|
|
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres). | |||
[an error occurred while processing this directive]
|
Z deníčku Moby Dicka
Pondělí velikonoční 16. dubna 2001
V poledne mi volal domů vedoucí ing. Duto Hlav. Neuvědomil si, že je
dnes volný den a že zítra má předat odboru Zúčtování s zaměstnanci přehled
Indexu oddanosti zaměstnanců a celkové úrovně oddanosti našeho oddělení.
"Index oddanosti jedna!" zvolal jsem do sluchátka a zavěsil.
Úsvit nové koalice?
Setkal se Špidla s Kühnlem a před televizními kamerami hovořili o možnosti eventuální
koalici. Proč ne, koalice demokratických stran je žádoucí a chvályhodný jev. Když s ní
počítají a souhlasí voliči. Osobně se domnívám, že voliči budou na vstřícnost v předvolební
kampani slyšet lépe, než na všelijaké mobilizace, spálené země a bušení v prsa
(následované povolební plichtou).
Čekáte něco Super? Asi jste si všimli nové reklamní masáže. Prý jestli čekáme něco Super". Nečekáme, ale Super nás nemine. Bude to nový deník, podle šumotů v kuloárech "něco mezi Bleskem a MF Dnes". Potěš nás pánbůh... A solidní seriózní deník je v nedohlednu. Na takový deník zřejmě není v Česku trh - smutné vysvědčení pro naši úroveň...
Děkuji za všechny podněty - a některé vyzkouším, jako na př. focení digitálních stopek - a taky je zajímavá spolupráce s videokamerou (kterou nemám). Šel jsem tuto cestou: u gramofonového kotouče mám žárovku a na kotouči zrcátko (přesněji řečeno - zhuntované cédéčko). Test vypadá takto: spustím stroj, ono to blejská, při záblesku fotím. Z deseti expozic pak odvozuji střední hodnotu. Průměrné zpoždění činí tři až čtyři desetiny vteřiny. Doba nervového vzruchu se odhaduje na dvě desetiny... Nejvíc se mi na tom všem líbí, že je to stroj zcela ďábelský - a výsledky jsou docela zajímavé.
Jeden výsledek je zjevný a zcela evidentní - kvůli tomu, aby stroj mohl fungovat, musel jsem uklidit garáž a zjednal jsem pořádek ve verkcajku. I kdyby to byl jediný výsledek, stál by za to koumání s vynálezem.
Bazén gumák jsme s Bartem zkontrolovali jen rutinně, pro pořádek - a vida, zpod jednoho listu nad dne čouhal ocásek! Jde zřejmě o předvoj, protože jsem za víkend vylovil a do jezírka ve skalce přenesl teprve čtyři čolky. Gumák se zdá být prázdný - v sobotu jsme ovšem měl pocit, že vidím jednoho pořádně velkého, vypaseného čolka. Vychytal jsem všechno listí, které ve vodě zbylo od podzimku, a žádného čolka nevidím. Nemusí to nic znamenat. Velký čolek, to znamená starý, zkušený, ba práskaný čolajzník. Oni si kladou za čest, že unikají mé síťce, prchají, skrývají se a takový veterán se dokáže schovat i v bíle kachlíkovaném, zcela čistém bazénu. No a ten náš gumák má zatím do aseptické čistoty daleko. Tady má velečolek skrýší hned několik habadějů.
Nemá smysl to komentovat - ani Bart to nekomentuje. Taky nemá na komentáře žádné právo. I
jemu dělám dobro, když se ho pokouším vyfrotýrovat po hodinovém pobytu v mrholenici na
zahradě. Tváří se, jako bych ho slíkal z kůže. Pak běží nahoru žalovat Míše, a když si
postěžuje, odběhne k ní do ložnice, aby si do-usušil palici o potah její postele. Dává tak
najevo dvojí křivdu:
Té první křivdy se mu dostalo, když jsem ho drze a také svévolně utíral.
Druhá křivda - že jsem to udělal blbě, neboť málo.