Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který
mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze
zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem,
jaký jeho nástupce rottweiler Bart zatím neumí napodobit.
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
[an error occurred while processing this directive]
STRUČNĚ:
pondělí 28.5.2001
Cyril Svoboda byl zvolen v sobotu novým předsedou lidové strany, jeho místopředsedové
reprezentují půl napůl "svobodovský" a "kasalovský" proud, Svoboda dostal o tři hlasy víc
než byl minimální nutný počet
Předseda DEU Ratibor Majzlík dal najevo nelibost nad zvolením Cyrila Svobody do čela
lidové strany
Miroslav Kalousek bude podle svého prohlášení žalovat předsedu lidovců Cyrila
Svobodu
Rakouští aktivisté nezákonně zablokovali hraniční přechod v Dolním Dvořišti za nečinného
přihlížení policie
Mluvčí našeho ministerstva zahraničí charakterizuje blokádu jako porušení
česko-rakouské dohody
Skupina s názvem Národně sociální blok podala na Židovskou obec trestní oznámení kvůli
její výzvě proti neonacismu
Ve Frýdlantu nad Ostravicí spadlo ultralehké letadlo, dva členové posádky skončili v
nemocnici
Desetibojař Roman Šebrle překonal hranici 9000 bodů, odborníci hovoří o překonání hranice
lidských možností
Počasí Praha: V sobotu příkladně slunečný den, v neděli se počasí pokazilo
Pranostika na květen:
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)
Z deníčku Moby Dicka:
Pondělí 28. května 2001
Po "zeštíhlování", "liberalizaci" a "identifikování úspor" se v novém
Management Observeru objevil další výraz pro propouštění: "TRANSFER".
Ambrožova přítelkyně Kočka Mrtvá k tomu podotkla, že za chvíli jistě přijde
i výraz "odsun", poté "vyhánění" a nakonec "vyhnání".
Myšlenka dne: Je to něco, co by nás nemuselo sjednocovat
Cyril Svoboda komentuje skutečnost, že ho Miroslav Kalousek hodlá žalovat
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Předseda? Excelence? Ne - je to vofous!
Nový lidovecký předseda Cyril Svoboda není první vofous naší politiky. Prvním vofousem byl přece v prvních volbách do
Senátu Petr Pithart, který zvítězil "o fous" díky svému vlastnímu hlasu, a dalším vofousem je
Václav Havel, zvítězivší oproti hlasu Miroslava Sádka, k volebním účelům ponechaným ve
věznici na Pankráci. Na lidoveckém sjezdu to bylo v prvním kole skutečně "o fous", o jeden
hlas, a Svoboda musel čekat na kolo další. Tam byl oproti Janovi Kasalovi zvolen počtem
hlasů převyšujícím o tři požadované minimum. Takže máme vofousa Svobodu. Žádná ostuda
to jistě není, vždyť i Američané mají vofousa prezidenta, který navíc ani pořádně zvolen
nebyl.
Všichni jsme si všimli, že ve straně je to vůbec celé o fous. Místopředsedové jsou
rovným dílem rozděleni na svobodovce a kasalovce a aby si snad někdo nemyslel (on si nemyslí,
ale co kdyby), že v lidové straně zavládnou idylické poměry, Miroslav Kalousek naznačil že si
to vyřídí se Svobodou před soudem kvůli jeho dubnovým výrokům stran Kalouskova působení na
ministerstvu obrany.
Už jen na jedno jsem zvědav: kdy se z úst vofousa Svobody nebo jiného vašnosty ozve věta
"my se vždycky dokážeme dohodnout".
Ještě k televizní radě Ta byla zvolena v pátek večer, ale debatovat se o ní jistě bude nadále. Do televizní
radní patnáctkky se nakonec dostai Erazim Kohák a Svatopluk Karásek - ti nebyli v prvním
klání připuštěni. Elita národa tedy nebude nucena vyrazit do ulic. Jakkoli si myslím, že je
dobře, že došlo ke shodě a že byla Rada zvolena, trochu lituju, že k tomu všelidovému povstání
nedošlo: opravdu bych moc rád viděl, kolik desítek tisíc lidí by přišlo na Václavské
náměstí,aby se zaťatou pěstí nad hlavou volali" My chceme Koháka" a "Karásek do Rady". Třeba
se dočkáme někdy příště. Klid kolem ČT se čekat nedá, elita národa bude mít příležitost už
brzy, až se bude volit pan televizní ředitel.
