Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
  
Hyena

 Hledání:
 Sekce:
NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI

Zpět na hlavní
    stranu

 O Hyeně: Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ: středa 30.5.2001
  • Ministr obrany Jaroslav Tvrdík vyslovil názor, že "za sedm let" bychom ani žádné nadzvukové stíhačky nemuseli potřebovat v důsledku vývoje techniky
  • Ministr vnitra Gross oznámil, že se příliv uprchlíků přicházejících do ČR se ztrojnásobil
  • Společný výbor členů českého a Evropského parlamentu vyjádřil skepsi vůči přechodným obdobím uvaleným na nové členské státy Unie
  • Jan Kasal se vzdal účasti v politické radě čtyřkoalice, za lidovce tam budou se Svobodou místopředsedové Roithová a Šimonovský
  • Mikuláš Dzurinda jednal na Pražském hradě s Václavem Havlem, m.j. o vstupu Slovenska do NATO a o společné česko - slovenské jednotce v Kosovu
  • Firma Philips bude nucena omezit vypouštění některých látek do Bečvy
  • Tak zvaný "spartakiádní vrah" Jiří Straka stáhl svou žádost o propuštění, odseděl si už šestnáct let za sexuálně motivované vraždy při spartakiádě
  • Vrchní soud v Praze potvrdil předběžná opatření proti Vladimírovi Železnému
  • Až do páté hodiny ranní v úterý policisté prohledávali Pražský hrad po anonymní hrozbě, že v objektu je nálož výbušniny
  • Pět makaků uteklo v Chomutově z klece v ZOO, opičky zranily několik dětí, když jim braly bonbony a zmrzlinu
  • Počasí Praha: Střídavě oblačno, občas dokonce průtrž, občas sluníčko

Pranostika na květen:
Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí;
v červnu rojení nestojí za zvonění.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)


Z deníčku Moby Dicka:

Středa 30. května 2001
Přišel mail od náměstka Kvakoše: "Nastavujeme systém pro zpětnou vazbu od zaměstnanců a ve spolupráci s Útvarem lidských a nelidských zdrojů pracujeme na projektu korporátní kultury. Kdo se bude vyhýbat zpětnovazebním procesům, s tím bude - při zachování jeho lidské důstojnosti - zahájen proces vymístění."

Čistě textová verze Neviditelného psa, vhodná pro PDA, je zde
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Drobnosti, které otravují vztahy
Znovuobnovený spor o pozemky v oblasti Kasárna pravděpodobně nezkalí vztahy mezi Českem a Slovenskem. Podle toho, jak je jádro sporu u nás interpretováno, na vině jsou "jejich furianti" na slovenské straně, kteří zpochybňují vlastnické vztahy k pozemkům, na kterých stojí stavby našich občanů - ale chraňbůh, že bych se do věci chtěl plést, dojmy nejsou pojmy. Jen to si myslím, že se oba premiéři, Dzurinda i Zeman, správně zachovali, když projevili jasně formulovaný zájem o problém - ale jeho řešení, s jasně vytčeným termínem, nechali na těch, jichž se týká.

Z tohoto mraku pršet jistě nebude.

Horší je, že se kazí nálada vůči vstupu do Evropské unie. Není snad dne,. kdy by se neobjevila na mediálním nebi zvěst, svědčící o projevu byrokratické arogance. Naposledy dnes - prokázalo se to, čemu nikdo nechtěl věřit, že totiž německé úřady požadují po našich řidičích kamiónů pracovní německé povolení, aby směli dovážet zboží určené do zemí EU. Řidič předvedený v televizním zpravodajství svědčil o šikaně, v níž nechyběly ani policejní manýry.

Vrtá mi to v hlavě. Jak to vlastně je? Vnímáme mediální svět. Nejsou to uměle vypreparované zprávy a polozprávy, které ve skutečnosti mají za úkol šířit euroskepticismus? Anebo je to tak, že s blížícím se - eventuálním - termínem vstupu se zhoršuje naježenost členských států EU, zejména pak Rakouska a Německa, a šikana vůči řidičům dnes a třeba vůči ajznboňákům zítra je jejím logickým projevem?
Jedno je ale jisté - pokud by vůle k rozšíření EU neměla být oboustranná, pak celý proces skutečně nemá smysl a k ničemu dobrému nemůže vést.

V oblasti EU si to jistě mnozí činitelé uvědomují. Dnes v Praze zasedali členové společného výboru našeho i Evropského parlamentu a vyslovili značnou skepsi vůči navrhovaným dlouhým přechodným obdobím. Druhý předseda výboru Karl-Erik Olsson kupříkladu řekl, že každý občan EU má mít stejná práva a dlouhá přechodná období by toto pravidlo porušila.
V zájmu pravdy a práva bychom však neměli zapomenout na to, že s návrhy na plný ranec přechodných období jsme přišly jako první my... Odklad naplnění norem EU stran čistoty vod se dá pochopit - nemáme peníze na tolik čističek. Ale návrh na zákaz nakupování pozemků a nemovitostí je stejně zavrženíhodný a protismyslný, jako návrh na omezení práv našich občanů na území dnešní EU.

