Pranostika na duben:
Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
(Z knihy Jana Munzara Medardova kápě vybral Šaman.)

Z deníčku Moby Dicka

Čtvrtek 19. dubna 2001
Přišel mi mail, že byl ukončen provoz diskuzních fór na intranetu (škoda, že jsem o nich nevěděl). "Jejich autor ve společnosti již nepracuje a pracovníci útvaru Vnitřní komunikace při ÚVKTMTO nejsou IT specialisty ani webmastery a některé závady diskusních fór nedovedou odstranit." Podepsáni mladší managor, starší managor, hlavní managorka útvaru VKPÚVKTMTO, managor útvaru Elektronická média a mluvčí TO Z.Vrh. Webmaster měl rád mléčnou čokoládu.

Tak už lépe chápu, o co tady šlo a o co jde: tak zvané nezávislé iniciativy si chtějí sáhnout na konkrétní páky moci. Právě to slůvko "nezávislé" je jeden z největších humbuků moderní doby, je to svůdné jako investiční fond nabízející pětadvacetiprocentní dividendu anebo pilulka slibující shodit patnáct kilo za čtrnáct dní bez omezení jídelníčku. Kdo by nechtěl být krásně štíhlý, kdo by nechtěl být bohatý - a nezávislý!

Vtip je v tom, že není nezávislý ten a není nezávislé to, co se za "nezávislého" a "nezávislé" prohlásí. Naopak, slovo "nezávislý" ve firmě budí v soudném člověku hluboké podezření - asi jako by budil podezření ten, kdo by měl na firmě napsáno "poctivý obchodník". Víme kupříkladu, že "nezávislé" Jihočeské matky jsou závislé na svých rakouských donátorech. Na kom jsou nezávislé Občanské právní hlídky zatím nevím - jen to je zřetelné, že napomáhaly krýt následky hromadně a organizovaně páchané trestné činnosti při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Následný mediální humbuk kolem údajné policejní brutalitě (kterou nikdo neviděl, zato jsou tisíce svědků brutality ze strany výtržníků, jsem jedním z nich) nebyl, jak vidno, samoúčelný: cílem je zpochybnění legitimity klíčově důležitého mocenského nástroje státu, jímž je policie.

Humbuk stejného řádu je i proklamování tak zvaných občanských iniciativ, že reprezentují veřejnost: nikoli, reprezentují jen a jen samy sebe a snad i nějaké zájmy, které jsou v pozadí. Nezávisle...

Strážníci auto ohledali a konstatovali, že je to typická kauza náležející do sféry kompetencí policie.

Od té doby uplynulo nějakých šestatřicet hodin. Co tyto řádky píšu, oknem ke mě doléhá dunění - to chlapečkové skáčou po autě jako po trampolíně. Skákali i odpoledne. Pak náhle přestali. Říkal jsem si - jestlipak se něco nestalo, třeba některý z nich spadl a zlomil si nohu...

Běžel jsem se podívat.
Chlapečkům se nic nestalo - zahnali je dva policisté, tedy skuteční policisté s pistolemi u boku. A pak ohledávali auto. Dal jsem se s nimi do řeči, sdělil jim, že na tu cestu zakufruje jistě jedno auto ročně a že by stačilo zasadit nahoře, tam kde cesta začíná, do asfaltu kovový sloupek, oni s tím živě souhlasili.

Chtěl jsem vědět, co bude dál. Vykládal jsem jim, že chlapečkům překážka nevadí, ale pro staré lidi a maminky s kočárky je to nepřekročitelná hradba.
Opět živě souhlasili.
"To je ale v kompetenci města. Musíte se obrátit na městské strážníky."
Ujistil jsem je, že se tak stalo. Vysílačkou se pak s kýmsi domlouvali - podivil jsem se, jak učených volacích znaků užívají, jedno z nich bylo epilog a to druhé nějaké ještě učenější, tak učené, že jsem se raději vzdálil... Co kdyby na mě začali mluvit latinsky?
Chlapečkové skáčou. Česky.

Vysvětlení je prosté.
Sára je před plotem, Čip za plotem, a protože ji miluje v těchto dnech podstatně víc než obvykle, prostrkává (naštěstí jen) tlapu, a hladí svoji milovanou bytost po zádech. A protože je hnusné počasí, Čip má tlapy od bahna, a milovanou bytost tedy upatlá. On je to mladý nezkušený pes a Sára mladá nezkušená psová.

Jsou ale na světě i jedinci zkušení v tomto směru.
Potkal jsem před časem paní s podivuhodným psem, byl to kříženec rottweilera a jezevčíka. Jak jistě tušíte, otec byl jezevčík.

"Jak se to mohlo stát?" divil jsem se.
Paní se na mne podívala jako na někoho velmi, velmi nezkušeného.
"Jak? Jednoduše. Na schodech."

To mě věru nenapadlo.
Asi proto, že mě život nikdy nepostavil před takovou zkoušku, jako toho statného jezevčíka.