RODINA A PŘÁTELÉ: Vzpomínka na Douglase Adamse
Připomínám, že Douglas Adams napsal Stopařova průvodce po Galaxii. Nedávno zesnul a v pátek
jeho fanoušci konali vskutku neokázalou vzpomínkovou akci. V recesním duchu bylo třeba vyjít
na ulici s ručníkem viditelně umístěným.
Pátek byl pro takovou akci obzvlášť příhodný, protože sobotního Psa vyrábí Jitka
Splítková a já mám volno. Vybral jsem si froté ručník barvy sytě modré, čistě z toho
důvodu, že mám rád froté ručníky a barvu sytě modrou. První moje cesta vedla do firmy,
která se zabývá záchranou dat z havarovaných disků. Před nedávnem mi disk kleknul, a pokud
jde o zálohování, je to nezbytnost, kterou kladu na srdce těm druhým... Věděl
jsem, že disk je beznadějně havarovaný a že se s ním nedá dělat zhola nic.... Snad to byl
důvod, proč jsem si ručník zapomněl v autě. Vzpomněl jsem si na to ve chvíli, když mi
slečna v recepci předávala neopravitelný disk.
"Ježišmarjá..." ujelo mi, když jsem si vzpomněl na ručník zapomenutý v autě.
"Tak si z toho nic nedělejte... Příště budete opatrnější a budete zálohovat..."
chlácholila mě slečna.
"Nejde o disk," vysvětloval jsem jí. "Zapomněl jsem si dole v autě ručník."
Dívala se na mě, no, zvláštně.
Asi si myslela, že ten ručník mám na utírání slz, a byla asi ráda, když jsem vypad.
Po zbytek dne jsem chodil po Praze s ručníkem. Nikdo si mě nevšiml a taky jsem nikoho
jiného s ručníkem nepotkal. Jedno i druhé je moc dobře. Kdyby si mě někdo všiml, připadal
bych si trochu jako exhibicionista, a kdybych potkal někoho jiného s ručníkem už by
to vypadalo na založení občanské iniciativy.
Kdežto takto vše proběhlo jako zcela privátní vzpomínka na autora, který mi hodně dal.
PSÍ PŘÍHODY: Bubnové nokturno s psí asistencí
V noci z pátku na sobotu jsem se probudil ve dvě ráno. Rozespalý jsme pátral po tom, co mě
vzbudilo: ano, bubnování.
To není zas taková novinka. Kousek od nás občas někdo hraje na bicí - ale nikdy se
nestalo, že by hrál až do dvou! Z vedlejšího pokoje jsem slyšel šramot - pochopil jsem, že
ani Míša nespí. Šel jsem se na ni podívat.
"Hlavně buď tiše, ať nevzbudíš Barta..." starala se. Ne snad, že by byla tak ohleduplná
k psímu nocování: hrozilo nebezpečí, že se Bart probere a dostane chuť hlídat.
Nestačila to doříct a už byl Bart nahoře.
Byl zřejmě nadšený, že se něco děje. My jsme byli podstatně méně nadšení. Vyšel jsem na
balkón. Bylo jasné, že bubnování nepřichází z pozemku vzdáleného od našeho domu ani ne sto
metrů - táhlo se z dálky, snad ze Strahova? Bart nechtěl hlídat, to spíš já jsem zuřil a
uvažoval jsem o tom, že se - s Bartem - vypravím do noci pátrat, nadávat, protestovat.
Bartovi se už zase klížily oči a pro moje hlídací plány neměl pochopení.
A bubny duněly dál.
Bart usnul, Míša taky, mně se to nedařilo. Nakonec jsem to vyřešil
technologicky: nasadil jsem si střelecké chrániče uší a pokoušel jsem se dohnat
spaní.
Probudil jsem se v sedm - a bubnování pokračovalo! Na procházku chodím s Bartem směrem
ke Strahovu... Ne, odtud ten nechutný zvuk rozhodně nepřicházel, zněl odkudsi z města,
dunivý, jednotvárný, denervující svou zřetelnou slabomyslností.
Bylo mi pak řečeno, že to nebyla slabomyslnost, že to bylo "techno". Aha. Mám tedy
příležitost projevit "politiky korektní" toleranci vůči "alternativní kultuře".
Nějak se mi to ne a ne dařit.
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Hyena jindy, eventuálně nikdy. Rediguje Ondřej Neff. Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.