek navlhlý, ale náramně spokojený, ba šťastný.

Ženské nemají pro podobné taškařice pochopení.
Mohl bych, samozřejmě, sám vzít hadici, zalévat a při tom potěšit i přítele Barta. Jenže pak by stejně přišla Míša, prohlásila by, že jsem zahradu zalil špatně, a dozalila by ji a Bart by musel zoufale přihlížet zpoza plotu dělícího pozemek na dvě půlky. A Bart si jistě láme svoji celochlupatoou hlavu, jak je to možné, že Paní zalévá vždycky na té druhé straně!