- Vyšetřovací komise zjistila, že fatální havárii letounu L39 u Pelhřimova zavinil pilot
neodpovědným letem s akrobatickými prvky
- Vojenské letectvo ještě nenašlo vozidlo, ve kterém byly doličné předměty z havárie -
auto někdo ukradl; součástky však byly před ukradením zdokumentovány, ujistil veřejnost mluvčí letectva
- Generál Klíma si myslí, že auto z vojenského prostoru neukradl někdo se zvláštním úmyslem, že ho ukradl jen tak
- Český Helsinský výbor dohlížel na počínání britských imigračních úředníků
- Před českým velvyslanectvím v Londýně demonstrovali Romové
- V Košicích se konala romská demonstrace proti počínání Britů v Ruzyni
- Hlavní atomová kontrolorová Dana Drábová potvrdila, že asi do týdne se znovu rozjede reaktor v Temelíně
- Neznámý anonym telefonoval do Komerční banky, že v jedné z jejích poboček v Praze
odpálí bombu, speciální tým kriminalistů stíhá vyděrače
- Státní zastupitelství žaluje šest představitelů tzv. H-systému, stavební firmy, která
zašantročila dvě miliardy korun svých zákazníků
- Vyslanec EK Ramiro Cibrian v Praze se sešel se zástupci Romů a jednal s nimi o
britských imigračních úřednících na letišti v Ruzyni
- Počasí Praha: Dopoledne hezky se sluníčkem, během odpoledne se obloha trochu zatáhla
Brno: bylo tak nějak nepříjemně dusno, sluníčko tak napůl
Lubomír Střítecký
České léto (z Prácheňska):
Mračínko vychází,
bude pršet,
schovej mě, má milá,
do podušek;
nepůjdu od tebe,
potěšení moje,
až vyjde sluníčko
zas nad vršek.
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Dovolená Moby Dicka
Úterý 7. srpna 2001
"Rekreační zařízení (RZ) Ouhor na Vrabčí vrchovině poskytuje široké
využití - je tu i požární nádrž, kterou je možno využít ke koupání,"
sliboval text v KECECH. Což o to, ta požární nádrž tu je, a jaká krásná!
Byla by ještě hezčí, kdyby v ní byla voda.
Čistě textová verze Neviditelného psa, vhodná pro PDA, je zde
|
|
Ondřej Neff píše novou verzi románu Tma 2.0 v projektu " Autorovi přes rameno".
Neviditelný pes v srpnu odměňuje za čtení článků uživatele I LIKE Q.
|
|
|
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Helsinský výbor zkoumal situaci v Ruzyni - ale nic se tam nedělo
Britští imigrační úředníci, to nejsou příjemní chlapíci. V těchto dnech si připomínám
vzpomínky na poslední návštěvu Londýna před pár lety. Imigrační úředníci naprosto očividně
filtrovali ve frontě pro cestující druhé kategorie (ne-občany zemí EU) podle rasového kritéria, místo nich tam mohly být nějaké měřiče, nějaké
fotometry odrazu od kůže a jakmile by ručička poklesla, šup s prosebníkem o vstup do
kouta. Pikantní na tom bylo, že minimálně třetina z nich by taky šla do kouta, kdyby to
nebyli úředníci a nestáli za pultíkem, ale ve frontě před pultíkem. Tak to
prostě chodí a rozčilené řeči kolem řádění Britů v Ruzyni mají v sobě zřetelné rysy
absurdity: tihle Britové řádit nepřestanou, leda že budou řádit jinde. A nepřestanou, ani
kdyby skutečně byla zavedena vízová povinnost. Tenhle úředník vás nemusí pustit, ani
kdybyste byli olepeni vízy jako výsadkář haluzemi.
To jsou známé věci, a zase asi ne tak obecně známé, jinak by se ty debaty musely ubírat
jinými směry. Zajímavá na situaci je neschopnost státních orgánů komunikovat s lidmi.
Jediný z vysokých šéfů, který soustavně promlouvá k občanům v této věci, je Pavel Rychetský.
Jeho argumentace o důsledcích, které by mělo zavedení víz v zemi, kde ročně jezdí do
Británie 270 tisíc lidí (s perspektivou dalších víz do dalších zemí), včetně důsledků na
vztah občanů k romské komunitě, je logická a přesvědčivá. Škoda, že nikoho z vysoce
postavených oficiálů nenapadlo kupříkladu vysvětlit, že Britové mají svoje imigrační
úředníky i v jiných zemích, například ve Francii a Belgii a že kupříkladu Američané je mají
v Holandsku - a jistě by se podobných příkladů našlo víc.
Samozřejmě že se diskuse nedá interpretovat jako spor racionality s
iracionalitou a logiky s ideologií. Argument opakovaný představiteli Helsinského
výboru, že je na pováženou, že romští občané pokládají emigraci za svoji životní
příležitost, je logický a plně opodstatněný. Vláda dokončuje projekt desetiletého
integračního projektu pro Romy. Veřejnost by s ním měla být seznámena co nejdřív.
Předpojatá skepse vůči němu nepomůže ničemu. Ve mně budí důvěru i dlouhodobost
chystaného projektu - protože tohle bude běh na dlouhou trať.
Lidé z Helsinského výboru kontrolovali britské úředníky po většinu pracovní doby. Žádnou diskriminaci nezjistili. Do letadla se nepokusil nastoupit žádný Rom.
