|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
České léto (z Moravy):
Co jsme sa nažali,
snopů navázali
na tom našem poli,
až nás hlava bolí!
(Z knihy Český rok, kterou uspořádali Karel Plicka a František Volf
vybral Šaman.)
Pátek 3. srpna 2001
Duto Hlav se na nás nepřijel podívat z dovolené, jak sliboval. V
sodobaru došel kysličník. Nesplachuje už žádný záchod. Rozbil se i odpad v
kuchyňce - což je v této situaci vlastně výhoda, protože kýbl pod dřezem je
stále plný. Ještěže nastupuji dovolenou - snad to během ní někdo v Č.
Textárnách všechno uvede do cajku!
Ondřej Neff píše novou verzi románu Tma 2.0 v projektu "Autorovi přes rameno".
Neviditelný pes v srpnu odměňuje za čtení článků uživatele I LIKE Q.
|
Tak je to správné! Jen jim dejme českou holí po jejich arogantních zápaďáckých tlamách. Zde máte skvělé páně Coufalovo stanovisko v závěrečné proklamaci:
"Pokud Romům nevadí ponižující postavení, pak by měla alespoň majorita říci jasné ne této demokracii po anglicku, a to i za cenu znovuzavedení vízové povinnosti recipročně i pro obyvatele Velké Británie bez rozdílu barvy pleti."
Skvělý nápad! Pokud dojde na slova Pavla Rychetského , může se stát, že podle receptu páně Coufalova uvalíme víza - recipročně - i na Francii a Španělsko, Itálii, Rakousko a Německo...
Víte, nic proti tomu. Buďme bojovníky za lidská práva. Ale snášejme důsledky a nesme
odpovědnost.
Zatím je 65% Čechů uraženo britským řáděním na letišti a 65 % si nepřeje víza. To asi
nepůjde. Jestliže dnes Jan Kavan oznámil, že britští úředníci se vrátí z Ruzyně domů, pak asi
brzy oznámí vízovou povinnost. Budiž. Třebas se tím vepíšeme zlatým písmem do kroniky boje
za lidská práva ve světě.
Ale až ta víza budou, prosím, aby pan senátor Coufal šel do příštích senátních voleb s heslem "I já jsem se zasadil o víza s Británií... a dalšími zeměmi". A Václav Klaus? Jako padrino své strany by mohl v příštích parlamentních volbách obnovit osvědčené heslo DOKÁZALI JSME, ŽE TO DOKÁŽEME a nechat se na billboardech vyfotit s britským vízem v ruce. Možná by to vyšlo i na megabillboard na Letné, na soklu od Stalinova pomníku. Napodruhé, pro změnu, se stavebním povolením legálně.
Odpovědnost, to je oč tu běží.
Dnes přišla odpověď. Povolení bylo dočasné, hotel o ně požádal, protože opravoval lanovku.
Písemně jsem dopravnímu odboru poděkoval a pokládám za správné o tom spravit i vás.
Myslím si, že tak to má být. Mně jako občanovi není lhostejné, co se tady na Smíchově děje a co se děje v okolí bydliště a v míře svých možností se snažím, abych životní prostředí a hodnotu života tady aspoň nezhoršoval. Proto jsem poslal ten dopis. No a dopravní odbor mi vysvětlení podal a to je správné. Naví ten pendl skutečně ustal hned po tom, co jsem dopis poslal. K tomu ještě detail: normálně nelze od Mövenpicku na cestu vjet - musí se k tomu účelu vylomit třímetrákový patník v řadě, která cestu chrání. Asi týden, snad deset dní ten patník ležel vylomený a teď už je zase vsazený zpátky v řadě.
Nic se nestalo. Jen to, že Mövenpick ví, že po cestě chodí prudiví dědkové píšící dopisy starostovi; také radnice ví, že po městě chodí prudiví dědkové píšící dopisy. I toto vědomí je příspěvkem k dodržování pravidel. A dodržování pravidel, to je přece to, po čem všichni voláme.
Najednou je ticho. Netrvá dlouho. Slyším klapání drápů po dlaždicích. Bart se objeví v mé
pracovně. Je zjevně rozčilen, vrčí a vyzývá mě, abych šel s ním.
Takové výzvě nelze odolat. Jdu tedy Bartovi ve stopě - ne v patách, to bych musel mít
místo nohou tryskové motory.
Bart už pobíhá kolem obvodové zdi. Neštěká - je zježený, občas se zastaví, hlavu vytrčuje co nejvýš a krčí pravou nohu: to je jeho útočná pozice.
Co tohle může být, přemýšlím. Je venku kompletní mateřská školka? Nebo tam jde tlupa
babiček o holi? Anebo Komančové opět vykopali válečnou sekeru?
Mám u zdi šamrličku. Na tu vystoupím a koukám, co je venku.
Nic. Pranic. Ani noha lidská, kocouří, možná se někde pod listím skrývá rejsek.
Obracím se k Bartovi a říkám vyčítavě:
"Tam nikdo není, Barte..."
Kdyby to uměl, pokrčil by rameny. Obrací se a zvolna odchází.
Známý trik... v Českých zemích značně rozšířený. Říká se tomu předstírání pracovní činnosti. Známe to dobře - po chodbě budiž kráčeno krokem spěšným... pod paží složku s lejstry, oko upřené do daleka, čelo svraštělé...
Všichni neděláci to dělají, aby byli považováni za děláky, a neprokouknou to jen šéfové, kteří jsou sami neděláky.
Já Barta prokouk.
Jenže je mi to platné jako... živému zimník v tomhle vedru.