Pranostika na 24. dubna, Jiřího:
Na svatého Jiří rodí se jaro.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)

Z deníčku Moby Dicka

Úterý 24. dubna 2001
Ráno svolal vedoucí Duto Hlav pětihodinovou prac. poradu. Třetí vlna liberalizace skončila. Byla zrušena pracovní místa přesně podle pokynů firmy Morgue. Přesto bohužel odešlo málo lidí. Proto nastává třiapůltá vlna. Některá místa totiž nebyla obsazena (např. měli jsme jen 3 knihovníky místo 13 a jen jednoho pyrotechnika místo tří).

Blbnutí se tedy stupňuje řadou kvadratickou, takže lze bez nadsázky hovořit o blbnutí na kvadrát.
Přitom jistě stačilo, aby už tenkrát, před půl rokem, Klaus tomu foťákovi řekl - promiňte, že mi bouchly saze. Ale takové uvažování a takové způsoby se vymykají uvažování a způsobům Fidlovačky.

Atomový vlak
Kvalitní pseudoaféra se rozvíjí kolem "atomového vlaku". Kolem utajení trasy se rozvinula hysterie - přičemž "tajný vlak" sledovaly televizní štáby plné rozčilených zpravodajů. Jako kdyby nebyly v živé paměti akce ekofanatiků, zalévajících se do betonu mezi pražce! A protože informace prokmitne i skrze hysterické bublání, vyrozuměl jsem, že vlaků bude řádově tucet a to co do Temelína dovezou, vystačí na čtyři roky provozu (každý další rok se bude čtvrtina zásoby obnovovat). Starostové obcí kolem trati se rozčilují, že jim nikdo nic neřekl; nedivím se jim, protože byli v obložení vyblázněnými občany. Jestlipak by tito občané byli spokojenější, kdyby jejich obcí jezdily vlaky s hnědým uhlím, jehož by bylo třeba k zásobení tepelné elektrárny o výkonu JETE ?

Tenkrát, za totáče, jsem ten film neviděl a asi by mi ta scéna nepřipadala divná. Zato tentokrát jsem si připadal na chvilku jako opařený - proboha, v čem jsme to žili?, uvědomoval jsem si.

Přiznám, že na Slovensku je mi všelijak, když vidím policajta v předrevoluční uniformě a upřímně nechápu, jak to mohou Slováci snést - proč za tu dobu samostatného státu ty uniformy nevyměnili? Vždyť se musí šít pořád nové, přece slovenští policajti nenosí deset a víc let staré hadry...

Dnes už při pohledu na policajta nemám ošklivo kolem žaludku. Snad se naučím i je respektovat. Bohorovná ledabylost, kterou policisté městští i státní projevili nedávno v naší obci, kde neznámý zloděj aut zablokoval jedinou pěší komunikaci, na reputaci nepřidala asi ani u jednoho ze zdejších občanů. Naproti tomu... dole na Smíchově pár dní nešla světelná signalizace a pozoroval jsem tam při práci policistku, jak svižně zachází policajtskou kouzelnickou hůlkou a duje do píšťalky.

Je to prostinké: čekáme od policajtů službu, ne lhostejnost, natož buzeraci. A ten Katapult, to bylo dobré připomenutí. Jen aby si ho lidi vzali k srdci.

Pro Bartovu omluvu nutno dodat, že přes zimu vyšel ze cviku. V plné sezóně se osvědčuje lépe - až moc dobře. Nechytá jen mouchy, chytá i vosy, přes veškerá moje varování, a občas se mu to i podaří. Platí za to očekávanou cenu. Je to až nepochopitelné - tolikrát se přesvědčil, že vosa jako kořist opravdu nestojí za příkoří, pokouší se o to zas a znovu se střídavým úspěchem.

Dnešní lov měl i jaksi ekologický aspekt.

Přítel Daniel Špička mi vyprávěl, že prý vlaštovky se vrátily z jižních krajů a jsou ve velmi vážné situaci, protože je zima a hmyz nelítá a vlaštovky nemají co lapat. Dokonce uvažují o návratu.
Tu závěrečnou tezi beru s rezervou. Ale že je hmyzu málo a že to vlaštovkám vadí, tomu věřím, to dokážu pochopit.
Však jsem taky Barta odháněl od mouchy a říkal jsem mu - nech tu mouchu vlaštovkám!
Když mouchu minul, mohl by na mne svádět vinu za svůj neúspěch.
Jenže Bart je velkorysý a nikdy mi nic nevyčítá.
Ostatně, jako každý pes.