Z deníčku Moby Dicka

Úterý 1. května 2001
Firma uspořádala na oslavu vzniku dceřinky METLA pro své zbylé zaměstnance turnaj v golfu. Účastnili se všichni managoři s ředitelem Běsným Kokotem v čele. I po roce jsem jen přihlížel. Golfové hřiště prý bylo rozšířeno ze sedmijamkového na třináctijamkové. Což o to, třináct jamek tu je - devět na hřišti a čtyři cvičné.

Na kolbiště volebního klání vjedou tedy u lidovců dva na pohled rovnocenní soupeři - pokud Výborný svolí. Kasal se zachoval neobvykle na naše poměry, u nás spíš politikové se nechávají vynášet na smetiště dějin jako když vyhazují vzpouzejícího se opilce z hospody a řvou u toho "nemáte žádný soudní důkaz" nebo "podpis vázacího aktu vůbec nic neznamená" - to vše jsme zažili a viděli. Bohužel.

Síly jsou vyrovnané, i to je neobvyklé v našich poměrech, kdy spíše je jeden dopředu jasný kandidát a toho zvolí a pak se všichni k němu seběhnou a podkuřují mu - to se právě děje ve straně sociálně demokratické.

Ať bude zvolen ten či onen, bude pak hodně záležet na tom, zda stoupenci poraženého se zachovají stejně civilizovaně jako Kasal a volbu z ní vyplývající autoritu přijmou. Zatím působí strana lidová dojmem poněkud rozhašeným.

Pokud jde ale o Výborného, nějak se mi nechce vykouřit z hlavy červík pochybností. Kalouskovi kde kdo (včetně mě) nemůže zapomenout jeho podíl na odpovědnosti za zoufalý stav armády - jenže Výborný byl ministr obrany! A byl to on, kdo nikdy nevysvětlil, proč zvrátil soutěž o dodávku štábního informačního systému - který dodnes nefunguje. Takže nejen Kalousek, ale i Výborný by měl co vysvětlovat, ale on nic vysvětlovat jistě nebude, neboť "nikdo nemá žádný důkaz"...

Před malou chvilkou jsem přestal vodu dopouštět. Teď by bylo třeba hodně usilovného sluníčkování, aby se voda ohřála, jinak je ten gumák vhodný jako trenažér pro otužilce. Právě to budí moje obavy - jestli jsem to hezké počasí nepřivolal právě tím, že bazén nebyl napuštěn a naopak, tím, že jsem ho napustil, počasí odradím.

Byla by to škoda. Už kvůli dámám, které se rojí po ulicích, mám pocit, že jich je třikrát víc než normálně. A nemyslete si, že se koukám jako vilný plesnivec jen po křivkách. Zaujaly mě klobouky! Jeden výpravný klobouk v metru, to jsem si říkal, že je nějaká náhoda, nebo že ta dotyčná jede na generálku sjezdu čarodějnic (byl to poněkud divoký klóbrc). Jenže pak v autobuse a v tramvaji zase po jednom klobouku. To by se mi moc líbilo, kdyby se móda klobouků navrátila. Mohla by se totiž vrátit móda pánských klobouků.
Je to možná ode mne pošetilost, ale mám takový pocit, že jen ten svět, kde dámy i páni nosí klobouky, je skutečně v pořádku.

No, k tomu máme ještě daleko, tři klobouky pořádek nedělají.
Hlavně že máme to sluníčko!

Stačí ale, abych vzal do ruky něco pohyblivého - hrábě, koště, nebo se pokusil něco převážet kolečkem - a do této vycpaniny vjede život, ba velmi hlasitý život.

Kromě koštěte, hrábí a kolečka ho náramně zajímají pracovní rukavice.
V tomto ohledu je to velmi složitý proces. Jakmile si na nějaké definované místo pracovní rukavice položím, Bart přijde, opatrně, když se nedívám, a rukavici jednu po druhé někam odnese. V této fázi působí jako ztráceč rukavic. Naštěstí je jenom ztratí - nepokračuje v destrukci, nesežere je. Prostě je ztratí a tím jsou pro něho vyřízené - začne se zabývat něčím jiným, až do chvíle, kdy více méně náhodou přijde na místo, kam odhodil ukradenou rukavici. Zde nastává druhá fáze - Bart chodí s rukavicí ukradenou a zahozenou a znovu nalezenou v hubě. To je moment, kdy musím zasáhnout, rukavici mu sebrat, uložit na definované místo, a čekat, až podobnou metodou Bart přijde na tu další ukradenou rukavici.

Ne, není to jednoduché.
Ale, pokud psa nemáte a nic o psech nevíte a o soužití se psem uvažujete, pak vězte, že pořízení psa není ta ideální cesta k zjednodušení života.

Říká se dokonce, že život začíná v okamžiku, kdy chcípne pes a děti jdou z domu, ale to je cynické rčení a já jím nehodlám kazit rozmarnou atmosféru prvního májového dne.