Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: čtvrtek 7.6.2001
  • V republice se objevilo první podezření na nemoc šílených krav, jde o maso z kusu z farmy v Dušejově na Jihlavsku
  • Čtyřkoalice připravila nový návrh volebního zákona - navrhuje například, aby koalice měly stejnou pětiprocentní hranici jako samostatné strany
  • Vláda schválila návrh zákona o majetkovém doznání, zákon by postihl každého s majetkem přes deset milionů korun
  • Bývalý federální ministr vnitra Ján Langoš prohlásil, že aféra s agenty je zástěrka která má oddálit odhalení agentů a důstojníků StB kteří jsou ve vysokých funkcích a jsou dosud řízení KGB
  • Prezident Václav Havel vrátil sněmovně mediální zákon
  • Nový šéf lidovců Cyril Svoboda vyvrátil domněnky, že by změna systému volby prezidenta umožnila Václavovi Havlovi nový mandát
  • Tři lékaři v Hradci Králové jsou obviněni, že pacientovi omylem vyoperovali zdravou ledvinu, k případu došlo loni v dubnu
  • Policie zatkla muže podezřelého z úterního přepadu banky v Rožmitále pod Třemšínem
  • Počasí Praha: Po většinu dne celkem obstojně, až odpoledne se rozpršelo a zhnusilo
    Brno: svítilo sluníčko a docela hřálo    Lubomír Střítecký
    Orlické hory: Ráno pošmourno, dopoledne se vyjasnilo a svítilo sluníčko.    Petr Kroul
    Žilina:    Miroslav Drkoš

Pranostika na červen:
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.) Fór dne:
Chceme mít jistotu, že je ministerstvo zahraničí v dobrých rukou
Mluvčí zamini Aleš Pospíšil vysvětluje, proč ministerstvo žádá vnitro o prověření stran spolupráce s komunistickou tajnou policií


Z deníčku Moby Dicka:

Čtvrtek 7. června 2001
Nové ROZŘEĎ 3396/01 upřesňuje včerejší instrukci k tvorbě přístupového hesla: Znaků musí být přesně 8 a musí tvořit nelogický výraz. Existující jména a slova ve všech jazycích nedovolí vysoce sofistikovaný program použít. Protože takové heslo si nelze zapamatovat, napsal si každý to svoje na samolepku a přilepil na monitor.

Čistě textová verze Neviditelného psa, vhodná pro PDA, je zde
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Pohyb mezi stíny
Asi si budeme muset zvyknout, že strávíme příští měsíce až do voleb mezi stíny: budou to jako by činy a jejich efekt bude v tom, aby se veřejnosti naznačilo to či ono. Tak kupříkladu vláda schválila ve středu návrh zákona o majetkovém doznání. Ten má tolik ale, že ho stáhnou ke dnu jako šestatřicetiliberní koule mrtvolu vězně ze zámku If (kam se chystá Ivan Pilip, jak píší noviny). Tím se má signalizovat voliči, že vláda někdejších sebevrahů není tak docela vládou podvodníků a že si chce na ty hnusné zbohatlíky došlápnout. O tom, že by tento zákon - který je v jádře rozumný - mohl fungovat, kdyby slušně a korektně fungoval státní aparát.

Podobně stínová je zřejmě i celá aféra s agenty StB. V něčem připomíná hru zvanou Černý Petr. Nejdřív dostal tuhle kartu do ruky Jan Ruml. Ten neměl s lustracemi nic společného, staral se jen o policii a o žádných lustracích neslyšel ani slovo, odpovědný je... Ján Langoš. Ten se vyjádřil dnes. Pokud jde o odpovědnost, ta přirozeně není jeho, ale ministerstva obrany, najmě pak jeho tehdejšího ministra Luboše Dobrovského. On sám může k případu říci jen to, že jde o kamufláž zastírající fakt, že ve špičkových funkcích jsou agenti a důstojníci StB, namnoze doposud řízení KGB. Luboš Dobrovský zatím odmítá Černého Petra převzít.
No a od Václava Havla jsme v těchto dnech slyšeli, že on byl vždycky proti lustracím a lustračnímu zákonu...
Tady se opravdu pohybujeme mezi stíny. Prezidentův argument o nepřípustnosti lustračního zákona, protože plošně postihuje lidi je naveskrz pochybený. Pochytaná Babinského banda, to není žádný plošný postih, protože každý z lotrů se k Babinskému přidal za svoji osobu a jako jedinec. Právě tak jeden každý agent podepsal sám a osobně vázací akt, nenarodil se jako agent, agentství na něho nespadlo shůry.
To, jak pánové házejí odpovědnost jeden na druhého, je částečně zábavné a ve skutečnosti nudné, protože stokrát viděné. Ale bude zajímavé sledovat, kdo naplno začne propagovat myšlenku, že vlastně lustrace nejsou k ničemu, protože agenti jsou stejně všude. A že by tedy bylo nejlepší je zrušit a místo nich zavést zákon o státní službě. A to je něco, na čem by se mohli snadno shodnout sociální demokraté s lidovci a povolební hřiště by se mohli začít lajnovat.

