| |
 |
Hledání: |
| |
Sekce: |
 | |
|
 NEVIDITELNÝ
PESZVÍŘETNÍKSCI-FI
|
| |
|
Zpět na hlavní stranu |
|
|
| ||||||||||||||
| |
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
| ||
[an error occurred while processing this directive]
|
Pátek 13. července 2001
Sekretářka Kořenitá přišla na řešení mého problému s nedostatkem
odpracovaných hodin za červenec: Prostě si na minulý pátek, kdy byl svátek
- a já byl přesto v práci - vezmu dovolenou! Jak prosté. Jenom mi nebudou
moci být proplaceny sváteční příplatky. Ale to je prkotina proti tomu, že
by mi jinak intranetové KECY vykázaly áčko!
Včera jsme se v rubrice Stručně zmínili, že ministr zemědělství Jan Fencl se omluvil za
nehodu, kterou podle zjištění úřadů zavinil 8. března jeho řidič. Je to chvályhodný krok a
nebudu tady brousit ostrovtip na téma proč až po čtyřech měsících. Hlavně, že se zachoval
jako normální slušný člověk a ne jako člen vlády nebo poslanec.
Ona totiž se ta jeho omluva vymykala dobovým zvyklostem.
Ty totiž vypadají jinak. Když soud nařídí omluvu za hulvátství, omluvu, lež a pomluvu -
ministerskému předsedovi, ministrovi nebo poslanci, oni se nakonec omluví po desaterém
sdělení typu "žádné soudní rozhodnutí jsem nedostal, paní redaktorko". A kdyby se měl Fencl
omluvit podle zavedeného úzu, omluva by vypadala takto:
"Hysterická kampaň vedená novinářskými hlupáky hrozí destabilizovat a zvrátit úspěšná opatření ve prospěch ekonomického rozvoje a vstupu do Evropské unie. Proto se podvoluji soudnímu rozhodnutí ve věci kolize s automobilem, který vjel do cesty vládnímu automobilu řádně označenému modrým výstražným znamením. Vyjadřuji omluvu a zejména pak politování, že nebylo možno zjistit ani důvody, proč osoba předmětný vůz řídící do dráhy vjela vládnímu automobilu a hlavně - kde vlastně vzala peníze na jeho zakoupení. Akce čisté ruce však vrcholí, a ujišťuji vás, že i na takové tuneláře a privatizéry dojde!"
Nuže, ministr Fencl šel jinou cestou a budiž mu to přiřčeno k dobru. Co jsem tak
počítal, je to první sympatický čin, který v úřadě udělal.
Aston
Na učitelku v jedné školce v třebíčském okrese přišlo anonymní udání, že kritizuje vládu, a úředníci školského úřadu neváhali přijít a udání prošetřovat. Sice konstatovali, že nebylo "zjištěno a prokázáno, že daný skutek nastal", ale copak je to v pořádku? Kdyby to "zjištěno a prokázáno bylo", tak co? Učitelku propustí nebo zavřou? Co to je za absurdnost? Navíc ji prošetřovala školská inspekce za to, že vzala děti na výstavu abstraktních obrazů, podle konstatování inspektorky "pro děti nemá abstraktní umění přínos". Jednak je to pitomina, děti jsou v abstrakci mnohem dál než dospělí, ale hlavně a opět: co je komu po tom? Je snad abstraktní umění něco jako pornografie či rasismus? Bude školský úřad vydávat seznam přípustných názorů, umění, kultury obecně a podobně?
Děsí mně to, upřímně řečeno.
Vycházel jsem ze stanice metra, přesněji - vyjížděl jsem po schodech na perón městského
autobusu. Vyjíždím - a vidím, že ve vzdálenosti asi deseti metrů stojí mladá dáma, dejme
tomu pětadvacet, třicet let stará, a dívá se na mne.
Jsem ze staré školy. Dalo by se čekat, že v mé hlavě se odehraje asi tento myšlenkový
pochod:
Hle, čumí na mě mladá ženská. Všimla si mě, protože jsem mimořádně atraktivní, sálá
ze mne mužnost a zároveň i moudrost a vnitřní síla budící důvěru, navíc je patrné, že jsem
chlapík veselý a je se mnou zábava. Není divu, že na mne tak zírá - po světě neběhá tolik
chlapíků, jako jsem já!
Jenže mě napadlo:
Hle, čumí na mě mladá ženská. Drží v ruce nějaký šmejd, který se dá prodat? Nedrží.
Nebo papír, nebo kelímek s tatarkou, aby mě polila nebo zakryla oči a vyčorovala mi kapsy?
Má prázdné ruce. Třeba je to tak hbitá kapsářka, že pracuje bez pomůcek. Kdepak mám mobil?
V kapse. Dám si na něj ruku Hodinky na ruce nemám, tak neopatrný nejsem, abych se vydal do
Prahy s hodinkami na ruce. Kdo se poflakuje kolem? Nejsou tu nějací bouchači, kapsáři, skinheadi nebo sběrači podpisů Greenpeace? Zdá se že nikoli. Copak se z toho asi vyklube?
Vyklubalo se z toho to, že se ptala na cestu do obchoďáku Carrefour.
Ano, jsem podezíravý parchant s tikem obyvatele velkoměsta.
Není divu. Nastupoval jsem na stanici Národní třída řekl bych, že kdyby pan Gross
nechal sebrat a do díry zavřít dvě třetiny týpků, které se na této stanici vyskytují.
nedošlo by ani k jedinému omylu... Až na to, že by to musel nechat udělat třikrát denně.
Microsoft má s bolševiky (a jejich aktuálními potomky v podobě rozmanitých spasitelů,
ekologistů a pod.) společné to, že je přesvědčen, že ví lépe než my, co nám svědčí a co
nesvědčí, že nejsme svéprávné bytosti a že má dělat vše důležité jen on a my že máme držet
hubu a pokud možno kupovat stále znovu ten samý software (nesmysl zvaný Office jsem onehdy
kupoval už potřetí).
Takže dochází k takovýmto výjevům:
Jsem v časové tísni (jako pořád). Odpovídám mailem pisateli ze Slovenska. Nevšimnu si,
že ve jménu pisatele je znak slovenské, nikoli české abecedy. Napíšu rozsáhlý dopis, chci
odeslat, jenže imbecilní produkt jménem Outlook odmítne dopis odeslat.
Takže musím vydolovat z dopisu mailovou adresu, založit nový dopis, zkopírovat adresu,
jdu do původního dopisu, kopíruju text- a v nasranosti se přehmátnu a text je v čudu.
Řvu vzteky. Dělám to pro zdraví, protože kdo neřve, tutlá to v sobě a klepne ho pepka.
Dostávám se tímto k Bartovi.
Ten až do té chvíle omrzoval v kuchyni. Když slyšel můj řev, nahrbil se, sklopil i
beztak sklopené uši a zalezl pod lavici.
"Nech toho krucinál, to zvíře trpí," huláká Míša z kuchyně na mne - hulákajícího
- a pes se krčí pod lavicí a snaží se vtisknout do spáry mezi dlaždicemi.
Nechám toho - a Bart si jde pro odškodnění - postaví se ke skříni, kde je ukryt
pytlík s piškoty a Míša mu odškodné vyplácí.
No a já jdu psát novou verzi toho dopisu a začnu znovu hulákat a...
Máme dost piškotů. Pekárny piškotů by měly odvádět Microsoftu procento.
|