Seminář o digitální fotografii
Pořádá ho Digineff a Grafika, přednášejí Jan Březina, Pavel Kočička a Ondřej Neff. Po velkém úspěchu seminářů z 25.7. a 1.8. byl otevřen ještě jeden letní termín zítra, ve středu 8.8., opět v Klubu MAT na Karlově náměstí 19 v Praze, a tam ještě pár míst zbývá. Sál je klimatizován, občerstvení na místě! Informace o programu a podmínkách jsou na webu.
RODINA A PŘÁTELÉ: Strýc Podger jde na návštěvu 1
Titulek se váže k postavě strýce Podgera, hyperaktivního hňupa, který se do všeho cpe a
všechno zkazí - ano, to je můj celoživotní vzor. Píšu o svých podgerovských příhodách občas
do Psa. Příhody čte i můj známý, dejme tomu jménem Novotný. Onehdy volal, prosil mě o
výpomoc ve věci počítačově-digitálně-fotografické. Slíbil jsem mu, že ho dneska ve dvě
navštívím.
"Jen aby se vám něco cestou nestalo, když jste ten strýc Podger!" smál se do telefonu.
Měl jsem pochůzek po městě víc, všechny jsem skončil v předstihu, takže mi zbylo dvacet
minut, když jsem docházel k domu, kde pan Novotný bydlí. Měl jsem trochu hlad. Všiml jsem
si, že v oné ulici je kuřecí gril. Rozhodl jsem se, že se naobědvám tam.
Gril byl pěkný, čistý, v koutě dvě dívky dojídaly oběd. Objednal jsem si kuřecí prsíčka
s kroketami a tři deci koly. Slečna kuřecová mi naložila krokety na talíř, potom kuře (vše
průběžně vážila, měla zajímavou elektronickou váhu kombinovanou s oblíbeným gadgetem
Miloše Zemana, čímž nemyslím výčep na becherovku, ale záznamní pokladnu.
Kuře a krokety mi připadaly nějaké studené. To na jídle vidíte, ani nemusíte
ochutnávat. Usoudil jsem, že slečna kuřecová strčí porci i s talířem do mikrovlnky nebo
infragrilu. Chvilku jsem okouněl, pak jsem popadl kolu, šel si sednout - a po očku
pozoroval, kdy kuřecová slečna strčí kuře do grilu.
Neměla se k tomu.
Po pěti minutách jsme si říkal, krucinál, teď už by fakt měla to kuře do grilu
šoupnout... a vtom mi došlo, že ona ho tam nešoupne, protože ho považuje za dostatečně
teplé! Když jsem odcházel od pultu, nenapadlo ji říct váš pták, pane, což bych řekl já, být kuřecovou slečnou. Pokud si něco myslela, asi si myslela, že mým koníčkem je placení kuřat a zanechávání porce na pultě.
Šílená to dilematická situace: teď, po pěti minutách, přece nemůžu jít a řvát na
kuřecovou slečnu, ať mi kouká dát kuře do grilu. Vždyť ona by celkem logicky odpověděla, že
bodejď by kuře nebylo studené, když jsem takový hňup a místo abych ho popad na
nacpal si ho do hlavy ho nechám na pultě a jdu si sednout a lemtám tam kolu!
No jo, ale přece nebudu cpát do hlavy studené kuře!
Takt jsem uvažoval a zároveň jsem si uvědomoval, že čím déle budu do dilematu zabředat,
tím studenější kuře bude, dle druhého zákona termodynamického.
Vyřešil jsem to šalamounsky: přesvědčil jsem sám sebe, že studené kuře je moje
nejoblíbenější jídlo, a když je obloženo studenými kroketami, mám pocit, že jsem v
nebi.
Té slečně jsem to nevysvětloval. Jí by to bylo jedno. Ji bylo určitě prakticky všecko
jedno.
O druhém podgerovském výkonu toho dne budu vyprávět zítra.
PSÍ PŘÍHODY: Velké noční zmatení
V noci byl nějaký divný tlak, nebo co - krátce a dobře, nemohl jsem spát. A nebyl jsem v
tom sám. Byly asi dvě hodiny ráno. Vstal jsem, rozsvítil v jídelně a šel jsem do kuchyně
natočit si vodu.
Netrvalo dlouho a na schodech zadupal Bart. Otevřel si dveře a hnal se ke mně.
Nebylo to poprvé, kdy mě Bart potkal v noci na chodbě. Jenže to potkal mátohu šátrající
po klice od záchodu, a ani tak bytostný optimista jako je náš Bart si nemohl pomyslet, že
je to předehra k procházce. Zajisté že šátrám po tmě (pokud je v městském bytě v noci tma),
abych se neprobral.
Tentokrát bylo rozsvíceno.
Bart byl nadšený. Rozsvíceno! A pán má otevřené oči, pořádně otevřené, žádné zalepené
škvírky.
"Pst... Barte... probudíš paní..." šeptal jsem.
Nadšení kulminovalo.
Pán nejen kouká, on mluví!, jásal pes.
Pozoroval jsem na sobě, že se probouzím čím dál víc, naděje na spánek ode mne odlétala
jako uschlý list v prudkém větru.
Nakonec jsem chudáka Barta nechal sedět na chodbě a zavřel mu dveře před nosem.
Poslední co jsem spatřil byl jeho zoufalý pohled.
Ty oči se na mne dívaly až do pěti ráno... a pak se mi zdálo o Bartovi. To byla tedy
noc! Co si o ní myslel Bart není známo.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
NEVIDITELNÝ
PES
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).