|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
Čtvrtek 24. května 2001
Dnes vznikla nová Divize komunikace společnosti v čele s dosavadní
ředitelkou TO L.Živou. DKS tvoří tiskový odbor, útvar public relations,
útvar vnitřních vnějších komunikací, útvar korporátní identity a útvar
elektronických médií. Všechny tyto činnosti zajišťuje pouhých třicet
zaměstnanců, kteří spolupracují s externími agenturami bývalých kolegů.
Mluvčí Z.Vrh jásá: "Činnosti typu pořádání plesů pro zaměstnance jsme
předali profesionálům!"
Pokud by tedy měly rozhodovací procesy vypadat tak, že se zákonodárci budou trefovat do vkusu "některých občanských iniciativ", pak ovšem by demokracie nebyla ohrožena - demokracie by byla rovnou v kýblu.
Blamáž s volební komisí
Slyšíme mnoho kritik na téma "volební komise" - snad má kvůli tomu být i stížnost k
Ústavnímu soudu, protože ta volební komise má údajně zpochybňovat "právo občana býti
volen". Už ve středečních Lidových novinách se můžeme pozastavit nad přehmatem Petrušky
Šustrové, která propadla omylu, že si sněmovna, respektive oposmluvní poslanci vycucali z
palce volební výbor pro "předvolbu Rady ČT". Z neznalosti ji usvědčil poslanec Jan Vidím i
kandidátka do Rady Lucie Weissová.
Tím ovšem grotesky a pikantnosti teprve začínají. Jak se vlastně zrodila myšlenka předvolby a volebního výboru? Vzešel z usnesení kulturního a školského výboru, v rozpravě ho podpořil Zdeněk Jičínský: "Velmi podporuji návrh, který je v usnesení kulturního a školského výboru, na vytvoření zvláštního volebního výboru Poslanecké sněmovny, který by měl za úkol připravit volbu pro Poslaneckou sněmovnu. Protože bez takovéhoto orgánu Poslanecké sněmovny Poslanecká sněmovna nebude s to ze stovky návrhů solidně zvolit," řekl. Návrh se dostal do souboru pozměňovacích návrhů a 13. ledna 2001 se o něm hlasovalo v 92. hlasování. S výjimkou nepřítomných poslanců Ouzkého a Krátkého byla celá ODS proti zřízení volebního výboru (naopak v rozpravě navrhovala - zřejmě pro zasmání - volbu "občanskou"), naopak pro zřízení výboru hlasovali s dvěma výjimkami lidovci, socdem (tři nepřítomnosti nebo abstence), komunisté (pět nepřítomných nebo se zdrželo) a z unionistů byl Pilip nepřítomen, Pavel Svoboda se zdržel, proti byli S.Volák, P.Mareš a F.Ondruš, ostatní pro. Proti byla i nezařazená Marie Machatá. Takže, jestli někdo za vznik výboru "může", ODS to opravdu, ale opravdu není...
Ostatně soudím, že je úplně jedno, zda Radu předvolí výbor. Kde chybí dobrá vůle, slušnost a soudnost a nevybírají se osobnosti, ale "koně" a nastrčenci, kteří budou "kopat za toho či onoho", neexistuje žádný volební systém, který by dal dohromady důvěryhodnou Radu.
Jsou lidé, kteří ale opravdu mají zelený prst...
Dnes odpoledne jsem zajel do zahradnictví. Za ta léta ne genocidy ale biocidy jsem si
už vytipoval pár bylin, které působení mého černého prstu vydrží - například to jsou
voskovky, skvělé kytičky, které kvetou celou sezónu a stojí pár šupů. Takže jsem nakoupil
bednu voskovek, odvezl ke kase, zaplatil, bednu dopravil vozíkem do kufru auta a vracel
jsem se, abych prázdný vozík vrátil... a všiml jsem si, že domek, ve kterém mají v tom
zahradnictví kasu, má střechu porostlou alpínkami...
Obyčejná dřevěná chatka, tak tři krát čtyři metry, s lomenou střechou...
Ptal jsem se pan zahradníka, jak tam ty kytičky udrží... Začal mi vykládat něco o
substrátech a jmenoval cosi jako keramzit a že toho musí být šedesát procent...
Po chvíli jsem pochopil že nemá smysl ho poslouchat.
K tomu, aby vám rostli kytky na střeše, na kterou praží slunce, na to potřebujete mít
superzelený superprst.
Nejbližším psem je Arísek. Ten se ke koťatům chová ostražitě a vlídně, s jakýmsi ostychem - kdybych věděl, že to není možné, řekl bych, že se chová jako jejich otec. Jejich skutečný otec je ale znám - je to ten zrzavý otrsanec, který tu po večerech huláká pod okny.
Ale k tomu problému "pes a kočka" -toto nerovné srovnání mě napadlo dnes vpodvečer, když
jsem slyšel od sousedů Janu, jak volá Minďu, toulající se někde v džunglích zahrádkářské
kolonie:
"Minďo... papat! Pojď papat, Minďo..."
Minďa nic, zůstává neviditelná.
Jana se rozhoduje k čemusi, co se dá nazvat citovým nátlakem:
"Minďo! Tvoje děti pláčí hladem!"
Legrační? Možná, ale funguje to. V tu ránu se Minďa zjeví na úpatí svého žebříčku
(prkno s příčně natlučenými laťkami) a už spěchá dovnitř.
Sleduju to z povzdálí.
Ne, Barta nemusím k misce přivolávat a naprosto není třeba žádných triků. Stačí otevřít
ledničku nebo zašustit papírem, aby Bart přiběhl i z nejvzdálenějšího kouta zahrady. Nebo...
...dokonce stačí psát o žrádle a jeho věčně dychtivá tlama se mi zjeví u
klávesnice. Viď, Barte?