- Banka Nomura žaluje český stát o 40 miliard korun kvůli prodeji IPB bance ČSOB
- Václav Klaus prohlásil, že ho krok Nomury nepřekvapuje
- Britští imigrační úředníci kontrolovali cestující ještě ve čtvrtek, kontroly končí o
půlnoci ze čtvrtka na pátek
- Senát schválil svůj návrh zákona na otevření archivů komunistické tajné služby všem
občanům, nyní o něm bude jednat sněmovna
- Ministerstvo zahraničí zaslalo Rakousku diplomatickou nótu vyslovující znepokojení nad
chystanými blokádami česko-rakouských hraničních přechodů
- Klub chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů připouští, že při zkouškách zvířat
určených k chovu psi dáví kočky - předseda klubu veřejně prohlašuje, že "jenom toulavé"
- Policie potvrdila, že nedávno nalezené tělo náleží Belgičanovi, po kterém se pátralo -
pokračuje pátrání po jeho dětech
- Zaměstnanci ČSAD v Ústí nad Orlicí hrozí komplikacemi při výjezdech, pokud bude
jejich zaměstnavatel nepřestane s akcemi proti jejich odborové organizaci
- Počasí Praha: Sluníčko se střídalo s zamračenem, ba dokonce i chvíli lilo
Orlické hory: Přes den zamračeno, ale dusno, sluníčko nikde
Petr Kroul
Šiavnické vrchy: STALE KRASNE SLNECNO A TEPLO
Miroslav Drkoč (SMS)
České léto (z Moravy):
Prší, prší, poprchává
cikánovi do ucha
a cikánce do kapse,
bude vařit škubance.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Dovolená Moby Dicka
Pátek 10. srpna 2001
Lesy kolem Ouhoru jsou prý tuto dobu vždy plné hub. Nevím, asi jak kdy.
Letos jsou plné slimáků. Ale slimejši aspoň sežrali všechno bejlí, které
prorůstalo pískoviště a dětské prolézačky v relaxačním koutku.
Čistě textová verze Neviditelného psa, vhodná pro PDA, je zde
|
|
Ondřej Neff píše novou verzi románu Tma 2.0 v projektu " Autorovi přes rameno".
Neviditelný pes v srpnu odměňuje za čtení článků uživatele I LIKE Q.
|
|
|
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS:Ještě k registrovaným patrnerstvím
řekne... cože? Nomura žaluje? Není to mejlka? Vždyť přece český stát, tedy ti co ho řídí,
si nechali vyfouknout Plzeňské pivovary právě... Ale nechme toho, je léto, příští týden má
být dokonce horko a bavme se vesele - třeba o veselkách. Třebas těch registrovaných.
Tlačí na ně "čtyřprocentní lobby", silná skupina celosvětové působnosti. V době úpadku
vážnosti rodiny má velkou naději na úspěch i u nás. Když už tedy budeme házet postavení
rodiny jako základního kamene společnosti a budeme rodinu pokládat jen za jakousi sexuální
cvičebnu, pak bychom měli revidovat i jiné zákony. Registrované partnerství by se mělo
týkat mi mužů a žen, kteří nemohou nebo nechtějí vstoupit do svazku manželského. Není
nejmenší důvod proč jejich vůli nerespektovat v atmosféře, kdy kupříkladu respektujeme vůli
občanů, kterým se nechce sloužit v zákonem předepsané vojenské službě. Ano, není důvod,
proč by nemělo existovat registrované partnerství jedné ženy a dvou mužů (respektive ještě
více mužů) či jednoho muže a dvou a více žen, eventuálně více mužů a více žen. Takové
uspořádání ostatně popsal Robert Heinlein velmi přesvědčivě v románu Pátek, vyšel i česky.
Už několikrát jsem tu vyjádřil tento názor. Posledně se ozval čtenář, který nechce být
jmenován, a popsal mi následující případ - došlo k němu ještě před válkou:
V naší rodině jsme měli případ spokojeně partnerské trojice - dva studenti
práv se za první republiky zamilovali do jedné holky a ona se mezi nimi
nemohla rozhodnout. Nakonec se dohodli, že děti bude mít jen s jedním z nich
a všichni tři šťastně žili společně až do smrti. Nemám tušení, jak to
probíhalo jinde, ale rodina to
akceptovala. Bohužel se nedochovalo, jak náročné pro rodinu bylo to
spolknout, ale o všech třech se mluvilo velmi hezky.
Žádné závěry se z tohoto náhodného dopisu dělat nedají - pro mě je to jen ukazatel, že
podobné - zákonem neošetřené - případy byly a jsou častější, než si myslíme.
