|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
Pranostika na 1. června, Fortunáta:
O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)
Pátek 1. června 2001
Odpoledne začíná odborová oslava MDD. Děti zaměstnanců i s rodiči
zajedou parníkem do ZOO, na jehož návštěvu je vyčleněno celých 15 minut.
Poté zavítají do ARZu na disco pod širým nebem s opékáním klobás na lávovém
grilu. Dur Durak tam pořádá střelecké soutěže. Vítězům rozdá čáp marabu
bonboniéry - po vánočním setkání s podnikovými důchodci ještě nějaké zbyly.
No a dnes v rubrice Diskuse na str. 15 Lidových novinách píše zmíněný Petr Žantovský:
Jako obvykle se Petruška Šustrová ve svém odhadu okolností a souvislostí událostí
mýlí, začíná svůj článek. Aha, pomyslel jsem si, Šustrová naletěla, uvěřila takovému
nesmyslu, že by "velká rada" lustrovala Svobodnou Evropu..
Čtu dál a dozvídám se, že můj informátor měl pravdu a Šustrová měla pravdu! Žantovský
ovšem dovozuje, že Rada dostala "podněty od občanů", aby dokonce - vstaňte a čepici
přitiskněte ke švu nohavice - podnět (rozumím tomu, že udání) poslala senátorka Ondrová. Takže ten úvod, to byl jen rutinní pokus o urážku oponenta. Tak se to v Hulvátově děje běžně.
Takže začala akce podle mustru "co se nám nehodí do krámu, na to pošleme kontrolu".
Bohužel se prokazuje pravdivost mé prognózy, že po veřejnoprávní televizi přijde na řadu
veřejnoprávní rozhlas: není přece možné, aby v něm vystupovaly osobnosti, aby v něm zněly
názory, nota bene názory z vlastní hlavy!
Já si opravdu nemyslím, že politický hlavní proud dokáže dostat vysílaná
média do chomoutu. Úplně se to přece nepodařilo ani bolševikovi, dostat bezezbytku média do
chomoutu. Ale udělat z nich suchopár, to dokáže. V televizi se mu to už daří, v rozhlase to
půjde pomaleji. Ale přece jen si myslím, že pokud někdo pomýšlí na zrušení Svobodné
Evropy, bude na Václavském náměstí zase veselo. To půjdu i já, ne jako "nestranný
pozorovatel" a novinář jako doposud, ale jako demonstrant.
Aston
Tohle není rubrika pro divadelní recenze a ušetřím vás tedy rozkladů o tom, co je anglosaský humor střihnutý crazzy komedií - zmíním se jen, že svůj velký díl na úspěchu má i překladatel Honza Kantůrek. A samozřejmě režisérka Hana Burešová a dramarurg Štěpán Otčenášek a výtvarnice Samiha Malehová a... všichni.
Spíš se zmíním o představení samém. Vlasta Talaš, český Pratchettův nakladatel, mě
připravoval na to, že je to ohromná sranda a že lidi řvou smíchy a tleskají jak o život....
Byl jsem skeptický, život mě naučil...
A ona to je pravda!
Naposledy jsem slyšel publikum se tak smát dávno za totáče, když Bolek Polívka s Borisem Hybnerem a Ctiradem Turbou měli představení v cirkusovém stanu na Císařské louce - však taky bolševik představení v zápětí zakázal... Přitom je to divadelní hra upředená z nespočetných narážek a parodií na Shakespearova dramata - dokonce Mistr sám osobně se stane postavou té hry. Anglický divák má shakespearovské reálie vecpané do hlavy od školství, ale náš divák? No a vida, chytal se a řičel smíchem.
Představení má jednu jedinou vadu - v Divadle v Dlouhé ho dávají jen dvakrát měsíčně. Snad by se to na podzim mohlo zlepšit a vřele doporučuji, abyste si ho ohlídali. Pokud se rádi zasmějete na výborné komedii.
Bart je stoprocentní emoce, zvaná zoufalství.
Naštěstí trpí mlčky. Nevyje, nekvílí, neštěká, jeho tragedie se odvíjí v tichu, jako by
na dně kaňonu tak hlubokého, že na dno nedopadá slunce.
Dnes jsme s Míšou odcházeli. Vyprovázel nás ke brance... ale nedošel až k ní. Usedl u schůdků asi deset metrů od branky, usedl na to místo, kam mu velím si sednout, když vjíždím na pozemek autem: "Sedni a zůstaň," kážu přísně a on sedí a zůstane, dokud mu neřeknu "volno". Tak má být.
Dnes si na to místo sedl bez povelu. Seděl vzorně, právě tak, jak mají psi sedět, tlapy u sebe, hruď vypnutou. Žádné válení po kejtě, jak to mívají právě rottweileři v oblibě! Mohl by být bez prodlení vyfocen do učebnice Vychováváme rottweilera.
Je mi jasné, co to mělo znamenat:
Vy byste opustili psa, který tak vzorně sedí?
Baže, Barte. My tě opustíme, i když tak vzorně sedíš.
Ale možná, že se vrátíme o pět minut dřív, než bychom se vrátili, kdybys seděl stranou,
na kejtě.