RODINA A PŘÁTELÉ: Z hrdiny debilem - snadno a hlavně rychle
Můžete toho efektu dosáhnut kupříkladu v metru, a překvapivě snadno. Jsou takové stanice metra, kde pojízdné schody ústí do haly která je v blízkosti nástupišť. Tam nastávají napínavé situace - například stanice Náměstí Republiky z obou stran (příhoda, kterou budu vyprávět, se mi stala ze směru Masarykovo nádraží).
To jedete po schodech a slyšíte, že vlak dojíždí do stanice. Napětí - z které strany jede? V takových případech se doporučuje popoběhnout, když to jde.
Takže - ona situace nastala, popobíhám, schody téměř prázdné, jen o několik stupňů doleji stojí v pravém pruhu dáma v kostýmu a v levém, o schod níže, dáma v pruhovaných letních šatech.
Vlak zastaví a nastává další fáze: v příštích vteřinách se ukáže, z kterého perónu vycházejí lidé. Ha! Vycházejí zprava, tudíž vlak jede mým, tedy smíchovským směrem!
Požádám pruhovanou dámu o dovolení, ona poněkud nasupeně a s pomalou důstojností sestoupí o jeden schod, já proklouznu a pádím, div mi neprokluzují podrážky. Kličkuju mezi lidmi, v poslední chvílu uhnu ženské s holkou vedenou za ruku, perón je už úplně prázdný, z vlaku na mne zívají doposud otevřené vchody a z toho bezprostředně přede mnou se dívají lhostejní lidé. Tak co, doběhneš? Nedoběhneš? Skřípnou tě automatické dveře? Neskřípnou? Vypínám se k maximálnímu výkonu jako Šebrle, natáhnu ruce dopředu, abych automatické dveře pozdržel, kdyby si usmyslely mě překousnout, skočím... a už jsem uvnitř.
Uf.
Jsem na sebe pyšný. Člověk má vždycky dobíhat autobus, tramvaj, metro, vlak... Hlavně nerezignovat.
Jenže ten vlak stojí dál a dveře má pořád otevřené a uplyne dlouhých deset vteřin, možná patnáct (v takových situacích je to nekonečně dlouhá doba) a dovnitř pomaličku vpluje dáma v pruhovaných šatech. Všimne si mne a dá najevo opovržení.
Ta si neulevuje citoslovcem uf. Ta si ulevuje pch...
Vlak vyjíždí ze stanice. Pchuf.
PSÍ PŘÍHODY: Ne, vůbec nejsi k smíchu
Ano, dnes to Bart schytal. Dvakrát. Napoprvé hned u vrátek. Vyšli jsme ven a po cestě si to metelil malý šedivý pejsek. Bart si ho nevšímal - neměl míru řádného jedlého psa. Zato pejsek vnímal Barta a řekl mu nekompromisně, co si o něm myslí.

Na Barta spílání nezapůsobilo. Není to verbalista. Zajímavé - zřídka se nechá vyprovokovat pouhými psími řečmi a i pak se ohradí jen nevlídným vrrr... haf.
Pokračovali jsme v procházce a při zpáteční cestě jsme potkali Belinku. To je ta fenečka, o které jsem tu už mockrát psal, ta která Bartovi pokaždé vynadá, když ho potká - už pět let, po celou dobu Bartova života. Sama je víc než dvakrát tak stará než on. Bart, když ji spatří, vždycky popoběhne v naději, že dnes to bude jiné. Nejinak dnes. Bart přidal do kroku, dalo by se říci že dvorně cupital jako rokokový kavalír a Belinka spustila.
Bart se zastavil a ohlédl se po mně.
Vidíš to, pane? Zase mi nadává, sděloval mi.
Ona jiná nebude, s tím se už musíš smířit, já na to.

Bart se nenechal odradit, přicupital až k ní (ustavičně nadávající), pozdravil ji po svém způsobu, pak odběhl kousek stranou a předstíral zájem o kopřivy a teprve potom se ke mně oklikou vrátil.

Přilísal se ke mně zleva, jako obvykle, když vyžaduje něhu.
Pohladil jsem ho.
To víš, že nejsi debil a nesmrdíš a tvůj useknutý ocásek vůbec, ale vůbec není k smíchu, chlácholil jsme ho.
Uklidněn, vrátil se ke kopřivám, tentokrát se zájmem nikoli předstíraným.

Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.