RODINA A PŘÁTELÉ: Akční herci bez potlesku
To bylo zase jednou divadlo s mnoha diváky na Václavském
náměstí! Před Darexem hořelo...
Hasičská auta se hnala od Koně s velkým troubením, a kouř byl vidět docela jasně od
Kanzelsbergerova knihkupectví, kde jsem zrovna stál. O pět minut později jsem už nestál
před výkladní skříní nabízející duchovno, ale mezi čumily před Darexem. Bylo jich tu požehnaně - jako vždycky při takových příležitostech. A další přibíhali, čumilové tuzemští i cizozemští. Nebyl to zdaleka takový požár, jako když nedávno hořel Vinohradský pivovar: v chodníku je vsazen nákladní výtah pro dopravu automobilů do podzemní garáže. Ten byl otevřený a napůl spuštěný. Ve dně má výtah dekl asi metr na metr a právě tímto deklem lezl dovnitř hasič a táhnul sebou hadici. Prostě... nic moc. V podstatě nuda.
Nuda?
Napadá mě, jak publikum aplauduje hercům, kteří markýrují skoky přes propasti a
visení za ruku z mrakodrapu a salamandří přežívání v náporu plamenů... plamenů které ve
skutečnosti hořely jinde a jindy.
Tenhle hasič, který se snaží hasit pramálo atraktivní požár a leze úzkým průlezem do
mraku štiplavého kouře, ten se žádného potlesku nedočká. Přitom hasiči - a samozřejmě
policisté - jsou lidé, kteří každý den nastavují krky a nosy a uši a celého člověka
skutečným a reálným nebezpečím.
Tohle mi blesklo hlavou, když jsem pozoroval chlapíka lezoucího s hadicí v ruce úzkým
průlezem.
Měl bych mu zatleskat...
Samozřejmě jsem to neudělal. Ještě by se toho lekl a mohl by mě postříkat.
Takže jsem šel pryč, což bylo asi to nejrozumnější, co se dalo v oné situaci dělat.
PSÍ PŘÍHODY: Alotrium pod vlivem malé dámy
Ranní procházka mě a Barta zavedla až na spodní konec vyhlídkové cesty Mrázovka, do míst,
odkud je už vidět budova usedlosti Bertramka, v bezprostřední blízkosti spodní části hotelu
Mövenpick. Včera jsem tam z dálky zahlédl jakýsi dělný ruch, a dnes jsem vizitýroval
výsledky: dělníci vsadili přímo do vozovky, v rozestupu cca jednoho metru, tři žulové třímetrákové patníky, takže po žížalkách mají filutové, kteří pěší cestou projížděli autem. Tak jest správně!
Se značnou dávkou zlomyslnosti si představuji filutův ksicht, ve chvíli, až k patníkům
svým autem dojede (obzvlášť v noci). Cesta je úzká, něco ke třem metrům, vroubená z obou
stran příkopem . Otočit auto na ní nelze. Bude tedy nutno cca 200 metrů couvat, ne rovně, ale esíčkovitě, s malou marží vlevo i vpravo. Pěkný to řidičský úkol, obzvlášť v noci, jak zdůrazňuji. O zimním náledí nemluvě.
Bart si patníků všímal jen jednorázově. Více ho zaujala fenka jezevčice, která se tam potulovala za dohledu svého pána. Přiběhl k ní, ona předstírala strach a odpor, chovala se nevlídně. Na Barta tyhle ženské triky nepůsobí přitažlivě. Ztratil zájem a odběhl starat se o své. Fenka změnila taktiku a začala dolejzat. Běhala za ním, snažila se na něho dorážet tlapkami a Bart dělal, že ji nevnímá.
Nakonec jsem na něho křikl "k noze" a na zdůraznění jsem se pleskl do levého stehna.
Bart nic.
Za normálních okolností přiběhne okamžitě, ovšem normální okolnosti jsou ty, kdy v
dohledu není fenka - byť v podstatě protivná, velikosti čabajského salámu s nožičkami.
Takto před ní musel předstírat, že je dole u Bertramky sám, o své vůli, a že sebou vzal - aby se vyvětral - toho směšně pokřikujícího chlapíka.
Nakonec, po asi tak trojím odkladu, ke mně přiběhl - a jakmile jsme se vzdálili z
dohledu maličké fenečky, omlouval se mi.
Vždyť mi rozumíš, pane... lísal se.
Rozumím, odpověděl jsem. Ale přísně.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
NEVIDITELNÝ
PES
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).