Skutečnost je taková, že lustrační zákon bylo jediné efektivní a reálné opatření, které aspoň částečně zatrhlo těm nejhorším exponentům tipec v klíčových pozicích státu. A to že některé a možná mnohé ryby proklouzly neznamená, že byl zákon špatný. Měl být přísnější a důsledněji prosazovaný, ano, toto jediné má logiku.

RODINA A PŘÁTELÉ: Sláva podomním obchodníkům
V poledne jsem se zastavil ve Vínečku v Budečské ulici.Příhoda? Ani ne, Naštěstí jsem totiž držel hubu.
Atmosféra ve Vínečku nebyla zrovna nejrušnější. O trochu vzruchu se postarala podomní obchodnice s peněženkami. Přišla, na zádech batoh, nabídla, neprodala a odešla. Tím ale začala debata o podvodnosti podomních obchodníků a nesolidnosti jejich zboží.
Vzpomněl jsem si na humbuk s vysavačem za šedesát tisíc, ale předběhl mě pán, který vyprávěl, jak si koupil na parkovišti dvoje nůžky, protože dvoje byly levnější než jedny. Skvělé nůžky, až na to, že se s nimi nedalo stříhat.
Chtěl jsem se vmísit do debaty příběhem o podomním obchodníkovi, který mé nyní zesnulé tetě chtěl vnutit vysavač za šedesát tisíc, jenže jsem musel počkat, až druhý pán sdělí svůj zážitek.
V hospodě mu někdo nabízel za stovku Swiss Army Knife a on už si ho málem koupil, když jeho kamarád řekl - já ti něco vokážu: otevřel Swiss Army Knife a ohnul čepel! A pointa? Dostal Swiss Army Knife od ženy k vánocům, a to bylo radosti u stromečku, když on nůž otevřel a ohnul čepel!
Myslel jsem, že se konečně dostanu na řadu a budu vyprávět o podomním obchodníkovi, který oblboval moji tetu tím, že luxoval čtvereční metr koberce luxem za šedesát tisíc a uvnitř se původně čirá vodní lázeň proměnila v bahno... jenže předešel mě třetí pán. Pravil:
"Je vidět, že tomu prd rozumíte, když si myslíte, že jsou všichni podomní obchodníci podvodníci. To k nám jeden přišel s luxem a já povídám - dete pozdě, máme zrovna vyluxováno, a on se jen uchecht a řek tím líp! A pak nalil čistou vodu do luxu a vyluxoval..."
Poslouchal jsem takřka očarován jeho vyprávění, korunované prohlášením, že tedy lux koupili a žijí konečně v čistotě, kdežto my, co takový lux nemáme a zhrdáme podomními obchodníky, žijeme v sajrajtu a v důsledku toho umřem.
Nastalo ticho.
"A ten lux stojí šedesát tisíc," podotkl jsem. Poněkud posmutněl.
"Jo, to byste byl z lacinýho kraje!"
Dopil jsem a odešel domů umřít do sajrajtu zdarma.
PSÍ PŘÍHODY: Patolízalská Bartova horlivost
Odpoledne jsem se vracel domů. K našemu domu vede cesta asi padesát metrů dlouhá. Už z dálky jsem viděl elegantní dámu stát před naší brankou. Zvolnil jsem. Kdopak to asi je? Copak asi chce? Třeba hledá toho nejzajímavějšího a nejzábavnějšího muže ve městě a pak, jak se zdá, je na dobré adrese...
Omyl. Ze křoví se vynořil pejsek. Ona čekala na pejska, ta elegantní dáma.
To je dobře, řekl jsem si, ba dokonce moc dobře. Přidal jsem do kroku. Pejsek si mě nevšímal, očichával trávu, dáma sledovala pejska - a už jsem byl tak blízko, že jsem viděl příčkami v brance na náš pozemek: na cestě stál Bart a vyjeveně civěl na elegantní dámu a jejího čtyřnohého průvodce!
Teprve za další dvě tři vteřiny si všiml mne, zaklepal hlavou, až mu uši zaplácaly, a začal dámě a pejskovi prudce spílat.

Dáma se zakabonila, připnula psa na vodítko a oba odešli. Bart ještě dlouho pobíhal po pozemku a předstíral, že má tolik práce se štěkáním, že...
Vešel jsem na pozemek.
A, to jseš ty, pane? Ani jsem si nevšim. Já mám dneska tolik práce, že bys tomu nevěřil, sdělil mi jakoby mimochodem.
Ale věřil. Taky jsem míval šéfy, kterým dělalo dobře, když jsem před nimi předstíral práci.
Je ale fakt, že tak moc jsem to nepředstíral, jako Bart, ten šplhoun šplhounská.

Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.